Hamburger Hill

Mezi silnou konkurencí filmů z vietnamský války patří Hamburger hill spíš k těm slabšim kouskům. Scény z boje jsou sice docela povedený, ale filmu schází cokoliv, co by mě dokázalo nějak vtáhnout do děje. Celej film se plácá někde v bahně a v džungli, aniž by se nějak rozvinul příběh, postavy jsou nezajímavý a herci druhořadý kategorie to taky nevytrhnou. Je to zase takovej film, kterej sice nenadchne, ale zároveň ani neurazí. 55% (27.02.2013)

Oproti klasikám jako "Apokalypsa" nebo "Četa" méně známý a bohužel také méně povedený válečný film zabývající se válkou ve Vietnamu. Nudné rasistické a protiválečné kecy pronášené topornými herci se střídají s nudnými, krátkými, namastnými a neslanými akčními scénami, kde ty vykecaný topořáci hrdině umírají. Po právu opomíjený film. (05.01.2010)

Jeden bezvýznamný vietnamský kopec u hranic s Laosem a houska z Big Macu mají něco společného - jsou pokryty mletým masem na hamburgery made in USA. Nutno dodat, že jen jedno z nich je hovězí.. Synovec druhé půle Olověné vesty, neduživý brácha Čety, zakřiknutý soused Apokalypsy - to je Hamburger Hill. První část, kdy jsou největším nepřítelem venerologické choroby, je hodně roztříštěná a odosobněná, zbytek pak trochu válčí se stereotypem krutý boj / stav mysli, kdy řečnickou otázku střelce z vrtulníku ve Full Metal Jacket („Ain´t war hell?“) snad ani není třeba klást.. Irvinova pocta outsiderům daleko od domova je zářným příkladem toho, že když nedosáhnete filmařskými prostředky dostatečné působivosti, nepomůže sebelepší téma. Nutno však ocenit snahu o věrnost a autenticitu válečného chaosu. Třeba taková střelba do vlastních řad je jen o něco méně demoralizující, než nedostatek podpory od národa, pro který (alespoň dle vás) bojujete.. Mimochodem, domácí kritika způsobu vedení této bitvy byla jednou z příčin změny strategie amerických sil, což znamenalo nepokračování v politice „maximálního tlaku“ na Severní Vietnam. Jinými slovy, začalo se s postupným stahováním amerických jednotek... (13.07.2013)

Zpracování za jedna, ačkoli Četě líže paty jen místy. Emocionálně vás tolik nerozstřílí, nicméně nálož pravé vietnamské depky, kejdy a drámy dostanete. Bitva o cesty a kopce se rozjíždí zvolna, postavy mají čas se představit a pronést několik svých úderných hlášek (víš kdo to je? ..a jak bych ho asi tak měl identifikovat, když mu chybí hlava? Říkal sem ti, že si mají dávat známky do obou bot!) Ještě než se začnete se stoprvní škrábat do kopce, pokropí vás slušné dávky střeliva, rozprskne se nějaký ten napalm a zahyne pár chasníků, na které padne černý Petr. Finální bitva na kopci probíhá dostatečně dramaticky a za chvíli budete mít pocit, že by ti kluci z divize měli větší šanci vydrápat se desetkrát za sebou na boso ve vietnamkách na K2, než se prostřílet skrz ty malé, houževnaté zmrdy z tržnic. Kopec posypaný mrtvolama nakonec dobyt a vy si v návaznosti na závěrečný doslov můžete položit otázku, jestli už lidstvo dospělo do stadia, kdy všechny války bude považovat za šílenství. Pokud ve vás ten film alespoň na chvíli vzbudí pocit, že žehnáte chvíli, kdy se můžete smát, milovat, nebo jen prostě žít, na rozdíl od těch kluků, co na tom kopci a všude jinde ve válkách zůstali, pak splnil svůj účel. (28.07.2012)

Pre mňa tento film nič nové nepriniesol, ale zato ani neurazil. John Irvin sa snažil (aj na základe vlastných zážitkov) realisticky zachytiť atmosféru vojnového besnenia a ja len konštatujem, že sa mu to podarilo na výbornú. Trošku mi však vadili priemerné výkony ešte vtedy nie moc známych hercov a slabá dejová línia, ale na druhej strane to film vyvažuje realistickým zobrazením bojových scén a už zmienenou atmosférou v duchu reklamného sloganu na film "While the rest of the world wondered why, the Screamin' Eagles fought and died in the fiercest battle of America's bloodiest war." (29.07.2008)