Král v New Yorku

Zpátky časem Chaplinovou filmovou magií a hned v druhém snímku rozkvétá vnitřní svět géniův hlubokou myšlenkou a poselstvím humanity veškerému člověčenstvu, jinými slovy Fuck You, America.  Sžíravá satira tzv. amerického snu, který v době mccarthismu na chvíli poodhalil svou skutečnou podstatu. Chaplin nenechává kámen na kameni a tepe celou tu zeď "keep smiling" přetvářky až do památné chvíle naprostého zesměšnění celého  "demokratického" systému. Památné i v tom, že si zcela záměrně nevybírá ani revolucionářskou polohu, kterou koneckonců rovněž  nemilosrdně paroduje, čti ukřižuje. Chaplin neukazuje směr, který bychom měli kráčet, Chaplin je v Králi v New Yorku prostě člověkem, i když to je vlastně ukazatel, viďte.  A při vší té politické satiře nezapomíná ani na lásku, touhu a chuť žít a užívat si. Tulák  pětihvězdičkovým králem. (30.06.2021)

Copak Charlie. To je šikula. Od prostých tuláků se přes diktátora propracoval až na krále, který hraje v reklamě na whiskey. Tento film je určitě zajímavý a jestli máte rádi Chaplinovy filmy, tak vás bude bavit. Souhlasím, že některé situace nebyly dotaženy do konce, ale jakmile uvidíte krále po plastice, okamžitě na to zapomenete a budete se náramně bavit. (28.12.2007)

Výsmešná satira velikána CHARLIEHO CHAPLINA,ktorý s tým zosmiešnením skúsenosti má,t.j klasický počin THE GREAT DICTATOR,kde si vzal na paškál samotného vodcu A.H. V tomto prípade si robí srandu z Američanov,kde krásna scéna je s jeho synom Michaelom Chaplinom ako zapáleným komunistom,tak to je vskutku majstrovský výkon,gény sa proste nezaprú.. Taktiež sa mi páčila „milá” Ann Kay,T.V špecialistka,ktorá mi strašne pripomínala dve herečky ako kombinácia Jean Simmons a Liz Taylor. Charlie to všetko koordinuje herecky,režíruje,píše,skladá hudbu a produkuje a na staré kolená vzniká výnimočný film,satirický,ktorý dokazuje,že:„Amerika je krajinou neobmedzených možností...” (12.09.2014)

Americká veřejnost horující pro mravnost občas propadne hysterii a dělá boty. Odtud pošla třeba prohibice nebo mccarthismus. To je pochopitelně něco pro satirika Chaplina, nicméně je hodně znát, že v dané chvíli byl nejen společenským kritikem, ale také osobně ublíženým a zhrzeným intelektuálem. Tedy rovněž malinko hysterickým. (11.07.2014)

Předposlední film geniálního Chaplina mě opravdu hodně příjemně překvapil! A současně jsem se utvrdil v tom, že Chaplin je obrovská persona nejen díky své vyjímečné komice, ale především hloubkou, která je za touto komikou skrytá. Dokázal to už mnohokrát v sociálně laděných groteskách dvacátých let a dokázal to i v pozdějších filmech ze zvukové éry. Král v New Yorku je prvním Charlieho filmem, který byl natáčen v jeho rodné Anglii, a je filmem, který nese pachuť trpké osobní zkušenosti s poměry USA v padesátých letech - maccarthismus, hon na komunisty, výslechy před výborem pro neamerickou činnost. Chaplin se ale nesoustředil jen na tohle politické téma, ale nit suchou nenechal na žádných projevech dravého života "kapitalistického lva" :-): reklamy, televize, honba za penězi... Z tohoto pohledu má pro Čechy tenhle film pikantní příchuť v tom, že to, co si Američani prožívali v kultuře a veřejném životě tehdy, my si vlastně prožíváme dnes: dravými reklamami počínaje a fanatickým nálepkováním odpůrců konče (zvláště teď před volbami, že? :-). Ale vlastně to platí obecně na celém světě... V tomhle je Král v New Yorku docela nadčasový. Film samotný příliš nevybočuje z Chaplinovy tvorby té doby. Jeho komika je typická a nezaměnitelná. Jako celek to je jednoduše výborný snímek, který svou satirou jistě dokáže některé lidi bodat i po padesáti letech... (31.05.2006)