Babiččin dům

Perfektní horor s vynikaúcou atmosférou ktorá nestratila svoje čaro ani po 20-tych rokov. Dej sa pekne vlečie a pravá atmosféra nastane po 45 minútach a potom vás už tento film nenechá ani len vydýchnuť. Aj keď vela krvi si vtomto horore neužijeme, užijeme si tu vela napätia a atmosféry 80 percent. (16.01.2009)

Na jednu stranu je samozřejmě těžké nevnímat Babiččin dům s jistou dávkou nostalgie, jelikož jak je tady již u pár komentářů zmíněno, jedná se o jeden z prvních porevolučních hororů, se kterým přišlo tuzemské publikum do kontaktu, včetně mě, a ve své domě, v podstatě bez jakékoliv konkurence, se o této podívané dalo smýšlet jako o slušné žánrové jízdě, která kupodivu funguje a má co nabídnout. Z dnešního pohledu je to ovšem už úplně jiné, a tak je vlastně jen na divákovi, jak k samotnému snímku přistoupí. Zdali bude ochoten tolerovat možnosti tvůrců dané doby a rok vzniku, pak si myslím, že bude možná i mile překvapen, jaký to má celé skutečně svižný spád, určitě ho může oslovit i slušně budované napětí, k jistému nečekanému a nemalému zvratu zde též dojde, obsazení také není vůbec marné a v neposlední řadě tu máme i jistě působivou atmosféru, kterou lze možná považovat i za ten nejpovedenější element celé této podívané. Pakliže bude potenciálním divákem tento snímek ovšem hodnocen okem dnešní doby, tak se příliš pozitiv nedočká. Především tedy zápletka je ryzím příkladem totální hlouposti a nenápaditosti, chování postav je pak srovnatelné s úrovní lehce vycvičeného šimpanzíka, nelogičností tu lze také, zvlášť v závěru, najít nespočet a celková lacinost Babiččina domu pak atakuje skutečné dno filmového průmyslu. Jak s tím tedy naložit? Nevím, každopádně pravdou je, že i přes všechny ty své výrazné neduhy je tento film i dnes sledovatelnou záležitostí, která spíš než pocity strachu a zděšení vyvolá na divácké tváři lehký ironický úsměv, nicméně pořád nabízí i prvky, které spousta dnešních žánrově podobných snímků postrádá. (03.03.2024)

I přesto, že se příběh odehrává v prosluněném prostředí, dokáže si udržet jistou temnout. To se mi líbilo. Ani prvotní náčrt děje nebyl špatný a fajn byli i herci s matkou na čele. Nicméně tu bylo několik věcí, které mi hlava nepobrala. SPOILERY Poté, co obě děti přijedou ke zdánlivě ideálním prarodičům, se zdá klukovi sen(?) o dědovi a mrtvole ve sklepě. Že by David trpěl nějakou senzitivitou mi nepřipadalo a jako úvod do toho, že něco není v pořádku, mi to přišlo jako hodně laciné. No a pak tu byl nález na první pohled mrtvé matky v mrazáku, ale dotyčná se za chvilku objeví čilá jak rybička připoutaná v dodávce. Samotný závěr to také zrovna dvakrát nepozvedl. Promrhaná příležitost. 40% (29.04.2019)

Tak po letech jsem se vrátil k téměř již klasice žánru, avšak hodnocení jsem snížil o hvězdu. Příjemná atmosféra letního dne na pomerančové farmě. Krásný dům ukrývající tajemství. Ve sklepě. Vnoučata přijíždějí za babičkou a dědečkem. Nová rodina. David je ovšem nevycválaný oražený spratek, který vleze kam může, podělá, na co sáhne a navíc je k tomu velmi nesympatický. Tajně jsem doufal, že spadne ze střechy a rozláme se, že si trubku v sadu prožene hlavou, že ho děda vykuchá.... Vcelku jsem si užil s pěkným obrazem a rychlodabingem, na čtyři hvězdy to však vidím už jen ve svých vzpomínkách. (08.03.2017)

Dětská nostalgie mě u tohoto míjí, neboť jsem film dnes viděl poprvé. Nepochybuju, že kdyby tomu tak nebylo, dal bych více, ale takhle je to jen slušně natočený dětský/rodinný horor o tajemství jednoho domu. Sympatičtí dětští herci, výborná naháněčka mezi pomerančovníky a dva slušné zvraty, ale taky kopec nudy a dlouhý rozjezd. Zkrátka slušný průměr. (01.11.2015)