Vřískot

Tak mi bylo naservírováno něco trochu jiného než bych před projekcí čekal, ale vyloženě zklamaný nejsem. Jakože mi spojení komedie a hororu nevadí (někdy spíš naopak), tady mi to skřípalo. Protože ty ostatní hororové parodie moc žánrových prvků neměly, zatímco Vřískot s napětím, atmosférou, sem tam nějakou lekačkou pracuje a do toho je sráží zesměšňováním sebe sama. Ano, při všem divákově uznání za (nejistého) si střílení z hororových klišé, dochází k sebeparodizaci a tím se všechny ty výše jmenované kladné atributy začnou bourat jako domeček z karet. Pak najednou divák neví, jestli se má bát nebo smát (ono to kromě toho podezřele nešikovného zabijáka a narážek na filmy dlouho vypadá jako opravdový horor). S tím souvisí odkazy na spoustu žánrovek a pak závisí na samotném divákovi, kolik toho má nakoukáno (u mě tak půl na půl). Naivně jsem doufal, že záporák se třeba nenechá odhalit a chytit, když už vznikla ta pokračování (ostatně o čem by pak byla), ale takhle moc nechápu, proč byly další díly natočeny a už je asi ani nechci vidět. Za určitou (alespoň z mého pohledu) přelomovost, nebo chcete-li originalitu, to budou ještě slabší 4* a ne jen pouhý průměr. "Jsou na jedno brdo. Blbej vrah, co honí prsatou holku, co neumí hrát. Vždycky běží nahoru po schodech, místo aby utekla ven dveřma." (07.05.2012)

Jeden z mála výborných devadesátkových hororů, Cravenův návrat a uvedení nového kultovního charakteru, Ghostface. Navíc na slasherové poměry revoluční a ultra chytrá záležitost, kterou po všech těch letech kazí jen jediné - že už mi do toho až moc leze SCARY MOVIE:) ...x (13.04.2011)

Hneď po extrémne zábavnom The Cabin in the Woods najlepší metahoror, aký som doteraz videl. Substancia zložená z metahumoru, inteligentnej sebareflexie a systému 1 veta = 1 hláška, 1 slovo = 1 žmurknutie na hororových všeznalcov (dokonca aj taký žánrový ignorant ako ja polovicu filmov, na ktoré sa slovami i citujúcimi scénami odkazuje, videl). Wes Craven sa rozhodol pojať žánrovú originalitu tak, že všetky mysliteľné hororové klišé povraždil, vypreparoval a zavesil za vnútornosti do výkladnej skrine. Zábavnejší koncept som dlho nevidel, herci sú skvelí a aj taký fetišista na steadicamy, dlhé jednozáberovky a nepredvídateľné využitie hudby ako ja si tu príde na svoje - extrémne dobre sa na to pozerá a rovnako počúva. Craven vytvoril uvedomelý teen slasher pre nové milénium, ktorý nestavia na strašidelnosti, ale šialene vtipnom prístupe k základným pôdorysom žánru. Najlepšia je vražda garážovými dverami. "What's this? I spit on your garage?" 85% (25.10.2014)

"M𝘰𝘷𝘪𝘦𝘴 𝘥𝘰𝘯’𝘵 𝘤𝘳𝘦𝘢𝘵𝘦 𝘱𝘴𝘺𝘤𝘩𝘰𝘴. 𝘔𝘰𝘷𝘪𝘦𝘴 𝘮𝘢𝘬𝘦 𝘱𝘴𝘺𝘤𝘩𝘰𝘴 𝘮𝘰𝘳𝘦 𝘤𝘳𝘦𝘢𝘵𝘪𝘷𝘦." ____________ Asi jsem viděl málo kvalitních slasherů, ale nevím, co mě na Scream dostalo víc: jestli ta napínavá a nepředvídatelná zápletka, ona mysteriózní rovina, pojetí jednotlivých vražd, finální pointa, ta kýčovitá devadesátková pachuť, famózní hudební doprovod Marca Beltramiho, anebo to jak tenhle film naprosto geniálně a přitom satiricky ohýbá svůj meta-hororový rozměr, který celému subžánru slasher vzdává poctu [viz. popkulturní odkazy a reference], ale zároveň si z něj dělá nehoráznou prdel [ten goofy slapstick výsměch žánrovým klišé fakt nemá chybu] a vráží mu tak kudlu do zad. Zcela právem opěvovaná kultovka. Co dodat? Top tier Craven.... PS: ano, Shaggy je psychopat. (21.10.2022)

"MYSLELA JSEM, ŽE JSI MRTVÝ." - "ASI BYCH UŽ BYL. NIKDY BYCH SI NEPOMYSLEL, ŽE BUDU TAK RÁD, ŽE JSEM PANNA." Telefon, bílá maska a tuny filmových odkazů. Oč potupněji byly v první polovině 90. let teenagerovské vyvražďovačky pohřbeny hlavně zásluhou New Line Cinema (LAST FRIDAY: JASON GOES TO THE HELL, FREDDYHO SMRT: POSLEDNÍ NOČNÍ MůRA), s o to větší parádou se v druhé polovině 90. let zase vrátily zásluhou dvou mužů - filmového maniaka, scenáristy Kevina Williamsona (dále scénáře k TAJEMSTVÍ LOŇSKÉHO LÉTA a VŘÍSKOTU 2) a hororového guru Wese Cravena. Williamson napsal scénář rozverně si pohrávající se subžánrovými klišé, s bezchybnými dialogy a skvělými hláškami, kde postavy nejsou jen maso na rozkrájení, který Craven s jasně patrným nadšením velmi zručně a dynamicky natočil. Následovala nová vlna vyvražďovaček (včetně tří pokračování VŘISKOTU), kterou zastavila až vlna remaků japonských hororů, po kterých přišla vlna remaků hororových klasik a vlna exploitation... Takže abych to shrnul: fanoušci budou nadšeni - a na těch ostatních nezáleží. (03.09.2006)