Režie:
Matej MináčScénář:
Jiří HubačKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Janusz StokłosaHrají:
Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Jiří Bartoška, Ondřej Vetchý, Braňo Holiček, Lucia Cúlková, Tereza Brodská, Marián Labuda st., Krzysztof Kolberger (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh začíná v říjnu 1938, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody. Na pozadí historických událostí sleduje osud rodiny okresního doktora Jakuba Silbersteina, veselého optimistického člověka, který nikdy neztrácel humor a naději v lepší zítřek, protože věřil, že slušnost a poctivost vždy zvítězí. Po mnichovské zradě však přichází doba, kdy tyto hodnoty přestávají platit. Členové židovské rodiny Silbersteinových stojí před rozhodnutím, zda mají před německým fašismem uprchnout, nebo zůstat v zemi, s níž jsou životně spjati. Teprve bratrův tragický osud přinutí váhajícího otce, aby se v posledním okamžiku rozhodl využít mise sira Nicholase Wintona k zařazení syna Davida do posledního transportu odjíždějícího z okupované Prahy do Anglie 31. srpna 1939… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (288)
Libuše Šafránková zahrala židovskú matku na 100% a verte mi,že viem o čom píšem, úplne ma to položilo. Bratu už je to viac,ako dva tisíc rokov,čo si hovoril "Kto do teba kameňom ty doňho chlebom" a po toľkých storočiach vidíš sám,ako kruto si sa mýlil Šoa/ holocaust/ je toho vrcholným dôkazom. Naopak ja tvrdím a som si úplne istý,že s kameňom lepšie trafim. ()
Židovská tématika je - samozřejmě po právu, stále jsme jí dlužníky - až příliš v centru pozornosti; příliš v tom smyslu, že hrozí její sklouznutí do fráze, klišé, braku, tezovitého stereotypu. Přesto se čas od času i tady podaří vytvořit mimořádné dílo, které vyráží dech objevností tématu, nápaditostí scénáře, tvůrčí flexibilitou režie a jasným zaujetím herců pro jejich atraktivně jímavé role. Dětský příběh z českého maloměsta, z rozhraní národní snášenlivosti a počínajícího nacihnědnutí země, vyniká tím vším. Jsme vtahováni do současnosti děje, splýváme s protagonisty, jásáme nad jejich zdary a trneme i padáme tam, kde se proti nim staví doba a nemrav zločinu. Kousek té stříbřitě chvějivé dětské vzpomínky se podařilo mistrovsky přenést na televizní obrazovku - neméně působivý by byl i na stříbrném plátně - a postavit tak pomník muži, který udělal vše pro to, aby pomohl těm, nad nimiž zlomil svíce celý civilizovaný svět, byť ještě netušící apokalypsu židovské etnocidy. Připomenout a připomínat, že i v lidském životě naší postmoderní současnosti stále existují nadčasové hodnoty a lidé, kteří je ztělesňují, není nikdy marnotratné. A vždy je to nenahraditelně cenné a nevratné. ()
Široké české veřejnosti nepříliš známý film (v porovnání třeba s Hřebejkovými nebo Svěrákovými díly) s výborným hereckým obsazením a krásně dojímavým závěrem. Dokonce ani rozjezd mi, narozdíl od některých místních komentátorů, kvůli výbornému hereckému obsazení nepřišel nijak zdlouhavý. Ubrat místy lehce telenovelové zpracování (zpomalený záběr běžící Šafránkové mi přišel spíše parodický než dechberoucí) a přidat trochu vizuální (kamerové) invence a asi bych nešla pod pět hvězdiček. "Jestli je tvůj strach větší než láska, tak tě lituju." ()
Vadila mi „televizní forma“ a první hodina se rozhodně nedá označit za drama. Připadá mi, že tu mnozí hodnotili námět a nikoliv film, mezi tím je rozdíl, i když občas to někdo zakamufluje tak, že to může splývat. Dost mě zklamali i herci, na tolik známých jmen jsem s výjimkou Jiřího Bartošky nezaznamenal výraznější nebo zapamatování hodné herecké výkony. Dvojnásob to platí o dětských rolích. Nedávno jsem viděl skvělé dětské herecké výkony v Božských dětech, tady se jednalo o starší děti, ale jejich výkony byly daleko matnější a často nepřirozené. ()
A pak, že velcí a krásní kluci nepláčou. I když v tomto případě si nejsem zcela jistý, zda se to dá vůbec počítat, neboť se mi slzičky derou do očí prakticky ihned, když jen někde zaslechnu jméno Nicholas Winton. Takže už jenom samotným úvodem s věnováním si mě tvůrci dokonale zaháčkovali do pohovky. Nedokážu tedy úplně s jistotou říct, do jaké míry mě okouzlilo silné téma, které dává tvůrcům spoustu prostoru, a které se nikdy neomrzí a do jaké míry mě zaujal snímek svými filmovými kvalitami. Opravdu velmi se mi líbil jednoduchý, leč přesný hudební podkres a velmi, ale opravdu velmi mě sral dodatečný dabing - přišlo mi, že snad všech postav, z nichž některé dokonce nedaboval tentýž herec. To bylo opravdu k poblití a neskutečně to sráželo již tak bídné dětské výkony. Minimálně první polovina snímku byla z velké části fakt nudná. Vzhledem ke krátké stopáži by člověk čekal podstatně údernější tempo. Nicméně, trpělivý divák byl nakonec přeci jen odměněn, neboť přibližně poslední třetina filmu byla naprosto skvělá. Každopádně, pozvolnější tempo mělo alespoň tu výhodu, že divák dostal konečně na filmovém plátně možnost nahlédnout, že řešení židovské otázky bylo přeci jen pozvolné a film zachycuje všechny fáze od nepřipuštění si, že by se něco takového mohlo v 20. století přihodit, přes strach, až po absolutní beznaděj. Co jsem tak z filmů zvyklý, tak se ta první fáze přeskakuje, druhá zkracuje a známe dobře jen tu třetí. Tady to bylo přesně naopak. [75 %] ()
Galerie (19)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (19)
- Cena publika na Washingtonském festivalu židovského filmu (2000). (džanik)
- V detailních záběrech při hře na housle byl Jiří Bartoška (Samuel) zastoupen Martinem Zbrožkem. (Kubeska)
- U všech záběrů na pražském Hlavním nádraží si je možné všimnout novodobého trakčního vedení, které vzhledem k ději filmu nedává smysl. Nádraží sice bylo elektrifikováno v průběhu 20. a 30. let 20. století, ale jeho vzhled musel být zcela jiný. (tommahol)
Reklama