Apokalypsa

Neuvěřitelně silný mystický zážitek, který mě provedl devíti kruhy Dantova Pekla. Společně s hrdinou jsem zažil - dá se říci na vlastní kůži - hrůzostrašnou odysseu lidskou bestialitou, úpadkem morálky a hodnot, filozofií války a šílenstvím, cestu, o které budu ještě dlouhé dny usilovně přemýšlet, pravděpodobně zcela bez výsledku. Jeden apokalyptický obraz střídá druhý, vše je nejisté. Za vším se skrývá obtížně dekódovatelná symbolika. Coppola konfrontuje chaos války a dnešního světa s nevšímavou divokostí přírody, s transcendentální povahou bytí a nebytí, nechává z podvědomí vyplout ty nejtemnější démony, strachy a touhy a halí vše do neproniknutelného rubáše grotesknosti a nepostižitelnosti kosmických mystérií. A co teprve ta forma! Kryptický, netradiční, depresivní, maniakální. (25.09.2008)

Mistrovské dílo. Ani délka mě moc nevadila. Výborní herci - ano jistě Duvall a Brando, ale i Martin Sheen, na kterého se někdy zapomíná a který jinak už toho moc zajímavého nenatočil - tak mu přiznejme alespoň tento úspěch, v této roli je skvělý. Nejlepší scéna: pochopitelně - nálet na vesnici s Jízdou Valkýr - geniální. (07.06.2003)

Obecně kvituji s úlevou všechny pacifistické tendence a přikláním se k tomu, že válečné filmy jako takové nejsou mým oblíbeným žánrem, výjimku tvoří jen ty z nich, které demaskují zrůdnou podstatu války a netváří se tak, že válka je skvělá show, akce a adrenalinová jízda (viz mnohé pokleslé válečné akční filmy - kupříkladu propagandou nasáklá série o Johnu Rambovi). Válka prostě není cool, je to Utrpení, Bolest a Smrt... A takhle reflektována má pak i percepce takového snímku smysl. Stejně tak funguje i svět Coppolovy Apokalypsy...cynický svět hrůzy a odosobnění válečné mašinérie, nezastavitelného kolosu smrti a zabíjení, který nezávisle na lidech, jenž ho uvedli do pohybu, svou setrvačností a kinetikou drtí vše a všechny. Hrůza, Smrt, Prázdnota... Člověk si někde v sobě nese archetyp dávného válečníka a jeho sklon k destrukci a nihilistické zkáze...Apokalypsa...konec světa...zasazený do vietnamské džungle. Existuje vůbec silnější protiválečné memento než toto filmové mene tekel? (25.09.2007)

Viděl jsem Apocalypse Now ve všech třech verzích (kino 2x) a včetně making of, něco málo si i přečetl a musím pasovat do svých TOP oblíbených filmů. Stručně proč: 1) Tak dechberoucí vizuál se nevidí, a to se jedná teprve o rok ’79. Těch všech odlesků, světlic, kouře a ohňů, výjevů podél cesty... Vrcholem pak asi snová scéna s mostem Do Luong. 2) Rozmáchlý a velkolepý vysokorozpočťák, současně regulerní artovka, meditace nad válečnou absurditou v reakci na americký imperialismus a svět starých kolonií. Přesahový filozofický rozměr. Jak pravil sám Coppola: "My film is not about Vietnam, it is Vietnam." 3) Gradující v šílenství spolu s plavbou po řece a dosažení cíle mise, kde pak čeká geniální Brando (a skvělý Hopper). 4) Mocný soundtrack. Především nálet s Wagnerovou "Ride of the Valkyries" a doorsácký "The End". 5) Jsem unešen jak je to nádherně temný, transcendentální, nadčasový silný kafe. A střih redux (2001) berte spíše pro úplnost, moje preference final cut (2019) a theatrical. "It is not about war so much as about how war reveals truths we would be happy never to discover. If we are lucky, we spend our lives in a fool’s paradise, never knowing how close we skirt the abyss." (01.03.2018)

Viděl jsem redux verzi. Opravdu přespříliš dlouhé. Scén, které vás svým sdělením převálcují, je dle mě přece jen méně, než těch, kde se nic neděje a nemusely by tam být. Herci ušli, režie se snaží, ale abyste film plně vychutnali, je to třeba jistě vidět víckrát, ale doporučil bych tak s desetiletou přestávkou. To nejmíň. (18.04.2005)