Electra

Vítěz českého Lva za animovaný film a progresivní revoluční forma od Dariee Kascheevy. Zůstane Vám otevřená čelist!Electra vzpomíná na své 10. narozeniny a probouzí v sobě řadu rodinných traumat a je to hluboká sonda do ženské mysli, kde dojde i na tzv. Elektřin komplex, což je opak Oidipovského komplexu. Stop motion animace bere dech ( Forma za mne sice vítězí nad obsahem, ale vůbec nevadí) takhle působivých 25 minut v naší produkci jen tak neuvidíte.  75% (05.04.2024)

Úžasný krátky, výstižný a miestami šokujúci  film. Dokonalé spojenie hraných a animovaných scén. To čo nám Kashcheeva chcela povedať, sa jej podarilo. Tak ako sa Electre zapísali do mysle jej desiate narodeniny, sa mne zapíše toto dielko. 5 víťazstiev na festivaloch v Čechách, ale aj v Toronte a Ottawe, hovorí za všetko. (14.04.2024)

Sebevědomé dílo, které je promyšlené, hravé, mísí několik filmařských technik a dokáže diváka strhnout. Možná si vzpomenete na Švankmajera, Sedmikrásky a další reference, ale bude to fungovat i bez nich. Fascinující dílo. Málokdy uteče půlhodina takhle rychle. Nevím, co by se muselo stát, aby už nebylo jasno o domácím filmu roku. (05.10.2023)

Ojojoj. Tady toho tvůrci chtěli v půlhodině sdělit tolik, až se jim to rozpadlo pod rukama. Samozřejmě se dá namítnout, že byl záměr, aby se to všechno jen tak nějak v náznaku prolínalo - sny, vzpomínky, představy... já v tom vidím ale jen jeden velký, ambiciózní zmatek. Trochu mi to připomnělo film Valerie a týden divů - další z těch chválených, ale i neuchopitelných filmů, u kterých si jejich obdivovatelé spíš přejí, aby všechny ty metafory, vrstvy a aluze dávaly dohromady smysl (než že by to tak opravdu bylo). ..... Všechnu tuhle kritiku nicméně píšu dost nerad, protože Electra má nesporné řemeslné kvality a už jen díky nim si zaslouží pozornost. Doufám, že příště Daria zkusí být trochu přístupnější... (23.01.2024)

Zatím stále jen kuloární zvěsti o kvalitách dalšího krátkometrážního počinu Darii Kashcheevy nejen nelhaly, ale dokonce ani nepřeháněly. Elektra je špičkovým, formálně i tematicky precizním dílem, které strká do kapsy vše, co letos na poli tuzemské audiovize vzniklo. A možná ne jen letos. Kashcheeva propracovala každou součástku bezmála půlhodinového filmu, díky čemuž příběh o jedné smutné vzpomínce na dětství emočně funguje a navíc jej lze donekonečna analyzovat. Gejzír nápadů, vizuálních detailů a do sebe zapadajících významů vede k tomu, že až to bude možné, budeme chtít tenhle snímek vidět opakovaně. A pak ještě mnohokrát. Nejen v rámci své kategorie unikátní počin. (09.07.2023)