Rozpolcený

Král je zpět v plné parádě. Zatímco jiní to do vás perou dvě hodiny a na konci vyměknou, Shyamalan víc jak polovinu filmu utíká ke komediálním proprietám, které jsou s vědomím, že ve sklepě jsou proti jejich vůli drženy tři mladé holky, docela creepy. A tak zatímco si McAavoy roztomile šlape po jazyku, nebo je přísně hnán OCD (kdyby akademie nebyla vyhraněná vůči některým žánrům, nominace by jej neminula), někde vzadu začínáte tušit vkrádající se zlo. Poslední půlhodina je čistá fantasmagorie hnaná do extrému, ale filmařsky tak precizně zvládnutá, až vám ten temný vibe vyklepe díru z hlavy ven. Anya Taylor-Joy bude jednou velká hvězda (snad i mimo žánr). PS: Barová scéna není zbytečná, je to sebevědomý a odvážný vtípek, který odkazuje na dobu, kdy v nás někteří lidé a některé věci budili samozřejmou jistotu. (19.01.2017)

Jsem z toho filmu mírně řečeno rozpolcený. Na jednu stranu drží Shyamalan silnou kartu v podobě Jamese McAvoye, který zde odehrává úžasný výkon. Povedené je to i řemeslně, na řadě míst se daří vytvářet temnou až zlou atmosféru, čemuž přispívá nelibozvučný zvukový doprovod a pěkná kamera. Na druhou stranu jsem se ale nějak (alespoň tedy při první projekci) nemohl při sledování přenést přes to, že celá mytologie stojící za příběhem mi přišla úplně debilní, čímž pádem na mě nemálo momentů působilo až směšně. Můj divácký zážitek se pak podobal jízdě na horské dráze - " fajn ... fajn ... fajn ... dost dobrý ... fajn .... ty jo, tak tohle bylo debilní ... fajn ... fajn ... ale ne ..." Když nad tou mytologií zpětně uvažuju, tak se mi možná nezdá až tak hloupá, jako při samotné projekci (nadhazuje to třeba nějaká zajímavá podobenství o víře a náboženství) - spíš se nyní klaním k tomu, že místy hapruje její podání. Prozatím ale zůstanu na třech hvězdičkách, byť náběhy na čtyřku tam jsou (opakované zhlédnutí možná pomůže). Předchozí The Visit mi každopádně sedlo víc, na druhou stranu na nízké úrovni Shyamalanových filmů mezi roky 2008 a 2013 Split není ani omylem. A na závěr spoileroidní PS: Je dost smutné, že první české recenze (ano, ta Fukova), když už musí být postavené na kompletních spoilerech, vyplývají z nepochopení filmu a nepozornosti, anebo jeho děj překrucují a přibarvují. Konkrétně například věty "V závěru filmu se do Kevinova sklepa dostane i jeho doktorka, která zná strašlivou pravdu: V Kevinovi se skrývá ještě 24. identita, která není lidská, ale je to nadpřirozené monstrum!" nebo "Během celého finále hrdinku nenapadne, že by mohla znovu říct Kevinovo plné jméno a tím ho znovu zneškodnit." jsou prostě a jednoduše čisté lži. Holt post-truth doba. Je jedno, že člověk argumentuje totálním bullshitem, hlavně že má silný názor a film strhá. EDIT: S týdenním odstupem čtvrtou hvězdu přihodím. Pořád se k tomu filmu vracím (v dobrém). V takovém případě je mi líto ho ohodnotit průměrně, byť ty výše vypsané výtky trvají. Jen se dojmově snížila jejich intenzita. (19.01.2017)

Rozhodně zajímavej námět, bohužel nic šokujícího ani pro nepolíbené trailerem. Podle mě je i těch flashbacků už přespříliš, i když je fakt, že mají své opodstatnění: milovníkům růžovoučkejch hepyendů tak díky nim bude v závěru trochu úzko. Hnacím motorem tudíž není režisér, ale sám chameleón McAvoy, kterej si to tady neskutečně dává. Svoje role si užívá podobně jako spratek autodráhu a vám nezbejvá nic jinýho, než čekat, jaká z jeho postav se to vynoří příště. Takže hlavně za něj a za posledních pár vteřin tu čtvrtou hvězdu, přičemž Shyamalanovi vzkazuju, ať se už nadobro drží svýho koryta, protože v tomhle žánru je zkrátka doma. Ehm, a překvapení měsíce? Anya Taylor-Joy má docela velký cecky, což v předchozích filmech úspěšně skrejvala. (70%) (19.01.2017)

Herecký výkon Jamese McAvoye skvělý. Ale jinak... v žádném případě to nebyl horror ani thriller. Psychologické drama, které se skládalo z 80% z rozhovorů s psychiatrem a z 20% nepovedené akce. Cituji: Thriller (z angl. thrill: otřást, vzrušit) je žánr filmu, který má u diváka vyvolat silné napětí a emoce. Thriller je žánr blízký hororu, s nímž často splývá....." - TAK TOHLE SE u sledování "SPLIT" rozhodně nestalo! (11.02.2017)

Nápad dobrej, nicméně pocity z výsledku mam spíš... rozpolcený. Shyamalan si vždy potrpěl na okatě vysvětlovací dialogy i monology a ne vždy to bylo na škodu - tady jsem měl ovšem permanentně pocit, že se celou dobu všichni snaží prožvanit k něčemu, co vlastně ve výsledku za moc nestojí. Permanentní přísun vysvětlivek, náznaků, nápověd a odhalení je o krok napřed než by měl a kontraproduktivně se stará o to, že je napětí od začátku až do konce nehybně na nule. Relativně záhy totiž vyjde najevo, že místo psychologický války s multizáporákem se opravdu jen čeká na Bestii, což probíhá zhruba stylem "bude tam nějaká bestie... vážně přijde nějaká bestie... už každou chvíli se ukáže bestie... bestie bude něco ojedinělýho... bestie už klepe na vrátka... aha, tak to byla bestie". Zábavná je na celý věci pouze otázka, zda se psychologická rovina ve finále prolne s jakoukoliv formou nadpřirozena, což je vlastně vyřešeno docela střízlivě (tahle věta není spoiler!) Bylo to dobrý, nikoliv výborný - pohrát si víc s počtem osobností záporáka a víc znejednoznačnit průběh děje, byl bych asi nadšenej. Vysmívaná závěrečná momentka mě osobně potěšila. (14.02.2017)