Moje slunce Mad

Moje slunce Mad naštěstí netěží jen ze své až nechtěné aktuálnosti, ale je zároveň velmi poctivě natočeným animákem o ženě snažící se zapadnout a pochopit cizí kulturu či vytvořit si šťastnou rodinu. V některých pasážích mohl být sice snímek podstatně silnější, nekompromisnější a vyvolat v divákovi více emocí, i přesto se jedná o sebejistě natočený počin zpracovávající citlivé téma velmi důstojně. A na první pohled jednoduchá, ale přesto efektní, animace pak k příběhu padne více, než jsem zprvu čekal. Díky tématu, vděčné vizuální stránce, zahraniční koprodukci a správně vyváženému tvůrčímu stylu, jenž by mohl oslovit jak festivalové nadšence, tak běžné diváky, má pak animák možná větší šanci uspět v zahraničí než vehementně se snažící Zátopek. (26.08.2021)

Knihu Petry Procházkové jsem zatím nečetla, věřím ale, že se jedná o silné čtení, které možná nejde věrně natočit, čili výhradám čtenářů rozumím. Mně se animák líbil moc, a to jsem skeptická a plná předsudků, (pokud se někoho dotknu, sorry) díky několika emotivním zkušenostem z blízkého okolí, kdy dcery, neteře, sestřenice našich přátel odjely do Anglie studovat jazyk a hlídat děti, narazily si v baru prvního Afghánce, který je ovanul pižmem, ty "šťastnější" zůstaly zabalené v hadře v Evropě, rodí děti, jak na běžícím páse, drží huby deset kroků na ulici za pakem, jehož kultura nedozrála ani do jakési modifikace středověku, přerušily vztahy s rodinou, skáčou kolem kravského ocasa věčně vyvaleného na gauči, ale známe i borky, které zmizely v hliněných chýších, kdesi v prdeli v Afghánistánu, v obou případech to naprosto zničilo všechny, kdo ty holky znal, o akceptaci západní civilizace, pokroku a 21.století nemůže být řeči, čili rodinné tragédie mimořádně náročné, známe i některé, kterým se podařilo vrátit třeba z Maroka, nebo muslimské Juginy, ty ženské si zkusily svoje, no ale za blbost se platí, a pod tíhou těchto zkušeností mi nikdo nevysvětlí, že bych měla být vůči těmto spojení vstřícnější..., čili nic proti jedincům, kteří se vynasnažili u nás žít způsobem, jako my, není jich málo, ovšem za jejich děti a vnuky už ruku do ohně nedá nikdo, ostatně sociologické studie mluví jasně, zkrátka ty holky jsou střelené, pokud to některé klaplo, její štěstí jí přeju, no mě by nedostali pod čepec, ani s nějakým katarským frajírem, ani s pistolí u hlavy. Mad musel být skutečně slunce Heleny a její mateřská láska budiž nám všem příkladem. Co ta žena pro to dítě udělala, si asi nikdo z nás nedovede představit. Krásně animované, hezky namluvené, dostatečně výstižné, mohli i přitvrdit. (04.12.2022)

Na úvod bych jenom podotkla, že se rozhodně nejedná o animovanou podívanou pro celou rodinu (do českých kin půjde s přístupností od 12 let). Samozřejmě vás asi napadne, že se jedná o další z příběhů, kdy se naivní Evropanka nechá vtáhnout do zcela jiné kultury a marně se snaží uniknout zpátky. Hlavní hrdinka Helena ale od začátku ví, do čeho jde, a byla by vlastně docela spokojená, nebýt problému se založením vlastní rodiny. Náhodou se do její péče dostává cizí chlapec a vypadá to, že Helena bude mít pro koho žít. Objevují se ale další a další překážky. Střet západní kultury s tou islámskou bude samozřejmě vždy zajímavým tématem a film se navíc okrajově dotýká také problematiky Afghánistán/Tálibán, což je v těchto týdnech bohužel velmi aktuální téma. Velmi povedené. (24.08.2021)

Animovaný film, který se stal natolik aktuálním, až mu to trochu škodí. Příběh o Češce, která se provdala za Afghánce, je dobře napsaný. Tvůrci ovládají filmařské zkratky, takže expozice je velmi rychlá, aniž by chování hlavní hrdinky bylo nepochopitelné. Občas jsou tu sice nikam nevedoucí odbočky, ale jinak pěkné lineární vyprávění. Jednoduchá animace se k tomu hodí. Český dabing se povedl (75%). (10.11.2021)