Jak jsem balil učitelku

Po Rubenu Östlundovi jsem si zvolil k prozkoumání Wese Andersona. Jeho prvotinu jsem nikde nenašel, tak jsem začal druhotinou, již nabízí Disney+ společně s pár dalšími filmy tohoto originálního režiséra. Bylo vtipné sledovat Jasona Schwartzmana pubertálního v jeho možná jediné hlavní roli. Příjemná tříhvězdičková podívaná, která rozhodně nemůže urazit. (02.02.2024)

Max Fisher je svéráz. A taky vizionář, snílek a originální týnedžr se způsoby zkušeného veterána. Tenhle ošklivý a brýlatý student se určitě v životě neztratí. Minulé filmy Wese Andersona (Lišák nebo Steve Zissou) mě nějak moc nebavily, i když pravda - netradiční byly. Ale tenhle, tenhle film mě bavil moc. Všichni herci tu perlili, scénář mě nepřestával překvapovat, výborná komedie! (17.11.2010)

První půlhodinu jsem se vlastně nonstop těšil, až tomu po skončení nasolím pět hvězd. Anderson mě uvrhnul do světa plného svérázných postav, skutečných pocitů a delikátních hlášek a já s úsměvem od ucha k uchu poslouchal každou repliku a sledoval každý výraz typologicky skvěle obsazených herců (hlavně Bill Murray má zase over-the-top roli). Postupně se sice vtip trochu vytrácí jak z dialogů, tak i z vývoje hrdinů a jejich konfrontací, ale pořád jde o jeden z nejmilejších žánrových příspěvků devadesátých let, jehož romantická linka funguje ve své absurditě a ve svém osobitém světě velmi suverénně a jehož postavy se zaručeně vryjí do paměti. A nenápadný, leč nadupaný soundtrack to celé vkusně podbarvuje. Nechte se také vtáhnout a zaručeně se pobavíte, byť na těch 5* nakonec opravdu ne. (08.10.2019)

Druhý, celovečerný film Wesa Andersona je zcela zásadným establishmentom úprimného a cieľavedomého auteurstva, ktoré sa prenáša, variuje a podvracia od jedného majstrštyku k druhému. Špecifický rukopis však nie každému sadne a osočovanie patetickými frázami v zmysle údajného hipsterizmu či manierizmu dozaista neprekvapí. Ono sa do toho v poslednej dobe zaťahuje už aj divák, ktorý sa od nejakého samozvaného experta ľahko môže dozvedieť, že vlastne - zjednodušene napísané - sleduje niečo len kvôli tomu, lebo je to kúl a nie preto, lebo sa mu to páči. Samozrejme tak nejak nepriamo, žoviálne a s odvolávaním sa na slobodu slova, že ano. A bez akéhokoľvek náznaku irónie musím priznať, že nikto mi ohľadom tohto do pošty nepísal, vážne nie…len som si vybavil zopár detinsky rozhorčených príspevkov z imdb a proste som si nad tým musel, takto verejne, povzdychnúť. Jak málo niekomu stačí ku šťastiu. Ale k veci. "Rushmore" je ďalším, komplexným a svojráznym dielom v pestrej filmografii W.A. Od vycizelovanej formy, cez vychytaný casting, až po plastický soundtrack. O opojnej atmosfére, kde vládne unikátna poetika melanchólie a ťažko rozšifrovateľný druh suchého humoru ani nehovoriac. Kto má vzťah k pochybným a zároveň výnimočným charakterom, na svoje si určite príde. Max Fischer je totižto v podaní Jasona Schwartzmana naprosto fenomenálny a jeho vnútorné (spoločenské) pnutie dané predovšetkým vekom a hyperbola vitálneho kreativca/tvorivého glosátora ktorý okrem iných schopností aj vie, ako na učiteľku, predstavuje najprenikavejší segment celku. Hlavnej postave sa podriaďuje aj samotné rozprávanie a z toho dôvodu máme možnosť participovať, byť bližšie k hrdinovi než ktokoľvek iný, užívať si onen odhodlaný performance. Všetko ostatné - ako napríklad vymazlená a puntičkársky naaranžovaná mizanscéna, hravý štýl natáčania založený na účelne statických kompozíciach obrazu a singulárnych, vertikálno-horizontálnych jazdách či nenútené texty piesní jemne odznievajúce v druhom pláne - je už potom "len" vzrušujúcim prídavkom. Wes, určite sa nemeň. (11.01.2014)

Bizardní. Slovo, které se s Wesem Andersonem omílá pořád dokola, ale takový jeho svět prostě je. Tak krásně bizardní. Jako sny. Rushmore přesně jeden takový sen je. Kdybychom ho rozebírali v hodinách češtiny, tak se budeme určitě zmiňovat i o tom, že je to film plný kontrastů (student, který dostal stipendium, je jedním z nejhorších žáků ročníku) i řady jinotajů (poznámka v závěru filmu o "Maxově poslední hře", která se neodehrává ani tak na divadelních prknech jako v životech hlavních postav). Ale dost vědeckýho rozebírání... Rushmore je prostě jiný film. Úplně jiný než jste třeba očekávali, že může být. Je jako ten sen, který se vám mění před očima, ale ve zpětném pohledu nedává logicky vůbec smysl. Jenže co na tom záleží, když jste se ve spánku usmívali a klidně byste si ho hned po probuzení dali znova. (14.09.2007)