29. Český lev - Ceny České filmové a televizní akademie za rok 2021

Letos jsem byl překvapen. Velmi překvapen a příjemně překvapen. Může za to jednak Jiří Havelka svým kultivovaným a příjemným projevem a také to, že jsem se v průběhu přenosu vůbec nenudil. A teď nemůžu absolutně přijít na to, proč tomu tak bylo. Přenos nebyl výrazně vtipný, byl spíše vážný, protože jej po celou dobu provázela modrožlutá ukrajinská stopa, a můžu říct, že mi tentokrát mimořádně nevadilo spojení kultury a politiky. Večer se mi nejspíš líbil proto, že působil stejně kultivovaným dojmem jako jeho moderátor. Velice mě potěšily ceny pro Antonii Formanovou a Pavlu Gajdošíkovou; oběma jsem Lva přál a jejich reakce při přebírání ocenění mi způsobily v obličeji grimasu, kterou ostatní lidé nazývají úsměvem. Víc jak dvě hodiny mi k mému vlastnímu milému překvapení utekly jako voda a byl to pro mě příjemně strávený večer. Ještě jednou musím pochválit výkon Jiřího Havelky, abych se přiznal, čekal jsem fiasko a byl jsem velmi rychle vyveden z omylu. 4*+ (05.03.2022)

Spokojenost. Že večer probíhal v duchu vyjádření podpory Ukrajině beru. Mně by se naopak eklovala pokrytecká zábava ve stylu "jakoby nic", "žijeeeem a pijeeeem". Že stávající situace mnohé ze zúčastněných přemohla, chápu, protože mě,  mé blízké a známé, to přemáhá druhý týden také a několikrát denně. Havelka příjemný, decentní, jeho umírněné moderování bylo vkusné, adekvátní aktuální situaci. Osobně bych nedávala třeskutou řachandu, když nedaleko od nás, v ten samý, mrazivý večer, čekají lidé desítky hodin ve frontách na vstup do bezpečnější krajiny, když jejich chlapi na válečných frontách nasazují a pokládají životy. Drsné filmečky o válce to jo, co? Ale realitka, se vším kolem toho, to už  přiblbým hlavičkám pod vousy nejde... Klasika. Že je v současnosti názor uniformou, to už je asi vyšší morální matematika. Oceněným gratuluji, letos se urodilo několik vydařených filmů a ve více kategoriích bych cenu přála všem nominovaným. Mně slavnostní večer sednul, s kvalitním hudebním doprovodem (když vzpomenu na neposlouchatelný a neuctivý trapas, který tam před lety předvedla, na pokyny režie, Vladivojna... ), jsem ráda, že si umělci odpustili raut a částku věnovali na smysluplnou věc, také, že veřejnost mohla opět přispívat formou DMS, kdo chce, dá, kdo ne, nedá, proč nevyužít další přímý přenos? Líbila se mi Jitka Čvančarová ve své nejslavnější róbě, to skutečně nejen pobavilo, ale líbí se mi, když si člověk stojí za svým, Jitko, jste skvělá! Těší mě Lev do Ostravy pro Pavlu, za výbornou hudbu ve skvělé Okupaci, cena pro úžasné Myši patří do nebe i vše pro Zátopka. Flašinetovým kritikům Českého lva by se dalo navrhnout, aby neztráceli čas. Vždyť není nic jednoduššího, než si v noci přečíst seznam oceněných, třeba tady. Během přenosu by mohli trávit čas nějakým kvalitním filmem, třeba o reálných dopadech války na společnost. (06.03.2022)

Po 3 letech Koptova kralování dostal šanci Havelka a úvodní předání štafety pobavilo (hořce rozesmála poznámka o Vinczeové, dosud moderátorsky nedostižné, fňuk). Havelka si to bohužel nepřenesl na samotné vyhlašování, kde v lepších momentech nabídl bezvýraznost, v horších až rádoby vtipnost (takže příště vystřídat, prosím). Co se týče ladění večera, oslava filmu byla stejně jako minulé roky upozaděna, jen českou politiku a následně Covid vystřídalo dění na Ukrajině. Nechci komentovat, jak se k tomu účastníci vyjadřovali. Potěšil mě však Neužil (nechť jeho řeč ukáže ostatním, jak se to dá udělat k věci a vcelku střídmě), pobavili Godla, kameraman Kučera a Polívka, který to v kontrastu k ostatním pěkně „odšpuntoval“. Jako průser vidím Formanovou, u které bylo mimo jak její vítězství, tak i řeč. Po technické stránce standard, hudební doprovod Blue Shadows bez problému, škoda těch nezvládnutých medailonků zesnulých. A musím zmínit stopáž, na můj vkus to už bylo příliš dlouhé. Podtrženo sečteno, stejně jako loni to budou 2*. (06.03.2022)

Vybavily se mi vzpomínky na festivaly politické písně, na prvomájové průvody, na hesla jako Ruce pryč od Kuby, na sjezdy komunistické strany, kde se podobně aplaudovalo podobným povrchním proklamacím... A já měl přitom za to, že se dívám na předávání filmových cen, ne angažovaný politický mítink. Jediný, kdo měl poznámku k filmařině a herecké profesi, a to dost smutnou, byl pan Němec. Jinak mi všichni přišli, že mluví jako pod drogama nebo opilí. Na závěr jsem čekal, že se bude hrát ukrajinská hymna, zavlají ukrajinské vlajky a všichni vytáhnou mávátka ve světle modrých a žlutých barvách a půjdou skandovat na Letnou... Abych nezapomněl, střihač je vůl, když při medailoncích těch, kteří vloni odešli, střihá na celek sálu, takže některá jména jsme neviděli. (05.03.2022)

Simulátor přihřívání polívčičky. Pokrytectví a populismus v té nejryzejší podobě. Už to dávno není o předávání nějakých cen (platí nejen pro Lva). Je to o zoufalcích, kteří nakráčí na podium z nějakého údajného důvodu, jakože předá cenu/ převezme cenu a začnou zvracet hovna z huby. Každou chvíli se na různých koutech naší Zeměkoule dějí svinstva a já jsem nikdy dřív nezažil, že by někdo na Lvech a jiných ceremoniálech poukázal třeba na Barmu a nosil barvy její vlajky, nebo nějaké země, kterou někdo okupoval (Amíci např.). Samozřejmě že ne. Nejelo to totiž v médiích a strůjcem problémů byly země, které přece přinášely demokracii. Tudíž primitivní české ovce u TV a v sále, které nevidí dál než, co jim řekne/ napíše mediální žumpa, by o tom ani nevěděly a tím pádem by ten daný hnojomet na pódiu nesklidil zkurveně pokryteckou a populistickou "slávu". A tak se nám tu vyblijí např. MEGAprasnice Čvančarová, ze které bylo cítit, jak se předvádí, nebo Holubová, která byla úplně na přesdržku tím, jak evidentně zabloudila z nějaké alternativní reality ze 17. listopadu 1989 a zamrzla tam. Obrací se mi z nich žaludek, naplival bych jim do ksichtu. Hnus, velebnosti! (12.03.2022)