Crash

Hlavním tématem filmu je morbidní sex. Nevšední sexuální vzrušení k němuž je potřeba auto a pokud možno, jako předehra, zvuk mačkajících se plechů aut a tříštícího se skla. Jedna havárka a můžete se společně, se stejnou partou „nadšenců“ ukájet nad fotografiemi rozmlácených aut a pouštět si k tomu „porno“ Made in BESIP. Extrémně ujetá záležitost, ovšem s podivně mrazivou a zároveň přitažlivou atmosférou. (23.08.2005)

Nemá cenu předstírat, napoprvé (2019) mě Crash okouzlil primárně svou kontroverzností, zhruba do mého třicátého roku věku pro mě totiž – a teď přijde nutné zjednodušení, někdy to holt jinak nejde – nejvyšší kvalitu měla ta díla, která pohoršovala měšťáka (v tomto konkrétním případě – a opět zjednodušeně - tetky a strýce durdící se na tím, že se ve filmu imrvére souloží, a při jakých nepředstavitelných příležitostech, no fuj!). Nyní jsem – troufám si říci – dále; ano, stále jsem nepřátelsky naladěn vůči průměrnosti, ale dnes už si zkrátka má nadšení z překračování uměleckých (potažmo etických) hranic hledají silnější rozumová zdůvodnění. Co jsem si tedy uvědomil skrze druhou projekci Crashe, resp. na co z filmu má smysl upozornit komentářem? a) Fascinuju mě, kterak se Cronenbergovi podařilo přijít s vizí světa, u něhož je nerozhodnutelné, zda v něm jakožto první princip vládne Erós (sexuální touha; prostředek k zachovávání života), nebo Thanatos (puzení k smrti; touha rozplynout se v nebytí), resp. znovu si položit otázku o vztahu mezi těmito Tužbami (tužbami s velkým té, jelikož všechno ostatní chtění je v posledku redukovatelné na tyto dvě tužby). Jak vidno, nemusí být nutně v protikladu, jak to pojímá common sense, klidně mohou bezrozporně přecházet jedna v druhou! To má přeci hluboké filosofické konsekvence: život už nelze definovat jakožto opak smrti (na to jsou v sebe moc vpletena jejich „generátory“) a obraceně; účelem sexuální touhy není nutně snaha zachovat rod, nýbrž může být výrazem touhy rozpustit se v prázdnotě atd. b) Druhá velká nerozlišitelnost (právě jistá sbíhavost se zdá být hlavním motivem filmu), s kterou přichází tento film panuje mezi lidským tělem a strojem (automobilem). V mnoha mistrných choreografiích se těla mění ve stroje (kupř. scéna v auto-myčce, kdy SPOILER se Vaughan zmocňuje Catherine v obdobném rytmu jako se postřikovače zmocňují Vaughanova vraku SPOILER) a stroje v těla (srážky aut připomínají penetraci atd.), všeříkající je postava Gabrielle (Rosanna Arquette), žena-stroj. c) V neposlední řadě je Crash zajímavý i ze sociologického hlediska. V tomto bodě ponejvíce hrozí, že se pouštím do nadinterpretace (tedy vkládám do díla něco, co tam není), za mě však Crash mimo jiné ukazuje, že permisivita může i být represivní (via Slavoj Žižek). Jinými slovy, tam, kde je vše povoleno, si subjekt pod imperativem „Můžeš vše, užij si to!“ hledá nutně stále extrémnější (patologičtější?) způsoby realizace. Je poněkud paradoxní, že film, ve kterém se postavám ustavičně „zapalují lýtka“ působí tak odtažitě, odosobněně, jeho intimita se jeví být falešnou. Vezměme si už úvodní situaci, kdy se manželská dvojice stimuluje mimomanželskými aférkami. To by se pod vládou Talibanu (resp. Katolibanu) stát nemohlo, resp. možná teprve zákaz by do tohoto sexuálního chování mezi manželé vnesl skutečnou jiskru. 95 % Výstižný komentář: lupuscanis (24.04.2023)

Psychopatologicky ladená morbiditka - takmer hodinu aj pol ukájačky na dopravných autonehodách, kde nedominuje ani tak psychológia ako čistý fetiš. Cronenberg v prvom rade útočí na prežívanie, zanecháva zvláštny pocit a emócie v rozpakoch...chýbalo mi však hlbšie prepracovanie.. napätie zintenzívňoval len "prízemným" princípom každý s každým v roztrieštenom aute, každý s každým pred TV, každý s každým PRED, každý s každým PO..ku kvalitnejšiemu zážitku mi to nestačilo... (20.04.2009)

Miluji filmy, které jsou už od počátku rozděleny do dvou táborů. Miluji bizarní filmy. Miluji filmy Davida Cronenberga. Crash je stoprocentně atmosférická kontroverze, která se nebojí totální bizarnosti, sexu, autonehod, sexu po autonehodách, psychologické komplikovanosti, minimálnímu počtu dialogů a atmosféry tak mrazivé, že budete mít po celou dobu husí kůži a chuť na víno. Herecké obsazení, v čele s charismatickým Jamesem Spaderem nemohlo být vybráno lépe a Howard Shore klasicky výborný a opět se trefil do Cronenbergovy nálady filmu. Vzrušující snímek. (06.07.2012)

Dosáhnout sexuálního uspokojení při automobilové bouračce a také po ní? U charakterů ve filmu Crash žádný problém! Docela neobvyklý pohled do života lidí, kterým se zvedá libido při autohaváriích a při sledování videa s Crash Testy. Tahle spojitost by mě ani zbla nenapadla, ale Cronenberg ji dovedl uvěřitelně přenést z knihy i na plátno, kde to všechno působí poměrně perverzně. Je tu spooousta sexu s laškováním a to nejenom v autě, takže to vás samozřejmě nemine. Předlohu jsem nečetl, ale nedovedl bych si představit, že by se toho chopil někdo jiný než maestro, protože je to námět přesně šitý na jeho míru. Velmi zajímavý je i soundtrack, protože při tom hypnotickém kytarovém motivu jsem si malinko vzpomněl na tento temný ambient od veleoblíbených Meshuggah! (29.06.2014)