Plukovník Redl

Některé historické filmy jsou pompézní, velkolepé ale uvnitř prázdné. Snímek Plukovník Redl je bohatý příběhem a dramatičností. Szabó dokáže ve zkratce pormítnout celý Redlův život, přičemž se zaměřuje pouze na určující momenty jeho kariéry. Žádná scéna zde není nadbytečná. Film však svým širokým záběrem nevypráví pouze příběh jedince, ale zároveň vypovídá o duchu a morálce doby, o životě v rakousko-uherské armádě, o postojích k císaři, o mezinárodnostních vztazích v habsburské monarchii... Ve všech těchto směrech se jedná o obohacující dílo. Brilantní je zvávěr filmu, který vrcholí hereckým koncertem Brandenauera. Skvělých je i posledních pár vteřin filmu: Arcivévoda jede spokojeně v kočáře, prásk, rána z pistole, načež následují dokumentární záběry ze světové války. Těchto pár okamžiků j dokladem toho, jakého kouzla lze docílit pomocí pár střihů. Velmi si cením i záběrů z mé milované Vídně, kde jsem měl možnost pů roku studovat a tak potěší, že nás tvůrci neošidili nějakou lacinou Prahou. Belveder, Schonbrunn a Stephansdome se sice jen mihnou, ale přesto dodávají filmu autenticitu, která tolik schází jiným filmům. (14.12.2007)

"Každý si musí uvědomit, že je důstojník armády jejího veličenstva." Místy trošku zdlouhavé, přesto jinak velmi kvalitní historické drama (s výbornou výpravou) na pozadí neúprosně končící doby valčíků. Životní příběh Alfreda Redla je velmi zajímavý v tom, jak se z oddaného a loajálního důstojníka, pro něž byl císař otcem a armáda matkou, stal nakonec totální kariérista a cynik. Přesto jsem nečekal, že to s ním skončí tak zle, jak to ve finále skončilo a tento Szabóův film mi na otázku, co dotyčného přivedlo k přechodu na druhou stranu barikády, moc neodpověděl. Ale možná to bylo i proto, že sami historici připouští, že dotyčný mohl být nevinný a že to celé na něj někdo ušil. Takže kdo ví... (19.09.2022)

Film sám o sobě je výborný a neznat skutečný příběh postavy, dal bych ještě hvězdičku navíc. Tvůrci filmu se velmi snažili vykreslit Redla jako v zásadě kladného hrdinu, který se nechá semlít mašinérií prohnilého Rakouska-Uherska... Jak je vidět nejen v Čechách patří tento obraz habsburské monarchie k národnímu folklóru, ovšem právě proto mi tohle "kopání do mrtvoly" připadá poněkud laciné. Jistě, že lze film chápat jako alegorii moci obecně, ovšem z tohoto úhlu pohledu zase "Redl" nepřináší mnoho nového. Zajímavější je psychologické uchopení samotné postavy. Zde bohužel místy nacházíme poněkud nelogická či dosti nepřesvědčivá, byť skvěle zahraná místa. Rozhodnutí, natočit film právě tak, jak byl natočen je mimochodem o to podivnější, že reálný příběh poručíka Redla si o filmové zpracování doslova říká. Samo odhalení plukovníka Redla, prostředí tajných služeb (mimochodem, rakouská špionáž byla v té době jednou z nejlépe organizovaných a technicky vybavených taných služeb vůbec), téměř neuvěřitelný způsob, jakým se aféra dostala na veřejnost (tohle by si vážně nikdo nedokázal vymyslet), homosexuální outsiderství cílevědomého plukovníka, který za svou kariérou šel přes mrtvoly (to není řečnický obrat), zrada, v níž Redl vyměnil s Rusy vlastní prospěch (byl ke spolupráci pro Rusko pravděpodobně donucen vydíráním) za bezpečnost celé země (rozhodně není nadnesené tvrzení, že nebýt Redla, mohla první světová válka skutečně dopadnout zcela jinak). Samozřejmě by potom celý příběh ztratil své morální poselství, protože pokud skutečný život plukovníka Redla něco charakterizovalo, tak to byla neuvěřitelná malost. Žel až neuvěřitelně přesně jej charakterizuje citát: "kdo chce ze sebe udělat víc než je, udělá ze sebe většinou zrůdu" (Ch. Chaplin) (24.03.2009)

O něco méně vtahující než Mefisto, a to především vinou více stereotypních dialogů, ale pořád kus výtečné a intenzivní filmařiny, navzdory avizovanému smyšlenému příběhu velmi autenticky zobrazující politické pměry a intriky v závěrečné dějinné fázi habsburské monarchie. Společně s Alefrédem Rédlem, ambiciózním klukem s dobrými známostmi, který se vypracoval až na plukovníka, poznáme nepřívětivý vliv rostoucí moci na lidskou osobnost a rasistickou hierarchii tehdejší armády, v níž zaujímá původ výsadnější postavení než dosavadní zásluhy i výhodné známosti. Nejlepší scénou je tak dialog o hledání obětního beránka s vyhovujícím původem pro veřejný zastrašovací proces, z toho skutečně až mrazí... (03.01.2017)

,,Sme dôstojníci monarchie, musíme dávať dobrý príklad!" Vskutku pekná myšlienka, lenže v skutočnosti tu pôsobí bezohľadný kariérista obetujúci pre úspech aj vlastnú morálku, sám nešťastne zapletený do svojich manipulácií, ku všetkému s osudom plným ďalší utajených rysov vrátane homosexuality. Musím povedať, že ma tento film neustále plný rôznych konverzácií o politike ma zaujal o trochu menej, než nasledujúci Hanussen. Ale inak vynikajúci historický životopisný veľkofilm Istvána Szabóa na pozadí politických udalostí 20.storočia, ktorý rozhodne nesklamal. Rovnako ako nesklamal ani Klaus M.Brandauer. Záverečné šialené psycho s pišťoľou pred definitívnou samovraždou bolo úchvatné! Celý film oplýva bohatou historickou výpravou plnou zaujímavých reálií (tentokrát sa prenesieme do Viedne v posledných troch desaťročiach monarchie), podtrhnutou slávnymi melódiami Johanna Straussa (zaznie i Nočný motýl známý z rovnomenného českého filmu). 90% (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) (03.03.2018)