Poslední vlak

Der Letzte Zug alias Poslední vlak je věrně ztvárněné drama, jedné z tisíců cest do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Musím podotknout, že k Německu cítím antipatie i dnes, ačkoliv současná generace nemá absolutně nic společného s holokaustem splozeným jejich předky. Vždycky rád uvítám jakýkoliv film, kde němci alespoň částěčně uznávají svojí ohromnou chybu, kterou zdransovali celou Evropu. Toto je jeden z nich a až na občasné změkčení tíhy své viny (parta drsných veteránů z války se postaví svému nadřízenému, aby mohli nebohým cestujícím nabídnou pár drobků chleba, aneb největší dobytci byli ukrajinci, my němci taky, ale ne tolik), je velice skutečný. Charakter postav ve vagónu se postupně mění, většinou k totálnímu šílenství což je pochopitelné. Zajímavý je fakt, že čeští herci v tomto filmu padali, jak mouchy. Film je ve výsledku velice obstojný a člověk dnešní generace by je měl sledovat povině. I "normální" lidé by se dnes přidali k neonacistům jen proto, že jim našeptávají líbivé slova. "Kdo nezná svojí historii, je odsouzek k tomu, aby si jí prožil znovu" 70% / Zeck 24.06.09 (24.06.2009)

Mohlo to být o kousek kratší (konkrétně o flashbacky z minulosti) a taky to trpělo klasickým televizním zpracováním, nicméně jinak velká paráda (i když je to samozřejmě hodně drsné), výrazná česká stopa potěšila, a zejména degradace vzhledu, morálky a způsobů v pár dnech byla zpracována excelentně. 90% (03.09.2022)

Nedokážu si představit, jak se asi lidé ve vlacích, které směřovali do Osvětimi cítili. Vůbec se nedivím, že se někteří při převozu zbláznili. Podmínky ve kterých strávili několik dní museli být otřesné. A to pro ně ještě nebylo to nejhorší .. pravá hrůza je teprve čekala, za branou Osvětimi. Nepopsatelně mně zamrazilo, když zbytek Židů vystoupil na "konečné stanici" právě v Osvětimi. Uvědomila jsem si, že právě tam jsem stála. Tudy jsem se procházela. Opravdu nepopsatelný pocit .. Jinak film Poslední vlak mě hodně zaujal, protože Vám ukáže čistou pravdu o tom že peklo nezačínalo až v koncentračním táboře, ale mnohem dřív. (27.11.2011)

Téma, na které bylo natočeno nepočítaně filmů, chce to odvahu znovu se do něj pustit a sebedůvěru, že přijdu ještě s něčím novým. Tohle se však povedlo mimořádně. Na minimálním prostoru jednoho vagónu se proplétá několik osobních příběhů rozpracovaných do drobnokresby takovým způsobem, že ani po téměř dvou hodinách nepřichází nuda. Velice vděčný jsem za střípek závěrečného optimismu. (26.04.2015)

Film je rozporuplný v každém ohledu, i když působivost a depresivnost je jeho hlavní devízou. To na mě působilo nejsilněji, a také představa sardinek v minimálním prostoru, kde onemocní klaustrofobií úplně každý, snad i štěnice. Z herců bych vyzdvihla výkony bělovlasého optimisty a showmana v jednom a samozřejmě krásné Niny. Bylo tam pár hluchých míst, hlavně chyby v realizaci a odhalení úniku, ale to nebylo až tak podstatné. Podstatou byla kromě zoufalství v otázce konečného řešení, ukázka degradace lidskosti a osobnosti směrem dolů až na pověstné dno. V tomhle vážně není o co stát a je dobré si znovu uvědomit, jaké máme štěstí být tady a dnes, přesněji v pravou dobu na pravém místě. Právě silně negativní stránka nedávné minulosti mě nepustí jít s hodnocením výš. (10.09.2011)