Můj otec, kníže

Pro někoho překvapivě apolitický dokument "vyprávějící život" německo/českého politika. Německo na prvním místě jelikož celé znění je v němčině, ale to by nemělo nikoho odradit - tento rodinný dokument opravdu stojí za tu hodinu a půl.  Už od začátku je vidět, že na to půjde film trošku jinak, autorem je Schwarzenbergova dcera, která nemá se svým otcem zrovna nejbližší a nejlepší vztah. Ale právě díky tomu vzniká toto dílo a nejde jen o dokument o Knížeti, ale jakési pochopení vzájemného vztahu dcera-otec a ukázání spíš jeho lidské stránky. A to už od Karlova dětství až po současnost. A dělá to jednoduše a kvalitně.  Nemáte rádi dokumenty? Nic pro vás. Nemáte rádi Schwarzenberga? Nic pro vás. Ale přišli byste o fajn práci, která má co říct, jak o Knížeti, tak o jeho rodinném životě a rozhodně si z toho má každá rodina co odnést :) (05.11.2022)

Dokument je natáčený na rodových místech se věnuje polituce jen z menší části. Lila často pozornost kamery obrací na sebe a zavzpomíná. Na dokumentu je nejzajímavější odstup mezi ní a "strašlivě přísném otci". Jak dva cizí lidé. "Nikdy jsme jako rodina nejeli na odpočinkovou dovolenou" posteskne si Lili nad neustálou horečnatou aktivitou otce. Přitom její vlastní dcera o ní říká, že je studená. "Majetek je povinnost, ne si užívat" říká ji kníže. Dceři řekne "zdědila jsi chaotičnost, víc peníze vydáváš než vyděláváš a ráda chodíš nevyšlapanými cestami". Na její otázky odpovídá v bonmotech a všeobecných pravdách. Lili poctivě zmíní své narkomanské období, kdy odnášela rodinné věci do zastavárny. Jakoby v dokumentu nehledala cestu k otcovi, ale dělala povídáním vlastní pychoterapii. Ukazuje svůj odstup k aristokracii. Zmíní se i bolestivá nevěra a následné narození nemanželského syna knížete a ošklivý úraz na lyžích. Další nové neznámé věci se v dokumentu nedozvíme a kníže se opět emočně neotevřel. (15.01.2024)

[KVIFF 2022] Trochu jsem se bál, že uvidíme bezduchý pomník. Ona byla však objektivita zajištěna ze strany, ze které by se to nejméně čekalo. Dcery samotné. Ta nenechává nit suchou a ví kam na otce mířit. Je to dokonce i dokument záhodný v tom, že jasně popisuje, co a jak, tedy můžeme mluvit o klasické a dle mě skvělé formě. I když občas máme mikro pasáže , které drhnou až přes ty větší jako třeba neobjasnění rodinných věcí a další aspekty, které vtom dělají trochu guláš. Pan kníže přiblížen byl. V něčem trochu trhaně, ale rozhodně ne špatně napřímo. (10.07.2022)

Ve Varech mi to uteklo, takže jsem byl rád za možnost zajít na to do kina až teď, a rozhodně nelituji, protože mi to přišlo jako skutečně přínosný film. Jednak je to natočené zajímavým způsobem, kdy je to nečekaně osobní, místy až dojemné, a člověk si u toho mj. říká, jestli je to skutečně dokument o Schwarzenbergovi, nebo o jeho dceři (což ale není výtka), a jednak si tam jde podle mě najít mnoho látky k přemýšlení i o vlastní rodině a celkově o životě. Btw. příjemně mě překvapilo, že je to celé v němčině, to jsem předem nevěděl, a pak to ve mně taky rozjitřilo starou lítost nad tím, že KS tenkrát nevyhrál ty volby, což mě nikdy nepřestane mrzet. (05.11.2022)

Více než životopisný dokument jakási autopsychoterapie. A lehké snad ani ne nespravedlivé vyřizování si účtů se slavným otcem poskytuje přes veškerý nepříjemný trochu afektovaný a subjektivní zápal Lily trochu jiný, rozhodně ne vždy pozitivní, ale celkem plastický obraz mého veleoblíbeného aristokrata a politika, jenž stál vždycky zajímavě rozkročen mezi hodnotovým konzervatismem a politickým liberalismem. Motivy rodinného odcizení ve slavných rodinách a absence empatické rodičovské lásky vedoucí k pochroumaným duším jsou věcí běžně známou, ale zároveň po odkrytí závoje soukromí v kontrastu s veřejnou popularitou vždy svým způsobem fascinující. Škoda, že šlo vlastně jen o duel, duel tlačený jednou stranou, tj. samotnou autorkou, která v některých chvílích až jakoby absurdně zpovídala sama sebe - chyběly mi pohledy dalších aktérů minimálně z rodinného prostředí. (27.04.2023)