Režie:
Josef MachScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Rudolf MiličHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Lubomír Lipský st., Jan Skopeček, Ladislav Trojan, Stella Zázvorková, Míla Myslíková, Jiřina Steimarová, Marcela Martínková, Čestmír Řanda st. (více)Obsahy(1)
Tři chlapi, dva předsedové a falešná hlášení v české filmové komedii ze života pracujícího lidu. V domečku v Ouplavicích hospodaří tři Potůčkové: děda vdovec, syn, jemuž utekla žena, a dosud svobodný vnuk. Otec působí jako předseda zemědělského družstva, syn vede místní mládežníky a děda penzista ty dva přes troubel své nerozlučné fajfky zásobuje spoustou rozšafných rad. Právě mají spoustu starostí. Jejich vesnice soutěží se sousední Piskoří a protivníci využívají k boji nečestných zbraní... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
Průměrná družstevnická komedie. Většina filmové produkce první poloviny šedesátých let, tedy z období těsně před příchodem osobností tzv. nové vlny, jen stěží obstojí v silné konkurenci svých pozdějších souputníků, vyjadřujících se k intimních lidským selháním, zdůrazňujících autenticitu a přirozenost filmové kamery a hereckého projevu. Nic takového ovšem Machova lidová veselohra nepoužila a ostatně nebyl k tomu ani pádný důvod. Laciná zábava za laciný peníz, proč ne. Pro Lubomíra Lipského se role breptavého dědy Potůčka stala tak trochu osudovou, bohužel jen stěží umožňující jinou, než komickou strunu komikova širokého hereckého rejstříku. Film, odpovídající masové popularitě stejnojmenného seriálu, tehdy jednoho z prvních v Československu. ()
Naprosto schematická celovečerní odnož prostoduchého agitačního seriálu z úsvitu Československé televize. Z dnešního pohledu je zajímavý snad jen historicky - jednak jako hraná ukázka kdysi živě produkovaného ,,legendárního" seriálu, z něhož se dnes v archivu zachovalo jen malé torzo (pouze několik dílů), druhak coby svědek převratné doby počátku 60. let, kdy pomalu končila dekáda budovatelské schematické tvorby plně svázané cenzurou a systémem schvalovací mašinerie, Tři chlapi v chalupě již zjevně chtějí mnohé kritizovat, i když ústa mají postavy seriálu stále ještě víceméně zacpaná. ,,Jsem jak Československá tisková kancelář. Taky s křížkem po funuse." ()
Když se na to díváte pozorně nemohlo vám uniknout že je tam několikeré narážení a dokonce i zesměšňování tehdejšího režimu.. Ano, máte pravdu že je to budovatelský film kde hlavní zápletkou je soutěž v hromadění kompostu ale dnes právě tenhle fakt přidává filmu na vtipnosti.. A ani těm hercům nevěřím že to hrajou s vážnou tváří já tam z toho zkrátka cítím ten povznes a zachycení absurdity tehdejší doby.... Třeba mě za to i zlinčujte... ()
Teprve druhá Dietlova seriálová práce, která od počátku nemusela být špatně vymyšlena. Tři generace v jedné chalupě jistě mohly zažívat různorodé komické příhody plynoucí nejen z rozdílných povah, ale také věku. V osmnácti dílech by se jistě našlo víc než pouze tento film, který je z velké části postaven na obhajobě socialistické poctivé práce v zemědělství a ZD. Je to škoda. Hlavní zápletka je totiž právě tato a dokonce i milostné peripetie nejmladšího člena Potůčků jsou svázány s místní politikou. Na druhé straně byl nejhumornější děda, který ve snaze pomoci zamotal co mohl. Ostatně komedie je dobře obsazená a těžko vyčítat autorům, že v 63. roce byli poplatní době. Tím ale neříkám, že bych se na film podíval znovu. ()
Další socialistická taškařice, jež vyniká několika poloprotirežimními hláškami, a hlavně námětem, kterým jsou: KOMPOSTY. Né že by se mi po prohnilých dobách socializmu stýskalo, ale máme ho tu zas, tentokrát s přídomkem euro, tak si je pojďme srovnat. Tak já myslím, že hlavní rozdíl je v tom, že dneska si zemědělec z dotací nakoupí tuny chemickejch sraček, zatímco soudruh v těchhle dřevních dobách to ještě udělat nemohl, a tak mu nezbylo, než humus v půdě opravdu obnovovat, a to kompostováním hoven. Jako společenské téma to dnes působí ještě poněkud toporně, ale přijde čas, že se všechno zas v dobré obrátí. ()
Reklama