Zajatci mlhy

Stále váhám nad hodnocením, protože film se mi moc líbil. Začátek sice není nic moc, ale jakmile se zajatci s nepovedeným poručíkem dostanou do vesnice, děj má spád a grády. Ať jde o vesnickou čarodějnici nebo sblížení vesničanky s Hansem, lov na medvěda, Byla jsem dojatá, když po ránu vycházeli němečtí zajatci z obydlí a spěchali na apelplatz. Všechno to bylo tak poetické, k tomu polární záře. A pak ten strašný konec ... Takže dávám plný počet. Všechno ostatní už tu napsali jiní. (03.04.2017)

Zajatci mlhy je film hodně podobný Grbavici - v obou případech jsou hrdinové daleko od války, až se téměř zdá, že se jich už netýká, aby závěrem, ve své podstatě brutálním, ale podaným se samozřejmou lehkostí, připomněl, že válce nelze jen tak uniknut. Ani 12 let od konce války v případě Grbavice, ani několik tisíc kilometrů od fronty v případě Zajatců mlhy. Samotný film ve mně nezanechal hlubší dojem. Může za to nedotažený scénář: postavy zůstávají ploché, málo výrazné a neznámé i na konci filmu a jednotlivé mikropříběhy, jež vznikají během vzájemného pobytů zajatců a žen, jsou spíše jen náměty, které zůstaly nedořečené a nerozpracované. Přítomnost jakéhosi čarodějnictví je IMHO naprostý omyl. Zmiňovaný závěr mě pak zcela logicky nechal zcela chladným a netečným. Přesto ale nejsou Zajatci mlhy ztracený případ, kamera snímá velice obstojně, asi největším kladem je hudba (bohužel použitá velmi málo), nicméně téma okázale zastínilo čistou filmařskou práci. Což platí i pro, v úvodu zmiňovanou, Grbavici. (21.12.2006)

No a k čemu je hospodářství bez chlapa - asi jen k tomu, co by byl bez ženský! A pokud je zdravej (i v sibiřské zimě), pohlenej a šikovnej, tak proč by to nemohl být třeba Němec. Společným strádáním se uhlazují hrany a pokud se třou dostatečně dlouho a intenzivně, může přeskočit i jiskra – a tedy přeskakují raz dva. A jak to vidí Rusové – odhlédneme-li od závěrečného masakru: zbídačelý a neozbrojený Němec není nebezpečný, na jeho účet je možno se i pobavit (ke své škodě se tak chovali i těm dobře živeným a ozbrojeným – zvláště k tomu největšímu). A Němci? Už dávno se mohli naučit rusky... Ale to se mohli naučit i Češi, aby z vesnice Polumgly nedělali zajatce přírodních živlů... Nicméně na rozdíl od gudaulina (a abych výborné scény doplnil) se mi nejvíce líbila šamanka a lovkyně medvědů. A to, že jsem nakonec propadl sentimentu, se snad dá omluvit věkem. (28.08.2016)

A.A. se snaží po svém vyrovnat s temnými místy sovětskoválečné minulosti (ano, bolševický SSSR nikdy nepodepsal tzv. Ženevskou konvenci - více si každý dohledej dál / jako základní zdroj informací třeba viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlo%C4%8Diny_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu_za_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky - a proto docházelo během válečného dění (bohužel však NEJEN během něj!) k nelidskostem a zvěrstvům, s nimiž se narozdíl od německé strany ta ruská z historického i politického hlediska dodnes ne zcela vypořádala) a číní tak v notné míře poeticky (ach ta ruská duše, že, nu tak) až místy mysteriozně a je to po čistě vizuální stránce filmově krásné, přes všechno to strádání a zmar a smrt lehce parusski insitně romantické, s notnou dávkou vyjadřovacích klišé jak z dob tak o třicet let zpátky, ale já mu to vše rád odpouštím, protože čistě takto filmově tu ruskou duši mám rád a ryze filmařsky je to prostě dobré. Tak da zdravstvujet sojuz něrušimych a... . . . Nemůžu dál, to už by se igitátor zase dostal příliš daleko za smysl stručného ryze filmového komentáře... - - - - - (Poprvé viděno 10.2.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 671., komentář zde jako čtyřiapadesátý - 11.2.2013) (11.02.2013)

Příjemné překvapení z rusko-německé produkce. Zajatci mlhy mají atmosféru, celkem dobrý a poutavý děj, zajímavé postavy a řadu výborných scén, které již v komentářích ostatních uživatelů zazněly. Díky ideální délce filmu se divák ani nenudí a stále ho baví sledovat, jak se bude vyvíjet vztah vesničanů, německých zajatců a ruských vojáků. (20.10.2013)