Ivan Vasiljevič meňajet professiju
Ivan Vassilyevich Changes His Profession
Ivan Vasilievič mení povolanie
Obsahy(1)
Mladý vynálezce Šurik Timofejev (Alexandr Demjanenko) sestavil fungující stroj času, který spojil jeho byt s 16. stoletím, přesněji s místem, kde pobýval tehdejší krutý vládce Ruska Ivan Hrozný. Zpět do minulosti se dostane důchodce Bunša (Jurij Jakovlev), který se čirou náhodou velkému caru dost podobá. Spolu s ním se do doby vlády nejslavnějšího ruského cara dostává i kapsář Miloslavskij (Leonid Kuravljev). Na jejich místě v současnosti se objeví Ivan Hrozný, který se nenechává přesvědčit, že je v budoucnosti. Porucha stroje času způsobí sérií nečekaných a zajímavých událostí. (NGP)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Až někdy člověka překvapí, jaké filmy může od některých kinematografií dostat. Přiznám se, že něco podobného jako "Ivan Vasiljevič mění povolání" bych od Rusů nečekal, ale je to vtipné, je to ujeté a rozhodně to má něco do sebe. Nápad se dnes nejeví nijak originální, ale cestování v čase je tady podáno i se zajímavou, i když lehkou kritikou v podtextu. ()
Z Ruska jsem viděl už hodně filmů, ale snad nikdy žádnou komedii, takže konečně nastal čas to napravit. A dopadlo to celkem dobře. Je to crazy komedie a ne vždy to funguje, ale většinu času jsem se bavil dost dobře, příjemně se mi na to dívalo, nápad to má zajímavý... Možná jen těch písniček mohlo být míň, působily trochu rušivě, ale jinak je to fajn a jsem rád, že tam to vystřídání černobílé kamery za barevnou mělo své opodstatnění. Slabé 4* ()
Šurik změnil povolání stejne jako Ivan Vasiljevič, kam se poděl mladík z klubu Rychlých šípů, z peroxidového blonďáka je černovlasý muž se čtyřicítkou na krku, bláznivými vynálezeckými nápady, strojem času, co vypadá jako destilační kolona na alkohol a odsunutý z hlavní role do vedlejší. Stejně jako v Operaci "Y" i zde evokují některé situace němé grotesky. Honičky promítané ve zrychlených záběrech bitva s jídlem to názorně dokládají. Komika ve filmu založená na výměně osob Ivana Hrozného a Ivana Vasiljeviče Bunšova prostřednictvím stroje času dávají dohromady dvě naprosto nesourodá časová období, v nichž postavy obou Ivanů se stávají neschopné si poradit v závislosti na jejich dosavadních životech a zkušenostech. Komika se ocitá daleko za hranicí kýčovitosti, ale jde spíš o tempo, s jakým jsou nám použité gagy předkládány a které nenechá diváka ani na chvíli vydechnout. ()
Geniální, i když ještě o něco geniálnější mi přišla Bulgakovova předloha, u které jsem se nasmál přece jen o trochu víc. Gajdaj ani nemusel předlohu moc aktualizovat, protože v Sovětském svazu se toho mezi 30. a 60. lety mnoho nezměnilo. Kontrast černobílé reality a barevného snu připomene Čaroděje ze země Oz. Kontrast Ivana Hrozného pronášejícího лепота nad panoramatem soudobé Moskvy a товарище Bunšu s Miloslavským v 16. století netřeba komentovat. Tоварищ Šurik naštěstí sestrojil jen машину времени a jinak se ve filmu moc nevyskytuje. Jen pro zajímavost dvě písně, které Ivan Hrozný poslouchá z magnetofonu, jsou: první od Vysockého a druhá Песня про зайцев v podání Jurije Nikulina z Gajdajova staršího filmu Бриллиантовая рука. K сожалению pokud nerozumíte velmi dobře rusky bude váš zážitek z filmu značně ochuzen. ()
Sovietske komédie boli často na hranici grotesky, ale v tomto prípade sa im podarilo pridať aj vtipné dialógy. Na moje prekvapenie si trochu "kopli" aj do socialistických nešvarov, takže to častokrát pripomínalo satiru. Triky sú dosť archaické a azda všetky české komédie s trikmi z toho obdobia sú precíznejšie spracované, ale v rámci žánru to nie je také podstatné. Mne sa táto rozpustilá komédia páčila. ()
Galerie (32)
Photo © Mokép
Reklama