Revolution
Revolution
Revolúcia
Režie:
Hugh HudsonScénář:
Robert DillonKamera:
Bernard LuticHudba:
John CoriglianoHrají:
Al Pacino, Donald Sutherland, Nastassja Kinski, Joan Plowright, Steven Berkoff, Annie Lennox, Dexter Fletcher, Richard O'Brien, Paul Brooke, Graham Greene (více)Obsahy(2)
V pohnuté době Americké revoluce připlouvá do New Yorku Tom Dobb se synem, aby prodali své úlovky. Poté, co se jeho syn nechá omylem naverbovat do armády, je také Tom přinucen k zápisu, aby ochránil svého syna. A tak se v boji za svobodu kolonistů stávají vojáky, zběhy, hrdiny, ale především svědky válečného běsnění. (Levné knihy)
Videa (1)
Recenze (44)
Tento film působí jaksi roztěkaně. Teprve když se mi v hlavě trochu rozležel, došlo mi to a náležitě jsem to ocenil. --- Nepřítomnost jasného plánu a neurčitost idejí je nezbytným, přímo učebnicovým předpokladem, aby vyprávění o americké revoluci mělo nějakou hodnotu. Tom Dobb charakteristicky neví nic o osvícenských politických teoriích, je to negramotný osadník s prostými zájmy a starostmi. Chce ochránit sebe, svého syna, znovu se oženit, pracovat na vlastní půdě; nic jiného ho nezajímá a nechápe. Revoluce je mu ukradená až doté, kdy ho série pohnutých osobních prožitků přesvědčí, že jeho představa pokojného života je s panováním anglického krále neslučitelná. --- V několika klíčových momentech jsem zažil něco, co jinak znám pouze z knih: pocit dějinného zázraku zrození americké společnosti a Spojených států amerických. Nejsilnější scény přicházejí v závěru: nejprve když Dobb a jeho syn odmítají zavraždit odzbrojeného nepřítele, a nedlouho poté Dobb skoro kupecky smlouvá o své materiální odměně za účast ve válce. Právě lidskost spojená s jakousi přízemností a praktičností vystihuje podstatu toho, co jsem předešle nazval zázrakem. Zrození Ameriky nemá nic společného s Rousseauem, osvícenstvím a dalšími velkými výplody lidského ducha. Vidíme právě naopak absenci "projektu", plánu, velké ideje. Intelektuálové jsou schopni vymyslet spoustu věcí, ale nemají místo v hnutí, které jakékoli sociální inženýrství z definice neguje. Proto se v osvobozené Americe - v kontrastu k revoluční Francii - nestavěly guillotiny, nýbrž pokračovalo neorganizované a přízemní lidské hemžení. --- Obdivuji tvůrčí odvahu Hugha Hudsona natočit něco, co tak snadno a tak mnohými bude nepochybně přijato jako nepodarek (film byl nominován na Razzie). Ano, z hlediska všech teorií řízení společnosti Amerika byla a do jisté míry stále ještě je plevelem. To je také podle mého názoru ten pravý důvod, proč tolik lidí, především intelektuálů, Ameriku nechápe a nenávidí. ()
Zajímavý obraz války za nezávislost, který má tu smůlu, že není úplně lehce divácky stravitelný. Upřímně nevím, jak moc to osloví ty z vás, které vyloženě nezajímá příslušná část amerických dějin. V popředí není výprava, ale neveselá atmosféra konfliktu - zoufalství a smutek neprofesionální vlastenecké armády, která živoří bez zásob a morálky, jdoucí na porážku za mlhavým ideálem svobody, zatímco prodejná měšťanská smetánka se neváhá dvořit nepříteli. Ano, je tu Al Pacino, láska a hrdinství, ale vše je podřízeno tomu všudypřítomnému realisticky beznadějnému tónu zdlouhavého a nelehkého boje, tak jak tehdy vážně vypadal. "You can not belong to this family and fight for the other side." ()
Rozhodne jeden z najhorších historických filmov a taktiež v žánri americkej vojny za nezávislosť. Taký ,,Patriot", ktorý tu síce tiež veľmi chvály nepochytil, je oproti tomuto ozajstný skvost. Problémom ,,Revolúcie" sú predovšetkým dve veci - réžia a scenár. Obe sú absolútne nezvládnuté. Pri sledovaní filmu som mal dojem, ako keby režisér vôbec nevedel čo nakrúca, alebo predlohu poznal naozaj veľmi mizerne, ako z rozprávania nejakého pradedka svojho uja, ktorý tam niekde pre regiment čistil zemiaky a scenár, inak z nie až tak zlého námetu, robí iba hromadu nudy, nelogickosti a nezáživnosti (Al Pacino sa na začiatku filmu podpíše no na jeho konci už nevie čítať). Herci sú absolútne nezaujímaví a plochí, pričom však Al Pacina (aspoň podľa Malín) by som za toho najhoršieho určite neoznačoval. To jediné čo ma na filme ako tak zaujalo bola tá pochmúrna, uslzená atmosféra, ktorá sa z neho nevytratila až do konca. Boh ochraňuj kráľovnú zato, že som sa svojho času nerozhodol kúpiť si DVD s filmom v Lacných knihách. ()
Film natočili Briti a predsa si liali smolu do vlastných radov, keď bol príbeh spracovaný z pohľadu Američanov a ich hrdinského a nacionalistického boja proti anglickému kráľovi. Trochu divné. Príbeh mal viaceré nudné chvíle a bohužiaľ, režisér z takých hercov ako Pacino či Sutherland nevedel vytrieskať oveľa viac ako iba priemer. Aj keď film nemal zlú atmosféru a scénam nechýbala prirodzenosť, strácal viackrát tempo. Nepomohol mu ani záver, ktorý bol taký nemastný-neslaný. ()
Galerie (49)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (1)
- Film vyniká velmi přesnými rekonstrukcemi dobových uniforem i civilního oblečení, které navrhl expert na historické uniformy John Mollo. Ten je znám mimo jiné jako autor mnoha kostýmů k původním Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) a Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980). (tomalakis)
Jsem tak trochu v šoku. Mám rád historické filmy, ty odehrávající se v osmnáctém století obzvláště a jeden z nich se mi válí už deset let na poličce a já nic. A navíc je na coveru mladý Al a i tam hraje hlavní roli. Tak jsem nožem rozřízl ještě neporušenou pancéřovou fólii, protože přes to výrobcem naznačený místo (zde odtrhni) se k dývku skrze ten igelit holejma rukama fakt nešlo dostat. Já tenhle film sušil tak dlouho ze dvou důvodů. Jednak jsem si už tenkrát po nákupu přečetl místní komentáře (což byla ode mně kravina) a nechal se odradit. A pak mi to samotnému jen podle obalu dývka přišlo takový nevýpravný. Ale ctím tu zásadu, že co jsem kdy v průběhu let koupil a vydrželo to doma do dnešních dnů (byť DVD éře odzvonilo), má to právo na vidění. A tak jsem tu duhovou placku strčil do stroje. A hned jsem měl dva šoky. Jednak ze strašidelné kvality, kdy obraz snad až pixeloval a pak nad tím jak film byl natočen. Z toho druhé šoku mi šla brada na zem a to radostí. Tohle je super syrová záležitost z konce osmnáctého, kdy Anglie bojovala o své americké kolonie. Proti nim stál leckdo - od rodilých Američanů, kteří si už nechtěli nechat diktovat, po domorodé Indiány až po Francouze. Jako už dlouho jsem neviděl takhle výpravnou záležitost a ty britské regimenty, v červených uniformách to prostě byla pastva pro oči. Když došlo na první bitvu, normálně jsem se zaklením film vypnul a ihned šel hledat jeho kvalitnější verzi do digitálních vod. Naštěstí se podařilo a pak už jsem film dokoukal v obrazu na jaký je divák dneška zvyklý. Neskutečná věc. Jak tu někdo může napsat, že se Al nehodí do válečného filmu a srovnávat ho s Gibsonem v Patriotovi? Al se hodí do všeho! To si zapamatuj milý Pohrobku! Nemusí hrát jen Lucifera, právníky či mafiány. Celé zpracování je neskutečně syrové, člověk si dokonale uvědomí jak primitivní svět to tehdy ještě v Americe byl. Nový York měl podobu přístavu a prapodivných dřevěných stavení nakupených na sebe. Angličané byli ve filmu ukázáni jako pořádní parchanti a já věřím tomu, že přesně takhle se nejen v Americe chovali. Fascinován jsem byl jejich kapitánem ať už na večerní návštěvě s napudrovanými obličeji, tak zejména při honu na lišku. A samozřejmě excelentní tu byl Donald Sutherland v roli seržanta britského regimentu. Byl jedním slovem boží a ta role snad byla napsaná jen na něj. Dokonce jsem jej už dlouho v jiných rolích neviděl být tak skvělého jako byl zde. Koho nemusím je Nastassja Kinska. Nikdy se mi nelíbila, hrát podle mne moc neumí a její obličej mi připomíná jejího tatíka, kterého taky nemusím. Bohužel v době vzniku filmu byla s oblibou obsazována a je holt i zde. Problémem tohoto filmu možná pro některé je, že čekají chronologickou tour americkou revolucí od prvních výstřelů po stažení Britů z Ameriky. Ale nic takového zde není. Je to příběh táty a syna, kteří se k revoluci nejprve připletli víceméně náhodou. Chtěli si žít své životy jinak, ale armáda jim zrekvírovala loď a posléze sledem událostí se již sami zapojili proti britské nadvládě. Já si to moc užil a milovníci válečných historických filmů by toto neměli vynechat. A na komenty kašlete! Dávám za 5 kulí do mušket! * * * * * () (méně) (více)