Narozen 4. července

Kdo má jenom minimální povědomí o Stoneových názorech, tak mu bude jasné jak se celý příběh bude odvíjet. Tom Cruise bez debat velmi dobrý. Nechci tenhle film kritizovat, ale jako bych všechno, co ukazuje už viděl v jeho jiných filmech. Vietnam ( Četa ), atmosféra 60. let ( Doors ) atd. atd. Rozhodně nadprůměrné, ale nic strhujícího. Navíc má problémy s tempem... Robert Richardson za kamerou opět válí... Williamsovy hudební motivy motivy jsou podobné hlavnímu motivu z Hvězdné brány a Terminátora... (29.06.2005)

Oliver Stone se prostě nezapře. Kdo jiný by mohl o válce ve Vietnamu vědět víc, než tamější veterán Olí. Tři roky po "Četě", která je víceméně jeho autobiografií, se vrhnul na osud ochrnutého veterána Rona Kovice podle jeho autobiografické knihy "Narozen 4. července". Druhá "Četa" se sice nekoná, přesto pan Stone vytvořil silné dílo, které dalo vyniknout především Tomu Cruisovi, který opustil škatuli napomádovaných libových frajírků a střihl si charakterní postavu. A výtečně. Jak jsem ho nikdy moc nemusel, zde jsem mu fandil a soucítil s ním (zvláště když je s ním v posteli ta nádherná Mexická děvka a on prostě...no nemůže, no). I když zbytečně patetické hudby Johna Williamse a zkratkovitosti první poloviny, skloubené s rozvláčností (chvílema mi přišlo, že pan Stone neuvážil zda má točit seriál, nebo celovečerní film) se film neubrání, rozhodně patří mezi hodnotné snímky, dotýkající se Vietnamského traumatu. 80%. (04.02.2009)

Dlhú dobu som odkladal tento snímok s presvedčením, že pôde o nejakú klasickú, americkú vymývačku mozgov formou falošného vlastenectva a demokracie. Až dnes mi však došlo, že snímok natočil Oliver Stone, ktorý preferuje trošku inú formu podávania príbehov, a presne tak aj samotný film pôsobí. "Narodený 4. júla" je krutý, no zato priamym náhľadom do svedomia americkej "kultúry", pre ktorú je vojenská invázia, no najmä násilie páchané na ľuďoch mimo jej územia, večným "občianskym" konfliktom. Tom výborný, ako vždy .. (25.03.2022)

Bezmocnost jedince a pocity viny aneb Oliver Stone přesouvá „frontu“ do Spojených států. Trojnásobný držitel Oscara (právě za Narozen 4. července, Četu a za scénář k vězeňskému dramatu Půlnoční expres) se pustil do svého dalšího, klíčového a léta odkládaného projektu – portrétu naivního mladíka a zapřisáhlého vlastence, který se s nadšením něco pro svou zemi udělat dychtivě přihlásil do války ve Vietnamu (stejně jako samotný režisér, který patnáct měsíců služby ve Vietnamu strávil), aby nakonec, paralyzovaný od prsou dolů a hluboce rozčarovaný postoji ve Státech, čelil změnám ve své domovině. Trvalo to, ale nakonec vystřízlivěl z naprosté nenávisti i sebelítosti a stal se předním protiválečným aktivistou. Stone (stejně jako u předešlé Čety) dokresluje a dotváří pohled tápajících Američanů na vietnamský konflikt, neuhýbá pohledy do stran a natáčí v mých očích nejemocionálnější a nejucelenější drama z pomyslné trilogie. Jen ta délka! Tom Cruise zde zažívá jeden ze svých hereckých vrcholů, dokonale si osvojil tíhu kolečkového křesla a je velmi nepravděpodobné, že byste seznámení s jeho Ronem Kovicem litovali. Kameraman Robert Richardson a Spielbergův dvorní komponista John Williams opět nezklamali, ba naopak. 80% (18.03.2009)

Jakživ by mne nenapadlo, že nějaký film bude nejvíc znepokojující svým happy endem. Narozen 4. července takový má. Těžko si představit jízlivější zakončení příběhu „zrazeného“ válečného hrdiny – Stoneovou perspektivou nakonec pouze další oběti obrovského mlýnku na maso. Celkem by mě zajímalo, zda-li s takovou pointou souhlasil samotný Ron Kovic, hlavní hrdina filmu, autor knihy a spoluautor scénáře. Film mapuje jeho životní cestu od mladické naivity, touhy být nejlepší a dělat vše pro svou vlast, přes válečné zranění, které jej upoutá na lůžko a zprvu přiměje opovrhovat všemi „nevděčnými“ kritiky války ve Vietnamu, až k závěrečnému procitnutí, uvědomění si, co mu služba vlasti dala a co vzala a přidání se k zástupu tvrdou silou potlačovaných demonstrantů. Stone kritizuje Spojené státy způsobem drsným a nevybíravým, nicméně ne vulgárním. Jenom občas příliš tlačí na pilu, například v patetické scéně s mlácenými demonstranty, jinak si vystačí s méně podbízivými prostředky. Stačí záběr na pomočenou a pozvracenou podlahu, následný švenk na ochrnutého a bezmocného Kovice, který v tom sajrajtu málem leží, a zbytek už si každý domyslí. Jedním z důležitých motivů jsou hamburgery s „děravým“ masem uvnitř: lákavý zevnějšek a uvnitř něco, co jsme nečekali: velká prázdná díra a s tím související lež, přetvářka a vlastně i jakási lhostejnost a smířenost, protože tyhle burgry jdou dobře na odbyt. Samotné poselství bylo pro Stonea tentokrát bohužel důležitější než způsob, jakým nám jej sděluje. Režie není nikterak světoborná, neklidná kamera Roberta Richardsona mi šla místy vyloženě na nervy a hudba Johna Williamse zůstala ostudně nevyužita (že by pro přílišnou „američnost“?). Není zde žádná velká, do paměti se vrývající, scéna, Tom Cruise ostatně není žádný velký herec, 150 minut je proto příliš. 75% Zajímavé komentáře: Niktorius, wipeout, Bobek15 (17.01.2008)