Příliš hlučná samota

Jak může dopadnout nepovedená adaptace skvělé literární předlohy, na to nám bohužel dává odpověď právě tenhle film. Drží ho sice nad vodou Hrabalovy geniální myšlenky a sentence, ale estetika tohohle filmu se úplně minula s předobrazem knihy a celé to poetično, které umí tak krásně do svých Hrabalovských filmů přenést třeba Jiří Menzel (který tu shodou okolností také hraje), se vytratilo kdoví kam. Sám Bohumil Hrabal se tu také mihne, možná tak svou účastí posvětil vznik tohoto filmu, je to ale celé nějak (multi)kulturně zpackané. Vůbec nejvíc však ruší zahraniční herci včetně Philippe Noireta, kteří vůbec nevědí, co a jak to hrát. Jak by Haňtu asi zahrál takový Rudolf Hrušínský? (21.02.2007)

Pábitelské, ne-pábitelské, s Haňtou, "intelektuálem" od lisu, by bylo nepopiratelně fajn strávit čas, škoda přeškoda, že zde - v této česko-francouzské respektive francouzsko-české koprodukční patlanině - je propast mezi Haňtou a divákem tak děsivě hluboká... divákovo utrpení, příliš hlučná(?) - odvislá od toho, zda-li je volume doprava či doleva - samota... 35% (22.04.2014)

Jakýsi divný film, který mne vůbec nechytil, protože jsem měl asi přehnaná očekávání. Možná proto, že jsem totiž viděl ještě před tím před lety divadelní představení, kde hrál Hanťu L. Mrkvička, a to se mi líbilo docela dost. Také jsem nepochopil, proč byl obsazen P. Noiret. Byť jde o herce světového formátu, tento film se tím však světovým těžko stane.. (12.01.2012)

To, že Hanťa není ani trochu potrhlý ale jenom malinko podivín je takříkajíc kulturní šok. Už jsme zjevně uvyklí tomu, že filmové adaptace Hrabala by měly být vtipné. Paradoxně ty vtipné adaptace Hrabala se od předlohy vzdalují minimálně stejně daleko jako toto tklivé pojetí, protože Hrabal si sice všímá podivností a absurdit, ale z úplně jiného důvodu než aby někoho pobavil. Jeho texty jsou prakticky vždy existenciálně vyhrocené, jsou výpovědí o absurdním a nesmyslném světě, v němž je možná i sám lidský život zbytečnou veličinou. Jestli Caisové Hrabal není dobrý, tak to není proto, že by byl málo vtipný, ale proto, že je až příliš normální. Pokud si Menzel libuje v podivnostech a absurditě, aby jimi bavil, pak Caisová je většinou pomíjí. Snad proto, že by nabouraly ono existenciální dusno. Špatně je ovšem obojí. Hrabal má být existenciální i absudrní zároveň. Pokud není, je to chyba... Samozřejmě lze mluvit i o dost nezvládnuté režii, díky níž se cosi podstatného začne dít až v poslední půlhodině, o zoufalém dabingu či o nevěrohodně působících lokacích... PS: Herzova adaptace téhož je o sto procent lepší, přestože je zároveň třikrát kratší... Zajímavé komentáře: Iggy (30.11.2008)

Bohužel pravdou je, že Hrabalův smysl pro osudovou ironii a humor chybí. Film je opravdu spíše pohledem na stárnoucího důchodce, který tak nějak nemá nic, čím by se zabavil. Víc než své pracoviště plné snů připomíná balírna papíru kobku. Těžko soudit, knihu jsem nečetl, ale jsou filmy, které Hrabala podaly mnohem lépe. (23.03.2021)