Boj o světovládu

Velkolepé, monumentální, impozantní... Boj o světovládu je jeden z úplně prvních velkofilmů, se všemi vlastnostmi náležejícími onomu označení. Trochu patetické, nabubřelé, přesto epicky rozmáchlé a fascinující svou výpravností. Pastroneho dílo přináší nové dosud nevyužité postupy a své době připravil jistě neobvyklý zážitek, jehož rozměry si dnes v době Pánů prstenů a jiných veleděl můžeme jen domýšlet. Více než devadesátiletá propast mezi námi a premiérou tohoto snímku je totiž, ať se snažíme sebevíc, nepřekonatelná a doba digitalizace, doba jedniček a nul se už dívá jinou optikou než současníci Pastroneho či Griffithe. Přes veškerou bohatost však tento film nepovažuju za nějaký vrchol němé éry - snad proto, že mě nezasáhl tak jako Intolerance (pokud jde o výpravné kolosy) nebo Utrpení Panny Orleánské či Häxan (pokud jde o komornější díla). To je důvod, proč nedávám plné hodnocení. Přesto si ho cením jako jeden z dílčích kroků v dějinách kinematografie, jenž nelze v žádném případě přehlédnout nebo podcenit. (15.01.2007)

I když je to dlouhé, některé scény rozměrem svých dekorací stále udivují, akce je docela zábavná (římské překonávání hradeb by ve filmu slavilo úspěch i dnes!) a hlavně je to v některých momentech stále vtipné - někdy sice nechtěně, ale párkrát zcela uvědomělě. V tomto ohledu mi jako jedna z nejlepších scén přišla ta se zajetím ve vinném sklípku. Silák Maciste se svým římským pánem tu skvěle předvádějí jednu z prvních variací na "buddy movie", a svým přátelstvím a zábavností tak trochu zastiňují samotnou Cabirii. (05.04.2015)

Jestli mě na němých filmech něco dokáže iritovat, tak jsou to sáhodlouhé mezititulky popisující "co se zrovna děje na plátně". Tady jim ovšem nelze upřít jisté poetično a od zhruba druhé třetiny filmu nabudou i na střídmosti a výsledně přidají filmu na svižnosti. "Cabiria" mě nadchla. Nejen svou epičností, ale i komplexností dvouhodinového díla, kdy je u filmů z téhle doby každá přidaná minuta otázkou přínosu a únosnosti. Film se zcela vymyká standartní produkci první poloviny desátých let minulého století. Inovativní pohyblivá kamera mě tady dostávala permanentně do kolen. Když srovnám "Cabirii" s o tři roky starším monotónně lineárně statickým "L'inferno", nemůže mi uniknout podobné srovnání s "Desatero přikázání" (1956) a "Ben Hurem" (1959). Taky je dělí pouhé tři roky, ale jsou oba z úplně jiného filmového světa. (27.09.2014)

Nejznámější a nejdražší film italské historické školy,Cabiria,vypráví o životě jedné dívky během 2.punské války.Filmu vévodí velkolepé ,monumentální stavby,davové scény s mnoha stovkami komparzisty.Film obsahuje některé scény,ve kterých jsou ukazovány výjevy,jež se podle legend během 2.punské války odehrály.Na svou dobu má film neuvěřitelně pohyblivou kameru,poprvé ve filmu tady režisér použil kameru připevněnou na vozík,se kterou pak popojížděl.Ve filmu se objevila jedna z prvních filmových hvězd vůbec,Francesca Bertini,mě osobně byl ale sympatičtější Bartolomeo Pagano,jako otrok Maciste.Titulky k filmu,napsané Gabrielem d'Annunziem,byly sice podle mého názoru příliš okázalé,třeba jméno hlavní hrdinky Cabiria znamená "Zrozená z ohně".I tak tento film měl z velké části průkopnickou úlohu a posunul možnosti filmu zase o něco dál,a proto nemůžu jinak než *****. (17.06.2006)

Klíčový film pro příští rozvoj historických spektáklů v Evropě i v Americe. Zatímco doma přežil zejména Maciste jako protagonista celé série vlastních filmů, Hollywood se vydal vlastní cestou. V letech 1915 - 1927 se Maciste objevoval v takových filmech jako Maciste contro la morte nebo Maciste innamorato, v letech 1960 - 1965 byla jeho éra znovu obnovena díky slávě sword-and-sandal a ani tedy to nebylo naposledy, kdy se Maciste vrátil na plátna kin, zatím poslední produkce s tímto neohroženým hrdinou nacházíme v roce 1973. Díky edici Kina je dnes možné Cabirii vnímat jako skutečně moderní film s opuletní a zajímavou výpravou, dobrými hereckými výkony a zároveň s přitažlivostí děje navzdory téměř stoleté propasti. A navíc Francesca Bertini je sexy děvče, se kterou je příjemné projít si její dějovou linií. Ta hladila gepardy jako nikdo jiný. (16.05.2012)