Radúz a Mahulena

Dramatizace sice uměle živena neúměrnými hudebními prostředky a antickými deklamacemi, spolu s kostýmy, exteriéry, naturální estetikou a samozřejmě velikými herci to celé však člověka připoutá. I jo, mákli si a je to výkon poctivý. Škoda toho Třísky, takový talent a zaujetí se rodí výjimečně.. Suk-nic-moc. (27.09.2017)

Tak tohle přesně není pohádka. Beru fantasy nebo nějaký historicko-romantický příběh, ale pohádku ne. V pohádce určitě neuvidíte nahé dvorní dámy, princezny, polonahou kráklovnum, nahatého prince či sado maso oblečené vojáky zlé královny. Zrovna ta mimochodem v pohádce provádí sex se svým podřízeným, taky zajímavý pohádkový motiv filmu, který se dle českých pravidel nesmí vysílat před desátou hodinou, tady hodně po Večerníčku, po kterém já už musel dávno spát. Ne, tohle není pro děti. Autoři se hodně inspirovali nejspíš starověkými bájemi a pověstmi a možná i antickými dramaty. Svědčí o tom příběh sám, kostými i dialogy. A vlastně i exteriéry. I přes skvělé herecké výkony, dnes by podobné dílo neprošlo a to ani herecky, se ovšem jedná i čistě umělecký zážitek. Tedy všichni, kteří touží po čistém umění, přijdou si na své. Všichni ostatní se nudou ukoušou a dvě hodiny pro ně budou k nepřežití. V tom případě nedoporučuji si film pouštět večer, ale se zpětným přehráním raději ráno, kdy je člověk nejčerstvější. Závěrem dodám, že mě zaujala věta v úvodu, kterou vyřkl Radúz ke svému otci: "Tak budíte v nás touhu, co potom není." Že by nějaký podtext? Každopádně tato věta symbolizuje tuto dobu více než dost. (19.04.2021)

Nejpůsobivější pohádka, co jsem kdy viděl. Vizuálně vybroušený pohled na Radúze a Mahuleny a jejich osudovou lásku. Epické prostředí, které si společně s dunivou a působivou hudbou nic nezadá s Pánem prstenů a v mnohém ho emočně překonává. Pohled na "zlou matku" a její vojenské sluhy, jak peláší na svých koních na nekonečné pláni podzimní odpoledně vstříc Radúzovi, je svou intenzitou neuvěřitelně působivý. Nikdy bych nevěřil, že právě toto prohlásím u pohádky, přestože má lehce uměleckou/baletní/dramatickou vizáž a hraje v ní Jan Tříška s Magdou Vašáryovou...Krom nich právě matka Mahuleny je velmi energeticky a děsivě zahraná tuším Jaroslavou Adamovou. Avšak toto není klasická pohádka pro děti, tohle je působivé dílo, které kdyby nebylo v závěru zbytečně natažené a chvílemi stručnější, připsalo by si jasných 5* za svou originalitu spojenou s epickým rozměrem, který v českém filmu těžko hledá konkurenci. (20.05.2009)

Až překvapivě věrná filmová adaptace pohádkového dramatu Julia Zeyera zachovává originální atmosféru a oživuje původní secesní poetiku díla. Ačkoliv je celý děj lokalizován do exteriérů (připomínajících svou dekadentní náladou, motivy a tvaroslovím malby Jana Preislera), nepozbývá svého originálního divadelního ladění, které je komorní, nebo lépe řečeno intimní (v intencích intimního jeviště, preferovaného moderním divadelnictvím fin de siècle). Soběstačné obrazy jsou naplněny básnickými dialogy a skvostnou hudbou a příběh se odehrává veden zpřítomňovanou osudovou melodií lidských niter. Filmu se tak podařilo spojit různá samostatná díla: Zeyerovo drama, Sukovu symfonickou hudbu a Preislerovu výtvarnou tvorbu (se Zeyerovou prací nesouvisející jen zdánlivě). Gesamtkunstverk. (23.08.2009)

Pochmurná pohádka pro dospělé publikum. Výrazná stylizace, kostýmy a mluva působí až teatrálním dojmem. Má to obrovské kouzlo i díky hudebnímu souznění Josefa Suka s obrazem Jiřího Kadaňky. Hudební dramaturgie se perfektně ujal Luboš Fišer. Herecké osazení je velmi silné a myslím, že režisér Weigl z celého ansámblu vytáhl maximum. Zlo a nenávist královny Runy vystihla Jaroslava Adamová s mrazivou přesností. Petr Weigel se nebál v příběhu použít i lehký erotismus, jakoby vystřižený z antických bájí, zejména vidět nahou Jaroslavu Obermaierovou a Naďu Urbánkovou, jak se koupají v rybníce je požitek, který musí lahodit každému mužskému oku. Co celému celku hodně pasuje, je i podzimní kouzelná krajina Spišského hradu a slovenské přírody, nebo hradu Rábí a jeho okolí. Na své poměry u nás ojedinělé dílo a je dobře, že se podrobilo zrestaurování a sledovat ho v pořádné kvalitě je dokonalost. (16.07.2018)