Příliš hlučná samota

Koprodukční řešení tématu neprospělo, dabing Olgy W. také ne. Osobně oceňuji jen drobné role některých českých herců v čele s cikánským triem Dejdar, Blanarovičová a Kuklová. Líbila se mi i půvabná kurva Hrubešové a pentličková Morávková. Jinak nic. Ráda bych viděla v roli hostinské Garbielu Wilhelmovou, ale nestalo se. (29.03.2009)

Není to špatné, ale úplně dobré taky ne. Film s prominutím neví kdy sklapnout, protagonista neustále mluví o různých věcech, a i když je fakt, že se to občas hezky poslouchá, tak jsem si z většiny jeho monologů nic neodnesl. Film je ale rozhodně velmi dobře natočený, je v něm spousta záběrů, ketré mi přišly vyloženě nádherné. Hudba taky nebyla špatná. Herecké výkony byly fajn, ale dabing mi požitek z filmu trochu kazil. 5/10 (29.10.2022)

Možná budu k Bohumilu Hrabalovi až příliš přísný, ale pokud je stejného ražení jako film i knížka, tak se jí zřejmě vyhnu obloukem. Vůbec jsem totiž nepředpokládal, že by mohlo podle jeho novely vzniknout něco tak neuvěřitelně ksindlovního, jako je tento film z roku 1994. Kdyby v tom alespoň nehráli skvělí francouzští, ale hlavně čeští herci začátku devadesátých let, pak bych byl schopen tohle všechno nějak přežít. Ale takhle?? Hrůza, ve které se vlastně skoro nic nestane a která po téměř dvouhodinách skončí bez toho, aby vás nějak hlouběji zasáhla. Maximálně vás dojme Hanťova péče o staré a vyhozené knížky, ovšem jenom v tom případě, že tuto lásku sdílíte též. Jinak naprostá ztráta času... (14.12.2010)

Bohužel pravdou je, že Hrabalův smysl pro osudovou ironii a humor chybí. Film je opravdu spíše pohledem na stárnoucího důchodce, který tak nějak nemá nic, čím by se zabavil. Víc než své pracoviště plné snů připomíná balírna papíru kobku. Těžko soudit, knihu jsem nečetl, ale jsou filmy, které Hrabala podaly mnohem lépe. (23.03.2021)

Kdo zná předchozí Menzelovy adaptace předchozích děl Hrabalových, dozajista bude mít s pohledem Véry Cais převeliký problém. Tam, kde Menzel umně kombinuje radost i smutek, kam zapasovává ono nejasné pábitelství a kus české povahy, tam francouzská režisérka volí pouze mrtvolné smutno. Samo o sobě to není taková tragédie a jsou i chvíle, kdy se takový přístup zdá odůvodněný, např. v závěru, ve scéně s "krvácejícími" knihami... Ovšem v hospodě tedy ne! Občas Noiretovým pojetím snímek dokonce přichází o logiku. Noiretův Haňta není žádný rozevlátec, jak mu vyčítá Brodského postava, ale melancholik par excellence. Někteří čeští herci, zřejmě ti mající nakoukáno "našich Hrabalovek", jakoby tušili, ba kolikrát i věděli, jak své postavy pojmout, ovšem v obklopení nudnými sekundanty vyznívá jejich snaha naprázdno. Zbytek dokonal až na výjimečně situace nedobrý český dabing. Vida v jak nepoetickém slovu může sídlit duše filmu. Slabé ***. (19.02.2009)