Panika v Needle Parku

Tenhle film je naprostým opakem toho, co svým divákům předvedl Aronofsky ve svém slavném snímku Rekviem za sen. Tam, kde je Aronofsky pozérský a ždímá z diváků emoce, kde se dá, za pomoci laciných triků videoklipařů (ano, nemůžu si pomoct, mám k jeho stylu zakořeněný odpor:-) ), tam je Panika v Needle Parku civilní, autentická, naprosto přirozená, téměř dokumentární a ve své jednoduchosti a střízlivosti nesmírně účinná. Postupný rozpad osobnosti, otupování citu a redukování své existence na shánění a požití další dávky zachycuje pomocí přesně vybraných detailů a ukazuje, že svět feťáků je ubohý a točí se v bludném kruhu, ze kterého není východiska. Zároveň je to snímek o velké lásce a uměleckých ambicích, které se utopily na lžičce se zakalenou tekutinou a v injekční stříkačce. Pro mě jeden z nejlepších a nejpůsobivějších filmů z feťáckého prostředí. Celkový dojem: 95 %. (01.06.2011)

Rozjezd Al Pacinovy hvězdné kariéry, ve kterém válcuje všechny ostatní složky filmu od herců až po scénáristu. Panika stojí na jeho hereckém umu a charismatu víc, než by bylo zdrávo. Ne, že by to byl špatný film, ale po určité době začíná trošku nudit a člověk si říká, jestli ta stopáž není přestřelená. Lepší 3 hvězdičky. (27.09.2012)

Přeci jen jsem čekal víc. Možná trochu více emocí, trochu víc špíny, trochu víc dramatu. Al Pacino, ač zahrál opět samozřejmě na výbornou, je zde téměř nepřetržitě hladce oholen a jako feťák moc nevypadá. Což mi přijde u člověka na heroinu, který se živí tak jako on v tomto filmu, trochu zvláštní. Čekal bych nějaké mrtvoly, předávkování, přinejmenším opravdové absťáky, protože takhle vypadá závislost na heroinu jako takový menší problém, se kterým se dá celkem normálně fungovat... Což je samozřejmě úplně mimózní představa. (28.06.2015)

Obdivujem herectvo Al Pacina, ale pri filmoch z feťáckeho prostredia klesá moja, obvykle celkom slušná empatia, takmer na nulu. Tak som bol zvedavý, čo bude mať väčšiu váhu. Bol to veľmi zaujímavý, takmer dokumentárny film, očistený od všetkého, čo by mohlo narušiť uveriteľnosť jeho postáv. Na Al Pacina bola radosť sa pozerať a svetlé chvíľky mala i Kitty Winn. Problémom bol spád deja, oproti ktorému je i Malý Dunaj dravou bystrinou. Celkovo však mimoriadny film, ktorý si niekedy pozriem aj opakovane, na rozdiel od feťáckych ikon typu Trainspottingu. (04.03.2012)

Síla tohoto, místy až nepříjemně naturalistického dramatu s autentickými záběry na vpichování drog, spočívá mj. právě ve velice seriózním uchopení tématu bez příkras, nadhledu, zároveň bez přímého moralizování a také bez tvůrčí snahy natočit na drogové téma cokoliv divácky populárního. Vynikající civilní výkony Al Pacina a Kitty Winnové nám umožňují nahlédnout do hloubky duše obou hlavních postav, jejichž vztah zároveň odkrývá až nezvykle temnou stránku lásky, která dokáže někdy z jednoho člověka na druhého pronášet i to nejhorší... Velmi citlivě natočeno, realistickým objektivem zachytávající tehdejší dobu v americkém velkoměstě, k tomu občas vyprávěno s malou symbolikou, třeba ve dvou scénách se štěňátkem, které po temných časech představuje chvíli (žel jen opravdu chvíli) malou a lehce ztratitelnou naději. Tohle byla po dlouhé době moje třetí zkušenost s režisérem Jerrym Schatzbergem, jehož „nezávislý“ styl komorních lidských příběhů mi opět hodně sedl, a nemohu si pomoct, opět mě bývalý pan fotograf Schatzberg svým filmem nadchl a emociálně zcela vyčerpal... 90% (09.04.2021)