Jak jsem balil učitelku

(1001) Ze všech filmů Wese Andersona tomuhle rozumím nejméně, a to i po opakovaných sledováních v odstupu mnoha let. U jeho ostatních filmů (Život pod vodou, Darjeeling a Až vyjde měsíc) jsem to měla tak, že se mi nejprve líbily hlavou a postupem času jsem se do nich zamilovala i srdcem. Ale u Rushmore zatím nenastala ani ta první fáze. Nejspíš je to kvůli tomu, že se nejsem schopna napojit na hlavního hrdinu a sama pro sebe si identifikovat, čím si v průběhu filmu prochází. Jeho emoce jsou pro mě absolutní a kompletní záhada. Nepoznám rozdíl mezi jeho upřímnými reakcemi a naplánovanými akcemi. Dělá to, co si myslí, že by měl dělat, nebo dělá to, co doopravdy chce dělat? V tom ten můj problém nejspíš vězí. Mám pocit falše ze všeho, co udělá. A když nemám žádný záchytný bod, ze kterého bych se se na film mohla podívat s odstupem, tak jsem ztracená. (13.02.2017)

Jedno vím zcela jistě. Že originální režijní rukopis Wese Andersona v Rushmore zcela jistě zakořenil a byl poznat už po pár minutách. Jeho dvě hlavní postavy Max Fisher a pan Blum jsou toho jasným důkazem. Max se svým komisním výrazem ve tváři a obrovskými, šerednými brýlemi, který byl schopen čehokoliv a kdykoliv, obzvlášť pak v situacích týkající se jeho náklonnosti ke slečně učitelce a Bill Murray svou rolí vysloveně žil. Jeho výstup ve výtahu nemá chybu. Možná neobvyklý snímek, ale plný vtipných nápadů, kde vytáhnu třeba ten s medailemi za docházku a nebo za dochvilnost, plus bezvadný soundtrack byl příjemným zpestřením v této žánrové mixáži. Já se po skončení šla už jen podívat, jak vypadá Jason Schwartzman v reálu. (02.07.2014)

První půlhodinu jsem se vlastně nonstop těšil, až tomu po skončení nasolím pět hvězd. Anderson mě uvrhnul do světa plného svérázných postav, skutečných pocitů a delikátních hlášek a já s úsměvem od ucha k uchu poslouchal každou repliku a sledoval každý výraz typologicky skvěle obsazených herců (hlavně Bill Murray má zase over-the-top roli). Postupně se sice vtip trochu vytrácí jak z dialogů, tak i z vývoje hrdinů a jejich konfrontací, ale pořád jde o jeden z nejmilejších žánrových příspěvků devadesátých let, jehož romantická linka funguje ve své absurditě a ve svém osobitém světě velmi suverénně a jehož postavy se zaručeně vryjí do paměti. A nenápadný, leč nadupaný soundtrack to celé vkusně podbarvuje. Nechte se také vtáhnout a zaručeně se pobavíte, byť na těch 5* nakonec opravdu ne. (08.10.2019)

Život je jedno velké jeviště aneb každý má svůj Rushmore. Mé první (přemilé) setkání s Andersonem plné překvapení, trefných citací pravidel každé správné gangsterky a především naprosto famózního obsazení. Bill Murray je BOREC, Schwartzman ušatec a Olivia Williams k zulíbání. Maestro? Další počin prosím! (27.09.2012)

Doplňování méně známých a starších filmů Wese Andersona vypadá tak nějak podle očekávání. Rushmore disponuje už mnoha jednotlivými výrazovými prvky Andersonovy filmové řeči, ale jako celek je ještě takovým neučesaným, i když nadaným puberťákem. Chvílemi je to typicky roztomile zábavné, jindy ale zase nudné a nepříliš smysl dávající. Důraz na pevnou kompozici záběru je spíše ojedinělý, děj snímku paradoxně překombinovaný, i když se v něm ale v podstatě nic neděje. Rushmore není špatný film, ale pokud bych nevěděl, že koukám na snímek Wese Andersona, asi bych mu nepřisuzoval nikterak zásadní význam. 5/10 (28.06.2017)