Plivu na tvůj hrob

Je to brutálne, extrémne drsné a divácky nepríjemné, ale. Ale je to neskutočne plytké, rozvláčne a niekoho to môže poriadne nudiť. Poloamatérske, formálne minimalistické a v skutočnosti by filmu vôbec neuškodilo, keby bol o takých 20 minút, možno aj polhodinu kratší. Našťastie to trochu zachraňuje výdatná porcia násilia a sexi Camille Keaton. (29.11.2013)

Úchylné, nekompromisní, brutální, amatérské, kultovní – to tedy ANO! I přes nepříliš zdařilou kvalitu obrazu jsem si z tohoto filmu odnesl opravdu nezapomenutelný zážitek. Ačkoliv záměrem režiséra nebylo natočit horor, má jeho dílo nesmazatelné místo v tomto žánru. I přes vlažný a lehce nudný začátek vše vyvrcholí bezcitným znásilněním a ještě krutější pomstou. Camille Keaton předvedla skvělý výkon a její tělo opravdu stojí za hřích. Ani se té čtveřici násilníků nedivím. Sice se zde našlo několik nelogických scén i podivné chování a dialogy jednotlivých postav, ale tohle klidně hodím za hlavu. Já si to vyloženě užíval a ani mi nevadila absence hudby. Scéna ve vaně je opravdu zlatým hřebem večera. (09.07.2011)

Videl som už viac amatérske filmy ako tento. I spit on your expectations (môj pracovný názov) je v prvom rade neuveriteľne debilne napísaný. Až zarážajúco naivne. To je proste nespravodlivé natočiť takýto film. :D Nie no, ja vás teraz na chvíľu zavediem do hlavy hlavnej hrdinky aby ste vedeli... Vyšplhajte sa od kostrče po jej nekonečných vlasoch a žasnite: Čo by som robila v meste, aj tak nikto nechápe môj intelekt. Našla som si to slovo v slovníku, takže ja ho už chápem, len oni nie. A keďže chcem napísať román, idem niekam do hôr. Ako napríklad Jack v The Shining. Síce som videla len začiatok lebo to ešte nenatočili, ale určite tú knihu nakoniec dokončil a všetci boli šťastní. Dobre, už som na tej odľahlej chate, tak hor sa do písania mojej novej knihy. No neverili by ste, nejakí dedinskí chlapci ma tu naháňajú po lese, tak čo budem, padnem na zem, uvidím čo chcú. Dobre, už viem, znásilňujú ma, budem kričať, aby sa nepovedalo, veď sa to natáča. Párkrát ma znásilnili a ja stále nemám dosť, pôjdem sa teda s nimi vyspať znovu a tentokrát dobrovoľne nech si nemyslia, že som hysterka, ale potom ich zabijem, aby diváci neboli pohoršení. Ozaj, a čo tá moja kniha? Možno bude o tom, nazvem ju Trash. (02.02.2013)

Proč je nepoužití hudby považováno za amatérismus? Copak hudbu v normálním životě někdo slyší jen tak ze vzduchu? A pomiňme případné blázny a feťáky. Hudba je podle mě to, co každý snímek oddaluje od reality, i kdyby v něm ukázali nevímco jakkoliv naturalisticky. Napliju na vaše hroby je očištěno od všech těch nešvarů, které v kinematografii dnes vidíme. Podle mě je to jeden z nejrealističtěji natočených filmů, jaký jsem viděl. Proč? Dialogy jsou blbé, ale reálné. Nikdo nemluví jak knížka. Poslouchali jste někdy rozhovor dvou vám úplně neznámých lidí? Obvykle snůška volovin, dost často nelogicky na sebe navázaná a hloupá. Většinou se to skládá z krátkých vět, z nedořečených vět, někdy i z nadávek (podle druhu lidí). Ale veskrze je to dialog o hovně, neboli že málo slovy lidé řeknou ještě míň. Tady je to podobné a proto uvěřitelné. Jestli herci hrají špatně? Nevím, mně to tak nepřišlo. Pro většinu to asi bude způsobený tím, že tu nikde není moc prudkých a náhlých střihů a tak ten americkej způsob herectví nepoznají. Viděl jsem lepší filmy, ale taky zatraceně horší. Tohle je prostě průměr. Kdyby to mělo trochu propracovanější postavy (ukázat trošku něčeho z jejich života) nebo tam přidali trochu černýho humoru či cynismu a ne jen osm koulí s nožičkama a jednu Nemesis, bylo by to mnohem zábavnější (takhle se to přeci jen moc táhne). Myslím, že hodnotit tento snímek záporně je opět jen otázkou módy a musíte to hodnotit sami, tak, aby to hodnocení nikdo neviděl. Neboli předsudky (strach z našich proti sobě), předsudky (strach z cizích proti nám), předsudky (strach z naší vlastní reakce na ty cizí). Jo, jestli tohle je oslava násilí na ženách, tak já jsem Panna Orleánská. Spíš je to obhajoba pomsty a ospravedlnění touhy vzít věci do vlastních rukou. (21.07.2006)

Jeden z řady výchovných filmů - a tak je třeba se na něj dívat. Je čiré bláznovství, když si krásná žena pronajme domek na vystrkově, kde chce sama strávit léto se svým budoucím románem. Její exhibice (i když asi ne zcela zamýšlená) na pumpě či v loďce (jak jí jeden z násilníků připomenul) by probudila i mrtvého chlapa. A muži jsou dobytek (což není obhajoba, ale fakt). Naopak muži často zapomínají, že ženy dokážou být lstivé a rafinované. Mužská ješitnost slabé pohlaví většinou podceňuje, což se pak stane osudným. Tohle zpracování mi přišlo lepší než následný remake. Hlavní představitelka se mění jako chameleon - z opravdu hezké ženy v trosku a následně ženu ještě krásnější. Divoká příroda, líně tekoucí řeka, záběry jak z pláten krajinářů 19.století. O to větším protikladem se stává zlo, které v člověku třímá. Nezkrocený živočišný pud pána tvorstva! Jako v pohádce musí být zlo co největší, aby dobro patřičně vyniklo, jako balada musí být krutá, aby měla ponaučení, tak i tento snímek je drsný, aby konflikt měl svou váhu. Ostatně, rysy balady jsou jednoznačné - vinni jsou všichni. A že by hlavní hrdinka zvítězila? Ani náhodou! Stihl ji daleko větší trest, než je smrt. Se svým traumatem bude žít do konce života...Baladicky podobné Svatební košili, jako pohádka původní Červené karkulce... Freud by to celé samozřejmě rozebral daleko lépe... A hudba...jen když je jí třeba - hra na harmoniku je opravdu mrazivá, z desky má přehlušit smrtelné chroptění. (22.01.2013)