Jan Cimbura

Málokdo se dnes - bohužel - pustí do četby románu J. Š. Baara, jenž je poctou všem selským ctnostem a holdem jihočeskému venkovu. Naštěstí je zde jeho vynikající adaptace z autorské dílny F. Čápa, která si s předlohou v ničem nezadá. Gustav Nezval se výborným ztvárněním titulní role pasoval do pozice na slovo vzatého představitele zemitých selských tipů v českém filmu. Mimochodem - román i film se zabývají osudy skutečné osobnosti, která má ve své domovské Putimy pamětní desku a významné místo v regionální historii. (20.08.2007)

Řeknu vám, že toto je celkem ucházející snímek Františka Čápa. Vnese do člověka pohodu, přestože žádná extra kvalita to zrovna není. Po prvním únavném a vyčerpávajícím dni na lyžích, jsem pak v neděli zjistil, že jsem nemocen a tento film mi někdy kolem třetí odpoledne, roku 18.11 létapáně 2007, nádherně zvednul náladu. Doporučuji cholerikům a neštastným lidem... (18.11.2007)

Tento film lze bez rozpaků nazvat jihočeskou idylou. František Čáp, který tak krásně natočil Babičku, i zde oslavil dobrého člověka. Jeden z mála českých filmů, kde je ukázána katolická zbožnost jako samozřejmost. Nejen za protektorátu bylo třeba dobrých vzorů. Dnes je jich v českém filmu tak málo! Žida v šenkovně hrál František Roland, žádného antisemitismu (na nějž se hystericky až příliš často upozorňuje) jsem si tu nevšiml. (11.03.2009)

Absolutně nereálný příběh o hodném a pracovitém vysloužilci Cimburovi (vojáci zpravidla končili na šibenici, měli vnímaní práva poněkud posunuté). Naprosto odporná Štěpničková. Nereálný hodný sedlák, co daruje kobylu-to je jako kdyby dnes hodný podnikatel vzal SUV za mega a daroval to účetnímu. Takovej blbec ale nikdo není. Jediná reálná scéna je vypalení žida. Ona je prostě celá evropa neměla ráda, protože stejně jako cikáni nedodržovali pravidla. (22.02.2024)

Lehce naivní a prolezlé lidovými písněmi (a to jak zpívanými, tak v orchestrálním podání), přesto působivé. Místy až moc (ženy, které vyrazily do Židova stánku komerce, aby si převzaly své manžely, vytrestaly servírku a vybílily Semitovi všechno zboží, aniž by za ně zaplatily). Žid se za celou dobu objeví pouze třikrát - poprvé, když dva Cimburou zmlácení mladíci přejdou z jedné hospody do druhé (v různých vesnicích), podruhé, když Žid vemlouvavě podsunuje jednomu z nich dlužní úpis. Potřetí je to až při minipogromu, při kterém je dlužní úpis spálen. Zajímavé je, že oba mládenci v této chvíli nadobro zmizí z děje... Sedmdesát let po natočení vnímám Žida jako tragickou postavu, která sice šmelí/lichvaří/whatever, ale zničení veškerého majetku a následný odchod s prázdnýma rukama jen pro ženskou žárlivost si přece jen nezasloužil. (13.08.2011)