Rozpolcený

Nápad dobrej, nicméně pocity z výsledku mam spíš... rozpolcený. Shyamalan si vždy potrpěl na okatě vysvětlovací dialogy i monology a ne vždy to bylo na škodu - tady jsem měl ovšem permanentně pocit, že se celou dobu všichni snaží prožvanit k něčemu, co vlastně ve výsledku za moc nestojí. Permanentní přísun vysvětlivek, náznaků, nápověd a odhalení je o krok napřed než by měl a kontraproduktivně se stará o to, že je napětí od začátku až do konce nehybně na nule. Relativně záhy totiž vyjde najevo, že místo psychologický války s multizáporákem se opravdu jen čeká na Bestii, což probíhá zhruba stylem "bude tam nějaká bestie... vážně přijde nějaká bestie... už každou chvíli se ukáže bestie... bestie bude něco ojedinělýho... bestie už klepe na vrátka... aha, tak to byla bestie". Zábavná je na celý věci pouze otázka, zda se psychologická rovina ve finále prolne s jakoukoliv formou nadpřirozena, což je vlastně vyřešeno docela střízlivě (tahle věta není spoiler!) Bylo to dobrý, nikoliv výborný - pohrát si víc s počtem osobností záporáka a víc znejednoznačnit průběh děje, byl bych asi nadšenej. Vysmívaná závěrečná momentka mě osobně potěšila. (14.02.2017)

Velmi příjemné překvapení. O filmu jsem si nic nezjišťoval, absolutně nic nevěděl, dokonce i do jisté míry spoileroidní plakát jsem viděl až při cestě z kina. Možná jsem viděl trailer, ale už si ho nepamatuji a asi bych z něj stejně neodtušil, o čem film vlastně je..Stačil James McAvoy, který podle prvních ohlasů táhnul podle mnohých vyčpělého M. Night Shyamalana nahorů a já musím jen suše konstatovat, že zahrání tolika hereckých poloh ve filmu jsem ještě snad neviděl a jak jsem si osvědčil u McAvoyových menších, a nyní už nejspíš zapadlých filmů ,jako (krásné české názvy) Sviňák, Chceš pěstí? nebo Trans, vždycky to zahraje s grácií sobě vlastní. Jenže tady ho čekala práce ještě složitější, jíž může konkurovat snad jen Manifesto. Sice jsem se tentokrát nedokázal na film řádně naladit, ale jsem si celkem jistý, že napodruhé u mě Shyamalan zaboduje naplno, jelikož tyhle filmy mu jdou nejlíp a už by nikdy neměl dělat blockbustery (taky ho k nim nikdo už naštěstí nepustí). Jeho přízračné cameo nastiňuje, že camea dělá jen ve filmech, kterým věří a snad to bude blýskání na lepší časy. Celkovým pojetím asi fanoušky (před)loňského Room a 10 Cloverfield lane asi Rozpolcený ničím nepřekvapí, ale myslím, že fanoušci timhle subžánrem určitě neprohloupí. A u té poslední scény jsem měl úplně hubu dokořán. Takovej mindfuck jsem už dlouho nezažil. Dlouho jsem se rozmýšlel mezi 4-5*, ale ta poslední scéna paradoxně v kontrastu s širším povědomím přispěla ke snížení (kdo ví o co jde, asi pochopí)...8/10...[18.1.2017_ČSFD projekce_kino Atlas] (19.01.2017)

Body za to, že Shyamalan nedá chvilku na vypnutí a nutí šrotit od začátku do konce, McAvoy sází ksichty v další střelený roli co by jen tak někdo nezmákl, ale s psychologickými thrillery jsem to měl vždycky na háku a DID mě nijak nefascinuje, takže za mě pořád jenom "celkem dobrý". Většinou mi narušený divnolidi sednou jen když někoho przní nebo vraždí v masce mačetou :) Přes 100M za dva týdny ale velezázrak a v záplavě samých nudných a těžce neorigo temnějších filmů za poslední roky v kině SPLIT vyniká s přehledem. (05.02.2017)

Představte si, že by všechny postavy z HRY O TRůNY byly ve skutečnosti jednotlivými osobnostmi George R. R. Martina trpícího disociativní poruchou osobnosti a jejich boj o Sedm království Západozemí by vlastně byl bojem o to, kdo bude aspoň na chvíli tahat za provázky v Georgeově hlavě... To mě napadlo někdy uprostřed sledování ROZPOLCENÉHO a to je hlavní důvod, proč mu nemůžu dát pátou hvězdičku - protože tu podle mě byl potenciál na mnohem víc, než na jednu parádně atmosférickou, napínavou a nápaditou celovečerní šarádu (a McAvoyovu one DID man show) s příjemně aktivními hrdinkami a kvalitním záporákem. Další věc je, že pointa posouvá příběh do jiného žánru a zároveň je spíš na zamyšlení, než že by vás přetáhla kladivem po hlavě jako ve starých shyamalanovkách, takže jsem z ní byl v první chvíli dost na rozpacích. Na každý pád krásně děsivé - a typicky shyamalanovské - a to od úvodní scény s únosem na parkovišti až po megavtipné závěrečné pomrknutí. Shyamalan po loňském VISIT potvrzuje, že je zpátky ve formě. (07.02.2017)

,,JSME, KDO VĚŘÍME, ŽE JSME“… /// Tři čůzy ve spárech šílence s mnoha identitama v podání parádního McAvoye. Ovšem ten příběh zase taková pecka není. Nikam se to neposouvá. Jen „vězení“, magor a jedinej člověk, kterej všechno pochopí, se zachová jako píča (což není spoiler, ale fakt, páč tak je to v obyčejnejch hororech zvykem). Souhlas – je to jiný, ale celkem vobyčejný s dramatickou koncovkou a fanouškovskejma závěrečnejma deseti vteřinama. Ale že bych se kvůli tomu posral v kině… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Já nejsem já. 2.) Doma mě píchaj a já nevím, jak se bránit. 3.) Thx za titule „C-Max“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (15.04.2017)