Sedm květnových dní

Zajímavý politický thriler. Filmařsky mám výhrady - přes skvělé herecké obsazení je to natočené poměrně suše, ukecaně, bez většího napětí, nedejbože akční scény. Celé mírové vyznění je poměrně naivní. Přesto dávám smířlivé 4 hvězdičky, protože podobný příběh na takové úrovni se jen tak nevidí. Prezident USA (March) se chystá podepsat dohodu se Sověty o jaderném odzbrojení a generál Scott (Lancaster) je jeho hlasitým oponentem. Jeho zástupce (Douglas) však odhaluje děsivou pravdu - Scott a další náčelníci se chystají v USA rozpoutat vojenský převrat a zmocnit se vlády. A tak začíná mravenčí sbírání důkazů a i po jejich získání není zcela jasné, jestli tohle prezident ustojí. Přes výše zmíněné výtky mě zkrátka ten příběh z nejvyšších kruhů politiky bavil, i když filmařsky to mohlo být i v roce 1964 více strhující. (21.08.2021)

Údajně jeden z top politických thrillerů všech dob líčí konflikt prezidenta se sborem náčelníků štábů armády a tajnou hrozbu zvanou "ECOMCON" - tj. vojenský coup d'état v reakci na smlouvu se sověty o odzbrojení. Film prý vznikl na popud samotného JFK (po zkušenosti s hardcore generály typu Curtis LeMay), už úvodní titulky sjedou původních sedm článků Ústavy a rychle se rýsuje ústřední téma, ideál demokracie versus militantní pravičácká paranoia. Což beru lehce s rezervou, úsměvem, ale i s jistou dávkou dějepisný sliny - při pohledu takhle hezky zpětně od studené války a záhadného atentátu v listopadu 63, člověku to nemůže nešrotovat... Každopádně kvalitní podívaná, silná zejména herecky - zásluhou ústřední čtveřice (flirty Douglase se smyslnou Gardnerovou nemají chybu) potažmo všech účastněných. (16.05.2018)

Je ťažké sledovať snímok, ktorý končí záverečnou rečou prezidenta USA o tom, že jedného dňa sa všetka tyrania pominie a svet bude voľný a mierumilovný. Ani po 53 rokoch od týchto slov sa nič podobné neudialo a ľudstvo sa zo svojich chýb stále nepoučilo. Zbrojí sa stále, teror prekvitá. Tento snímok, ako nejeden pred ním a aj po ňom, chcel posunúť túto myšlienku masám, pretože práve jedine ľud v demokratickom svete má schopnosť zvoliť si, ako bude táto planéta pokračovať vo svojej existencii. Lenže volí stále iba zlo. Alebo nie? Tento film náležite napínavou formou sprostredkováva niečo, čo možno niekto bude považovať za výplod paranoidnej mysle, ale to niečo sa môže hocikedy, hociktorej nasledujúcej minúte stať zúfalou realitou. (09.07.2017)

Dalsi z rady prekombinovanych frylerov o statnych prevratoch, jadrovej vojne ap. Burt Lancaster /Ptacnik z Alcatrazu, Vlak 1964/ sa snazil, ale marne, Kirk Douglas /Spartacus 1960/ o nicom herecky vykon. A to sa mi nevidelo, ze staci par krat odbehnut a uz som stratil nit. Potom sa svinsky tazko hlada : 60 % (08.07.2017)

Už pár hodin se trápím s ohodnocením filmu, ze kterého po formální stránce cítit naprostou dokonalost, ale mám problém s tématem či obsahem. Jednak mne ten obsah příliš neoslovil a pak hned několikrát jsem měl nepříliš šťastný pocit, že se dívám na propagandistický film. Tedy něco, co minimálně v americké tvorbě sledovat opravdu netoužím. Nejvíc mne oslovil vizuál, kde kamera proces zachytává originálním způsobem jakoby ze zákulisí či z pohledu někoho v zákulisí tajně nahlížejícího. V některých pasážích se režisérovi podařilo vytvořit hodně paranoidní atmosféru, která mne dost i pohltila, ale dlouho jsem si jí neužil, pokud film znovu přešel do roviny téměř neustále znějících politických dialogů. Něco hodnotného na tom z dokumentárního hlediska určitě bude (ohledně studené války), to nepopírám, ale na Frankenheimerův šedesátkový film jsem očekával něco jiného. Náhoda způsobila, že bohatou a žánrově pestrou spolupráci Frankenheimer – Lancaster napříč celou dekádou 60. let postupně vídám jaksi od opačného konce (Gypsy Moths 1969, Vlak – premiéra 1965), nicméně tentokrát mám pocit, že si režisér svého dvorního herce pouze dal na první místo do titulků a na plakáty, ale daleko větší prostor dostal Kirk Douglas, jehož volbu při vší úctě nepovažuju v tomto filmu či roli za nejšťastnější. Možná to chtělo více svůdné Avy Gadrner, kdo ví...:) (05.09.2019)