Sněžné bratrstvo

Mrazivé intenzivní katastrofické survival drama, natočené podle světoznámé skutečné události, které diváka provede největší leteckou tragédií v dějinách Uruguaye. Snímek, stejně jako obdobný dva roky starý film Třináct životů, pracuje s udržením napětí diváka po celou dobu stopáže. Ta je však lehce přepálená, a první otázku, na kterou si budete muset před projekcí odpovědět je, zda pro Vás není 144 minut dlouhý film s drasticky pozvolným tempem za hranou únosnosti. Pokud se nakonec pro Sněžné bratrstvo rozhodnete, doporučuji se teple obléct a pořádně najíst, protože chlad a hlad Vás budou sužovat po jeho celou dobu. Film vzdává velmi empatickým způsobem hold všem obětem, které si toto letecké neštěstí vyžádalo. Pokud máte rádi filmové příběhy, zpracované na motivy skutečné události, která je v mnohých ohledech šokující, nebudete zklamáni. Režisér J.A. Bayona nám po úspěšném fláku Nic nás nerozdělí s Naomi Watts a Ewanem McGregorem servíruje druhý velmi dobře zpracovaný katastrofický film. V tomto žánru se tak zmíněný režisér dostává, v mém osobním žebříčku, na pomyslný Olymp. Čtyři hvězdy a jedno velké doporučení.👍 (04.01.2024) (04.01.2024)

Vyserte se na srovnávání s Alive, tohle NENÍ remake. Tohle je autentičtější, drásavější a ještě po několika dnech nemůžu film pustit z hlavy. Ukázka toho, že neskutečný herecký talent se dá najít i mimo bažinaté vody Hollywoodu, a že se i relativně dobře známý příběh dá natočit věrně a zároveň originálně, technicky dokonale a přitom ne chladně (i když... podle vyprávění herců je prakticky všechen sníh ve filmu opravdový). Vamos Uruguay. (28.01.2024)

Kdo viděl Přežít, které loni oslavilo kulatou třicítku, toho nemůže Sněžné bratrstvo ničím překvapit. Přesto je to ale podstatně lepší film. Jednak technická stránka je samozřejmě lepší, ale hlavní plusy jsou v atmosféře celého snímku. Ten je podstatně intenzivnější a drsnější než jeho starší sourozenec a už ze samotného pádu letadla mi nebylo úplně dobře…70% (06.01.2024)

Těch 140 minut oteče jak voda. J.A. Bayona ovládá řemeslo a žánrová pravidla, a má v ruce silný skutečný příběh. Nezdržuje se v prologu ani v letícím letadle a své postavy háže do sněhového pekla co nejdříve. Až tam je poznáváme. Vzájemné zpovědi pocitů v zoufalé situaci fungují a rostoucí počet průběžně umírajících přidává na dramatičnosti. Kanibalismus je podaný decentně a šokuje především tím, jak dlouho na něm hrdinové příběhu museli fungovat. A jak si na něj zvykli. Dobří herci a působivé uzavření filmu s myšlenkami mezi řádky. Výtku mám pouze k práci s orientací při střihu některých záběrů zkoumání horské oblasti kolem letadla. (07.01.2024)

Z úvodu jsem se vzhledem k vydatné stopáži (známý netflixovský neduh) obával, abychom nedostali předlouhou představovací vatu, to se naštěstí nepotvrdilo a do deseti minut jsme uprostřed jihoamerických And a snahy probudit se i následující ráno. Osud uruguayského ragbyového týmu dobře známe z četně reprízovaného a třicet let starého kousku Přežít, nicméně spolehlivý Španěl J. A. Bayona už před časem nechal Naomi Watts plácat se v bahnité vodě a bolestivě ji vláčet pod vodou, podobně intenzivní je i tady. Neveselý divácký zážitek odstartuje už samotná havárie, kdy sunoucí se sedačky lámou kosti, zoufalství umocní ničivá lavina, která svou sílu ukáže po čase znovu. Takže zatímco samotný pád přežila („pořád slušná“) téměř třicítka mladíků, jejich počty přesto začaly kvůli zraněním, mrazu a dalším zásahům kruté přírody klesat. A postupné psychické dno je dostává až k ochutnání masa některého z mrtvých kámošů. Má to atmosféru (s tou se Bayona vytáhl už v Sirotčinci), má to výbornou kameru i precizní práci se zvuky. Jen mezi těmi mladíky jsem se místy krapet ztrácel. (09.01.2024)