Jak jsem balil učitelku

Mám filmy Wese Andersona rád, ale tenhle prostě nepovažuji za to nejlepší, co natočil. Jeho poetika už je zde cítit, je to tak příjemně ujeté, ale ta hlavní postava je opravdu otřesná. Můžete ji snadno nesnášet. Navíc ani ten příběh vás tolik neuchvátí jako jiné Andersonovy věci. Herecky dobré, ale asi jsem čekal víc. (31.03.2016)

Bizardní. Slovo, které se s Wesem Andersonem omílá pořád dokola, ale takový jeho svět prostě je. Tak krásně bizardní. Jako sny. Rushmore přesně jeden takový sen je. Kdybychom ho rozebírali v hodinách češtiny, tak se budeme určitě zmiňovat i o tom, že je to film plný kontrastů (student, který dostal stipendium, je jedním z nejhorších žáků ročníku) i řady jinotajů (poznámka v závěru filmu o "Maxově poslední hře", která se neodehrává ani tak na divadelních prknech jako v životech hlavních postav). Ale dost vědeckýho rozebírání... Rushmore je prostě jiný film. Úplně jiný než jste třeba očekávali, že může být. Je jako ten sen, který se vám mění před očima, ale ve zpětném pohledu nedává logicky vůbec smysl. Jenže co na tom záleží, když jste se ve spánku usmívali a klidně byste si ho hned po probuzení dali znova. (14.09.2007)

Wes Anderson prostě umí. Těžko hledat mezi současnými tvůrci někoho, kdo dokáže napsat a zrežírovat tak poetické filmy jako Život pod vodou nebo právě "Učitelku". Filmy, které sledujete s přihlouplým úsměvem na tváři a které ve vás zanechají velmi příjemný pocit i dlouhé hodiny po skončení. A k hereckému obsazení taktéž nemám slov - Murray, Williams a především Schwartzman hrají skvěle. Plný počet hvězd snad ani nemá cenu řešit... (18.08.2011)

Témata dospívání, lásky, přátelství a snahy dojít uznání zabalil režisér do velmi příjemného obalu. Vsadil zejména na neokoukaného Schwartzmana (k jeho na první pohled ne zrovna sympatickému hlavnímu hrdinovi si divák nejdřív musí najít cestu) a pak na profláklého mistra výrazů Murraye. No samozřejmě nechybí režisérův specifický styl humoru a svérázné postavičky. Já se bavil a po třetím setkání s Wesem konečně nekončím na průměru, nýbrž na slušných 4*. „Já... nevěděl jsem, že jste byla vdaná.“ – „No, on už je mrtvý. Takže už vlastně nejsem.“ – „Kdy zemřel?“ – „Loni.“ – „Mně umřela matka.“ – „To je mi líto.“ – „Umřela, když mi bylo 7. Takže to vypadá, že oba máme v rodině mrtvé lidi.“ (20.07.2015)

Andersonova poetika bizarných postavičiek žujúcich svoj "iný" život v "reálnom" prostredí na mňa vždy spoľahlivo funguje, rovnako ako jeho svojský druh humoru a až smutno melancholické ostrenie na svoje postavy a porozumenie ich charakterom. I keď v porovnaní s neskoršími jeho filmami mi Rushmore pripadal o málinko menej kompaktne uzavretý v svojich vlastných pravidlách a vytvorenom mikrosvete. (25.08.2005)