Sněžné bratrstvo

Americká verzia sa mi páčila viac. Možno kvôli hereckému obsadeniu alebo proste celkovo tam boli postavy výraznejšie a získali si ma natoľko, aby som im držal palce. Tu sa mi všetci plietli a boli mi ukradnutí. Jak to odpadne som už vedel vďaka minulej verzii, takže to pre mňa nebolo ani napínavé. K tomu to má brutálne prestrelenú stopáž a často sa tam nič nedeje. Lepšie je natočený len samotný pád lietadla, ktorý je podaný brutálnejšie. Celkovo som sa ale dosť nudil a tretiu hviezdu dávam len za príbeh, ktorý je sám o sebe silný. 5/10. (19.02.2024)

Silný, naturalistický a precizně podaný příběh. Z faktického hlediska zajímavá story a kupodivu stejně tak z toho filmařského, jelikož se zde tvůrci neštítí vyzobrazit mnoho drsnějších scén a k nim i skvělé záběry na prostředí zasněžených And, nechybí jim ani dávka napětí při putováních skrze hory a stejně tak emotivní stránka, která zejména v závěru donutí diváky k zamyšlení nad celou událostí. Skvěle natočená katastrofa, která je kvalitní po mnoha stránkách a která divákům přiblíží událost, o které nejspíš neměli ani ponětí. (07.02.2024)

Tak si v Jižní Americe chtěli natočit svoji vlastní verzi jejich největšího příběhu. Za uplynulých 50 let se tam totiž nestalo nic zajímavějšího. Tentokrát není v centru dění jejich největší star Kundo Superparado, ale sympatický kluk od vedle co by se pro každého rozdal a bůh mu jako odměnu vyšle smrťáčka tejden před záchranou. Osvěžující pohled z vedlejší postavy, technická stránka na úrovni, vzhledem k roku vzniku povinnost když nic jiného. Úchylně detailně zobrazené zranění pasažérů při nehodě a solidní výkony herců, plus kostýmy a celkově vizuální dobová atmosféra, ale v jižní Americe a s dnešním CGI se tohle točí prakticky samo. Jinak ve všech ohledech nudnější a bezbarvější než verze s Hawkem Přežít. Nechápu, že za posledních 50 let máme potřebu točit dokola věci o tom samém (Everest, tihle kanibalové, 2.sv. válka atd.) jako by lidstvo nezažilo zajímavější události, které ještě nikdo nikdy nenatočil. Pořád ale lepší, než koukat 2 hodiny na debila, co se zašprcnul ve skále a rybičkou si upižlal tlapku. Nuda, ale aspoň technicky na úrovni. 60%. (12.01.2024)

Mrazivé intenzivní katastrofické survival drama, natočené podle světoznámé skutečné události, které diváka provede největší leteckou tragédií v dějinách Uruguaye. Snímek, stejně jako obdobný dva roky starý film Třináct životů, pracuje s udržením napětí diváka po celou dobu stopáže. Ta je však lehce přepálená, a první otázku, na kterou si budete muset před projekcí odpovědět je, zda pro Vás není 144 minut dlouhý film s drasticky pozvolným tempem za hranou únosnosti. Pokud se nakonec pro Sněžné bratrstvo rozhodnete, doporučuji se teple obléct a pořádně najíst, protože chlad a hlad Vás budou sužovat po jeho celou dobu. Film vzdává velmi empatickým způsobem hold všem obětem, které si toto letecké neštěstí vyžádalo. Pokud máte rádi filmové příběhy, zpracované na motivy skutečné události, která je v mnohých ohledech šokující, nebudete zklamáni. Režisér J.A. Bayona nám po úspěšném fláku Nic nás nerozdělí s Naomi Watts a Ewanem McGregorem servíruje druhý velmi dobře zpracovaný katastrofický film. V tomto žánru se tak zmíněný režisér dostává, v mém osobním žebříčku, na pomyslný Olymp. Čtyři hvězdy a jedno velké doporučení.👍 (04.01.2024) (04.01.2024)

„Pablo byl dobrý chlap. Diego je naprosto nechutný. Pedro je fešák xežrání.“ Tyto věty mohou v kontextu této předělávky filmu Přežít o světově asi nejproslulejší partičce lidožroutů opět nabývat zcela nových a neotřelých významů. Z technického hlediska je to samozřejmě předělávka modernější, exekučně hezčí, jazykově autentičtější, a i kulinářsky mnohem pestřejší a odvážnější. V roce 1993 si američtí kluci po dvouhodinové etické filipice jen ke konci decentně ukrojili podměrečný stejk z trenéra. To tahle skupinka  Hispánců jako poleno je mnohem víc při chuti, všichni žerou, až se jim dělají boule za ušima, ohlodávaj kosti, základní kodexová hamletovská otázka tu místo „Žrát či nežrat?“ zní spíše jestli „Se zelím či se šípkovou omáčkou?“ a kluci dozajista značně gastronomicky odlehčili čilým čilským záchranářům v tahání těžkých pytlů s obětmi havárie. Nasraně druhé bych ale Bajóně napálil tak minimálně třicet minut až do konce zápasu za zdržování! Je nade vši pochybnost prokázáno, že taková kohorta andských ztroskotanců může maximálně tak mrznout, plahočit se po horách, sem tam se odkopávat z laviny nebo si dělat tatarák z lidské svíčkové. Na což vyčerpávajícím způsobem audiovizuálně bohatě stačí řekněme takových sto, maximálně ještě jakž takž prdelfrendly sto dvacet minut i s kecama. Je rovněž zřejmé, že takový průměrný traumatizovaný uruguayský ragbista sedmdesátých let minulého století, byť s kompulzivním pocitem, že má co říct, rozhodně nebyl žádný Emanuel Cunt. Čili navatit to na dvě a půl hodiny doslova úmorným pičoidním blábolením, je dost krutým prohřeškem jak proti divácké trpělivosti, tak proti sysluplné rétorice, a dalo se to dramaticky i obsahově zvládnout mnohem rychleji a chytřeji. A v neposlední řadě velmi rozhořčeně vytýkám Bolševizi, že půlka letadla nebyla teplá, ta druhá ebenově černá a pilot se nejmenoval Milada. Holt si pokrytečtí zmrdi účelovým kurvením reality i historie vyskakují jen na již kulantně vypláchlé anglosráčské a eurodementní stádečko, protože pěkných pár stovek miliónů konzervativních latinských Američanů rušících předplatné by jim udělalo solidní čáru přes rozpočet na to tolik korektní budování komunismu. (14.01.2024)