Rolling Stones

The Rolling Stones. Kto by o nich nepočul. Moje prvé koncertné stretnutie s 'válajúcimi kameňmi' dopadlo naozaj skvelo. Jagger a spol a ich exhibicionistické a bláznivé pojatie rock 'n' rollu mi ale, okrem pár piesní, nikdy nezačalo tak výrazne evokovať v mojom hudobnom centre, aby som sa stal čo len najmenším fanúšikom tejto kapely. Po tejto koncertnej extáze však začínam seriózne uvažovať o tom, že pri možnosti zúčastniť sa ich koncertu v nejakej rozumnej blízkosti, by som túto možnosť veľmi rád využil. Nie ako fanúšik tejto kapely, ale ako fanúšik hudby. Potešenie z hudby a z energie, ktorú pri tomto koncerte táto partia zo seba vydáva, je neskutočné už pri sledovaní pred televíznou obrazovkou; neviem si predstaviť ako by som šalel priamo na koncerte. Mick Jagger je neuveriteľne šialený zabávač a potešila aj zaujímavá zmes hudobných hostí. Po technickej stránke je tento dokument zaujímavým spestrením obyčajných koncertov. Nasnímanie je dokonalé, práca s kamerou lahodiaca. Po vecnej stránke však veľa zázrakov nečakajte. Dokumentárna stránka filmu obsahuje len zopár vsunutých starých rozhovorov vytiahnutých z archívu, ktoré sú síce zaujímavé, ale mohlo ich byť viac. Film sa kľudne mohol rozrásť na trojhodinový maratón a aspoň hodinku sa mohol Martin povenovať faktom, či zaujímavostiam z ich osobného života. 46ročná história kapely by určite mala čo ponúknuť, obzvlášť jej neznalcom. 85%. (17.05.2009)

Stouni bezpochyby patří mezi jednu z největších legend rockového nebe. Jejich songy se mi líbí, ale nepatřím mezi jejich skalní a věrné fanoušky. Tudíž se v jejich repertoáru vyznám jen velmi poskromnu. Nejspíše z tohoto důvodu mi film posloužil spíše jako zvuková kulisa, než abych celé dvě hodiny přímo sledovala jejich koncert, kterému byla věnována, bez pár archivních záběrů, největší část. Nejvíce mne potěšilo několika minutové vystoupení mé hudební bohyně, Christiny Aguilery. (14.05.2010)

Profesionálně bezchybně zvládnutý koncertní dokument o populárních rockových dinosaurech. Ač Rolling Stones neposlouchám a na spočítání všech jejich písní, co znám, by mi stačily prsty na rukou, mě tenhle koncert naprosto strhnul. Střípky z rozhovorů napříč celou jejich kariérou jen dotvářejí plastický obraz kapely na cestě od mladistvých rebelů po lidi, kteří si tykají s (bývalými) prezidenty. A skvělá triková tečka na závěr jen dokládá práci mistra. Na blůčku jsou česky otitulkované i všechny písně, tedy s výjimkou bonusů. Tam se skrývá další čtveřice písní (např. I'm Free či Paint It Black) s obrazem s nižším rozlišením a horším mixem zvuku. A to by mě tedy vážně zajímalo, proč ten film nemohl být o tu čtvrthodinu delší...? (02.09.2008)

Skôr než dokument mi tento snímok pripadal ako záznam z koncertu obohatený o zopár (minulých i súčasných) rozhovorov s členmi kapely. K Stone-om mám neutrálny vzťah - ich hudba je fajn, ale nijako výnimočne ju nevyhľadávam - ich fanúšikovia si však pokojne môžu k môjmu hodnoteniu pričítať jednu hviezdičku a skalní fanúšikovia, ktorí by za ohorok cigarety Keitha Richardsa položili život, nech si pričítajú rovno dve. A keď už je reč o Richardsovi, tak musím povedať, že vďaka tomuto filmu som o ňom zistil to, že robí omnoho lepšiu show než Mick Jagger a hlavne, že v mladosti to bol fakt Jack Sparrow ako vyšitý. (04.07.2008)

Mírně nadprůměrný koncertní záznam. Scorsese už rozhodně natočil lepší filmy, přesněji řečeno, všechno, co jsem od něj zatím viděl včetně těch hudebních, bylo lepší :-). Přestože jde o sestřih dvou koncertů, není to tak dokonalé, jak tu někdo píše (Jacka Whitea, Aguileru a Keithovy písně bych klidně vystřihl). Nejzajímavější na celém filmu je to, že Stones jsou asi jediná kapela, která i ve svých 150 letech dokáže nevypadat na koncertě ani na plátně trapně. Což je myslím povzbuzující zjištění pro všechny důchodce. (21.10.2008)