The Girl Next Door

Velké zklamání. Po přečtení knihy a rozhovoru se scénáristy filmu a s Ketchumem jsem se na film opravdu těšil. Bohužel, nezkušenost režiséra je po celou dobu do očí bijící. Jako divák vidím, že příběh i jednotlivé scény mají potenciál, který není zabit špatným scénářem ani nesmyslnými zvraty. Ten je ale soustavně ubíjen neschopností režiséra vykreslit postavy, jejich vnitřní rozpoložení a motivace. Zcela zmizelo to, co dělalo knihu silným zážitkem - vynikající prokreslení hlavní postavy (Davida), skrze něhož vidíme ten hnus, který se na stránkách/obrazovce odehrává. Film neobsahuje žádné charaktery, jen poměrně ploché postavičky, a není silným vyprávěním o hrůzné události, u které je vám špatně ze sebe samého, protože jste jejím svědkem a skrze Davida snad i spolupachatelem (což se právě povedlo knize). Je to jen sled nepříliš nápaditě natočených scén, s nepřesvědčivými dětskými herci, a tím pádem i téměř bez atmosféry. Blanche Baker v roli tety Ruth byla v pohodě, ale nic mě na jejím podání nezaujalo. Absolutně nechápu některé recenze, například „A super-realistic horror flick that's so relentlessly-disturbing it's likely to trigger debate as to whether the filmmaker might have left too little to the imagination...“. Viděl jsem snad jiný film? Asi ne, žádnou jinou, než 91 minutovou verzi jsem nenašel. V tomto filmu není nic, na co by bylo náročné se dívat, kamera se utrpení spíše vyhýbá, a celé to působí, jakoby se to odehrálo během pár dnů, a ne téměř dvou měsíců. Zanedlouho se podívám na An American Crime, který má lepší divácké hodnocení, ale výrazně horší skóre na Rotten Tomatoes. Tak jsem zvědavý, jestli budu opět zklamaný nebo příjemně překvapený. (07.10.2015)

Girl Next Door spracováva rovnaký námet ako American Crime, čo prirodzene zvádza k porovnávaniu. Wilsonov film pritvrdzuje, ale aj tak zaostáva. Nie je natoľko smutný a emotívny, ani postavy nie sú natoľko typovo, či dokonca vekovo (Meg) podobné skutočným aktérom zločinu. To považujem za základ autenticity a presvedčivosti, nie za kritérium hodnotenia... Bolo to tak trochu samoúčelné, bez etického odkazu. (06.01.2014)

U An American Crime jsem měl pocit, že je to film uvěřitelný. Nebo jsem to aspoň psal do komentáře, jeho detaily si už totiž nepamatuju. Ale u téhle variace na stejný příběh jsem ten pocit neměl ani náhodou. Nejenom že je to film o totálních blbcích, ale je i nemožně blbě zahraný. Ani jedna postava nebyla uvěřitelná, jen samé teatrální přehrávání. Scénárista se zjevně snažil pocuchat průměrnému divákovi nervovou soustavu, takže vršil jednu absurdní scénu na druhou, já ale pociťoval jen otrávenost a nudu. Aby mě film emocionálně oslovil, musí být realistický, tohle byl ale pravý opak. "...natočen dle románu... inspirujícího se případem...", to snad hovoří za vše. (21.03.2021)

Dětské retro příběhy z padesátých let mi vždycky tak trochu evokují Kingovo To. Tohle je zajímavější ještě tím, že mě bavila představa tohohle jako letmé alternativy kingových dětí z osmapadesátého roku. Ne tak roztomilí, ne tak slušňáčtí, ne tak kladní. Je známo, že autor předlohy Jack Ketchum se skutečných událostí zrovna moc nedržel, prostě jen příběh adaptoval do svého klasického horrorově realistického mustru o lidech a bolesti, kterou si navzájem způsobují. Je velká škoda, že čeští nakladatelé Ketchumovy romány ignorují (čest té jedné výtečné výjimce) a tak se s jeho dílem můžeme setkávat jen prostřednictvím filmu, který ale pravděpodobně dost ubírá na Ketchumově syrovosti. Což je možná případ i tohohle, přišlo mi to obecně slabší, než jsem čekal. I když Tetička Ruth je výborná. (09.11.2014)

Niekedy príde nešťastie hneď z viacerých smerov. Deti stratia pri autonehode svojich rodičov a tak sa dostanú do pestúnstva ich psychopatickej tety Ruth. A začne sa druhé peklo v podobe týrania oboch detí, to všetko s postupnou gradáciou dramatickej a emotívnej stránky. Ku koncu už oba tieto prvky dosahujú skoro neznesiteľnú úroveň, cítil som sa prázdny, naplnený len ľútosťou, smútkom a obrovským hnusom. Ďalší z "nasieracích" snímkov, kedy máte chuť niekomu vo filme poriadne nakopať zadok. V tomto prípade však len tak obyčajné nakopanie nestačí, spravil by som tej mrche presne to isté, čo urobila ona Meg, a možno by som si ešte k tomu niečo vymyslel. Pre tých, čo nemajú radi hororový žáner - horor to nie je ani omylom. Alebo skôr áno, ale len v duševnej rovine, nie filmovej. 80/100 (28.05.2015)