Přehlídka národů

[8/10] (IOC, Olympia Film, Tobis) (Čb. /// Produkce: Leni Riefenstahl /// Scénář: Leni Riefenstahl /// Kamera: Wilfried Basse, Werner Bundhausen, Leo De Lafrue, Walter Frentz, Hans Karl Gottschalk, Willy Hameister, Walter Hege, Carl Junghans, Albert Kling, Ernst Kunstmann, Guzzi Lantschner, Otto Lantschner, Kurt Neubert, Erich Nitzschmann, Hans Scheib, Hugo O. Schulze, Károly Vass, Willy Zielke, Andor von Barsy, Franz von Friedl, Heinz von Jaworsky, Hugo von Kaweczynski, Alexander von Lagorio /// Hudba: Herbert Windt, Walter Gronostay /// Filmový festival v Benátkách: Leni Riefenstahl (Mussoliniho pohár - nejlepší film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (30.12.2008)

Vidět na olympijských hrách, které byly oživeny teprve 40 let před Berlínem a jejichž účelem je kromě oslavy sportu pomáhat sjednotit národy a přispívat k míru, stoupat vlajky s hákovými kříži, na stadionu unisono hajlovat 100 000 lidí, startovat závodníky v nacistických uniformách a stejně tak organizátory... To byl jeden z nejbizarnějších a zároveň nejmorbidnějších filmových zážitků. Riefenstahl každopádně odvedla neuvěřitelnou filmovou práci a i přes obrovskou finanční podporu ze strany říše se jí podařilo udržet politickou propagandu poměrně úspěšně na uzdě (včetně vítězství Jessieho Owense, která jsou předána zcela nezaujatě). Sledování s vědomím, co přišlo v následujících 7 letech, nicméně zůstává velmi hořkou záležitostí.. (19.02.2019)

Po Triumfu vůle, který byl jako celek zajímavý, ale chvílemi dost nudil, jsem čekal něco podobného. Musím se ale přiznat, že mě Olympia dostala do kolen. Od prvních záběrů jsem sledoval naprosto dokonale promyšlené a stoprocentně fungující dílo. Na svou dobu neobvyklé úhly kamery, jízdy, střihová skladba, zpomalování záběrů - to vše dokonale promyšlené tak, aby se maximalizovala dramatičnost jednotlivých sportovních momentů. Dramatická gradace je zvládnutá skutečně bezchybně a téměř v každé disciplíně je jí dosaženo odlišným způsobem (jednou pohybem kamery, po druhé umístěním kamery, po třetí kombinacemi záběrů, ....). K dramatičnosti tedy nepřispívají pouze rekordní sportovní výkony, ale především perfektní režie. Škoda, že je hodnota filmu poněkud degradována spojením s nacistickou propagandou, která ale v případě tohoto konkrétního fimu není až tak extrémní (i když existuje několik verzí filmu, takže tohle berte s odstupem). Z filmového hlediska ale jeden z největších zážitků. (14.01.2010)

Olympia je prastaré kultovné miesto v Elidii na západnom pobreží Peloponeského poloostrova. Olympia nikdy nebola mestom, ale posvätným okrskom so sakrálnymi a športovými zariadeniami. Konali sa tam každé štyri roky olympijské hry. Bola to oslava ľudského ducha a tela. Kalokagathia. Antická tradícia, ktorá sa stala jedným z pilierov európskeho spôsobu života. V roku 1896 bola obnovená táto ušľachtilá idea a začali sa konať novodobé olympiády. Ich najväčšou filmovou podctou a oslavou je dielo režisérky Leni Riefenstahlovej - "Olympia - Fest der Volken (Prehliadka národov) / Fest der Schonheit (Oslava krásy)". Vzniklo pri príležitosti jedenástych hier, ktoré sa konali v roku 1936 v Berlíne. **** (20.04.2016)

Ať je v tom propagandy, kolik chce, první "Olympia" je prostě nádhernou ukázkou toho, jak zajímavě natočit sportovní dokument, jak předvést sportovce jako skutečné hrdiny a jak skvěle pracovat s kamerou a jednotlivými záběry. Už tehdy Riefenstahl ukazovala, jak je možné efektně využívat zpomalené záběry. Film mě doslova vrátil o osmdesát let zpět a já jsem fandil jednotlivým sportovcům, aby dokázali překonat ostatní a sebe samé. (21.08.2014)