Jan Cimbura

Řeknu vám, že toto je celkem ucházející snímek Františka Čápa. Vnese do člověka pohodu, přestože žádná extra kvalita to zrovna není. Po prvním únavném a vyčerpávajícím dni na lyžích, jsem pak v neděli zjistil, že jsem nemocen a tento film mi někdy kolem třetí odpoledne, roku 18.11 létapáně 2007, nádherně zvednul náladu. Doporučuji cholerikům a neštastným lidem... (18.11.2007)

Jan Cimbura je nejpoctivější, Jan Cimbura má síly za deset, Jan Cimbura přepere celou hospodu ... asi už chápete, jaká je hlavní postava filmu. A z toho pramení jeho největší nedostatek. Při každé potencionálně napínavé scéně víme, že Jan Cimbura se zachová správně a všechny dobře dopadne. Kromě toho, že je film známý svým antisemitismem je to strašná nuda. (01.04.2009)

Málokdo se dnes - bohužel - pustí do četby románu J. Š. Baara, jenž je poctou všem selským ctnostem a holdem jihočeskému venkovu. Naštěstí je zde jeho vynikající adaptace z autorské dílny F. Čápa, která si s předlohou v ničem nezadá. Gustav Nezval se výborným ztvárněním titulní role pasoval do pozice na slovo vzatého představitele zemitých selských tipů v českém filmu. Mimochodem - román i film se zabývají osudy skutečné osobnosti, která má ve své domovské Putimy pamětní desku a významné místo v regionální historii. (20.08.2007)

Lehce naivní a prolezlé lidovými písněmi (a to jak zpívanými, tak v orchestrálním podání), přesto působivé. Místy až moc (ženy, které vyrazily do Židova stánku komerce, aby si převzaly své manžely, vytrestaly servírku a vybílily Semitovi všechno zboží, aniž by za ně zaplatily). Žid se za celou dobu objeví pouze třikrát - poprvé, když dva Cimburou zmlácení mladíci přejdou z jedné hospody do druhé (v různých vesnicích), podruhé, když Žid vemlouvavě podsunuje jednomu z nich dlužní úpis. Potřetí je to až při minipogromu, při kterém je dlužní úpis spálen. Zajímavé je, že oba mládenci v této chvíli nadobro zmizí z děje... Sedmdesát let po natočení vnímám Žida jako tragickou postavu, která sice šmelí/lichvaří/whatever, ale zničení veškerého majetku a následný odchod s prázdnýma rukama jen pro ženskou žárlivost si přece jen nezasloužil. (13.08.2011)

„To vám řeknu, pantáto, vymlátit celou hospodu a dělat ještě jiný silácký kousky, to je všechno hezký, ale knihy číst…ne, pantáto, to pořádnej pacholek nedělá.“ Ta prostá a omezená paní v oděvu nevábného vzhledu se mýlí. Cimbura byl vskutku renesanční osobnost. Jan je ctnostný, férový, statečný, silný, moudrý, zodpovědný, empatický, sečtělý, umí tancovat, má se k zvířatům i dětem…snad jen nejeví pochopení pro rovnoprávnost pohlaví (a směje se šovinistickým vtipům). Ale to jsou jen drobné, lidským okem nerozeznatelné kaňky na jinak zcela bílém papíru…jak vidno, film byl při Cimburově dokonalosti místy nechtěně směšný. Ale jinak sází na příjemnou atmosféru navozovanou prosluněnou jihočeskou idylou, vlastenectví i kritický podtón mířící na předsudky, ačkoliv např. Žid ke všemu přišel jak slepý k houslím (předlohu neznám, ale rok 1941 by ten rasismus vysvětloval). Ve výsledku jde o veskrze průměrnou věc. „Ale ty už máš vyhráno, spřátelí se s tebou. To jen ta Divoká je taková fajnová, che…jako každá ženská.“ (03.02.2019)