Dopisy z Iwo Jimy

The real heroes are the ones left on the island. Stanley Kubrick se dlouhou dobu připravoval na svůj velký film o holocaustu, ale nakonec mu vítr z plachet uzmul mladší kolega s oscarovým Schindlerovým seznamem, o kterém britský mistr prohlásil, že nevypráví o miliónech mrtvých, ale o těch pár stovkách, které to nakonec přežily. Kubrick by z Dopisů z Iwo Jimy měl jistě radost (a nejenom díky kubricovskému záběru postupného vzdalování se od postavy a její vyhranění z prostoru), nevypráví totiž o těch pár přeživších, ale o těch spoustách mrtvých._____ A nabízí po čas filmu tolik emociálních vrcholů, které jsou z koncepčního hlediska tak famozně zvládnuté, že jsem nevěděl, jestli si vychutnávat dokonalý audiovizuální zážitek (ten Oscar za střih zvukových efektů je opravdu zasloužený), nebo žasnout nad tím, jak úchvatná anti-teze k Spielbergově Zachraňte vojína Ryana to je. _____ Stejně jako Vlajky našich otců, které jsou odvážným vypravěčským experimentem, byly oduševnělou nápodobou starších válečných filmů v čele s těmi Raola Walshe, Dopisy z Iwo Jimy vypadají jako válečný snímek Akiry Kurosawy či Jasudžira Ozua. Odpovídá tomu i výstavba celého díla, staromódně pojaté flashbacky (najezd na tvář a následný odjezd po skončení flashbacku) a hlavně držení se a občasná kritika kodexu cti, který nedovoluje některým jedincům nařknout film z přílišného tlačení na pilu (ano, Tomášku, mluvím k Tobě :-))._____ A ta 5. hvězdička je za až literární způsob narace, výjevy na hraně, které nejsou plakátové, ale jsou ve filmu z důvodu experimentování s konceptem a stylem, který je do detailu promyšlený, a za střídání záběrů nezúčastněného a těch subjektivních při bitevních scénách, které jsou pohlcující. (03.03.2007)

║Rozpočet $19miliónov║Tržby USA $13,756,082║Tržby Celosvetovo $68,673,228 ▐ Tržby za predaj DVD v USA $13,613,357 //počet predaných kusov 659,548║ Eastwood priblíži špinavú zákopovú vojnu, odohrávajúcu sa prevažne v jaskyniach či chodbách vykopaných vojakmi, pohľad na udalosti okolo ostrova Iwo Jima z pohľadu Japoncov prináša moc celistvý silný citový a hlavne smutnú sondu do života trpiacich vojakov pred blížiacim sa koncom vojny. Technicky prvotriedne odvedená práca, herci na čele s Kenom Watanabe tiež spravia svoje pre dej citové penzum, len škoda že pri toľkých tvárach Japoncov vzniká nevyhnutný neprehľaď. /videl v kine: 80%/ (25.03.2007)

Dopis Clintu Eastwoodovi: ►Milý Clinte, je pěkné, že jsi od Leoneho dob zůstal Hodný, ale až takhle? Měj se sluníčkově, užij si Ježíška a také Nový rok. My se máme taky moc dobře, je tu krásně a vůbec dobře a vaří nám tu taky moc dobře. Ještě k tvému filmu, pokud by jsi ho zkrátil zhruba o hodinu, uvažoval bych možná o 3 hvězdičkách, ale i takhle je to pěkných 30%. ps: doufám, že tě paní učitelka nezlobí.◄ měl jsem za to, že Američani jsou zbabělci, ale nejsou. Učili mě, že to jsou divoši, ale ten americký voják, ta slova jeho matky, byla stejná jako slova té mojí ....chroptěla, otec stál vedle se sekerou v ruce... (28.11.2008)

Já jsem si tenhle snímek velmi užíval. Je to pro mě zase úplně jiný pohled na stokrát omleté téma druhé světové války, tentokráte z té "opačné" strany barikády, která se nehonosí hvězdami na vlajce ani neprůstřelnou demokracií. Japonci jsou líčeni jako hrdý národ, který by raději padl do posledního muže, než aby podstoupil své území a hlavně své životy úhlavnímu nepříteli. což se na celkovém obrazu filmu hodně odráží. Eastwood pojal bitvu u Iwo Jimy zčásti jako sondu do duše těchto odhodlaných vojáků, o čemž svědčí i bojové sekvence udržující si po celou dobu silně hmatatelnou dramatickou tvář. K hlavním hrdinům se postupně dostaneme tak blízko, jako bychom stáli přímo vedle nich a krčili se s nimi skryti před nepřátelskou palbou. Bylo mi opravdu líto těch vcelku milých lidí, kteří museli krok po kroku ustupovat před nelítostnou americkou expanzí a v rámci zachování své cti si raději dobrovolně sáhnout na život. Clint to natočil výborně, s citem a se všemi životními zkušenostmi, které za celý svůj život nasbíral. A mně nezbývá nic jiného než uznale smeknout. BRAVO, MISTŘE! (02.09.2012)

Veľmi sa mi tento film pletie s Vlajkami našich otcov (2006). Dokonca sú z rovnakého roku a oba od Clina Eastwooda. Obom som dal rovnaké hodnotenie. Oba sú v niečom lepšie, v niečom horšie. Aj táto snímka má niekoľko zaujímavých momentov. Jednak si vážim, že Američania (respektíve Clint) chceli urobiť film, ktorý de facto oslavuje Japoncov v americko-japonskej vojne. To sa často nestáva. Uvidíme, kedy my urobíme pochvalný film o Slovenskom štáte. Na druhú stranu, nemôžem si pomôcť, ale Japonci sa mi vo filme v určitých momentoch zdajú príliš hrdinskí. Oni aj boli, ale keď tretíkrát nejaký veliteľ vytasil meč a s krikom sa rozbehol proti guľometu, bolo toho už moc. Na jednej strane veľmi pekná kamera (filtre robia úžasnú atmosféru), na druhej strane pramalá akcia a nevyvážená fyzika. Ale Clintov vojnový film sa jednoducho nedá neodporučiť. (05.03.2019)