MrHlad

Šílený vrah Michael Myers se dostal na svobodu a jde si pro Laurie Strode, která mu při jeho prvním řádění unikla. Je z ní sice psychická troska, na tenhle střet se však připravovala čtyřicet let. Přežít může jen jeden, ale umřít může úplně každý... Nový Halloween jde ve stopách původní jedničky a odmítá se přizpůsobovat novým trendům a současnému stylu. Je to oldschool, který se nebojí dlouze budovat napětí, umí se dostat pod kůži a odmítá laciné násilnosti. Místo zbytečné brutality spoléhá na nepříjemné mrazení v zádech, výborné herce a to nejtradičnější „halloweenovské“ strašení ve stylu klasického prvního dílu. Jestli chcete moderní horor, hledejte ho jinde. Pokud jste ale fandové Carpenterova filmu, nic lepšího jste snad ani dostat v kině nemohli.

Do malého hotelu uprostřed ničeho přijelo několik lidí. Nemají spolu na první pohled nic společného, ale už za pár hodin bude většina z nich po smrti. A ti ostatní pořádně rozhození. Drew Goddard natočil chytrou tarantinovku se zajímavými hrdiny, dobrými herci i zábavnou režií. Ke konci jí sice malinko dochází dech, ale celkově dovede díky nápadům, postavám a pár drsným zvratům hodně příjemně pobavit. Žánrová klasika jako z Cabin in the Woods z toho ale nejspíš nebude.

Tom Hardy má problém. Nalepil se na něj mimozemský parazit a chce začít žrát lidi, jenže je tu ještě pár horších monster, a tak se Eddie Brock a Venom rozhodnou spojit síly a stát se těmi nejobyčejnějšími superhrdiny. Filmový Venom dokázal potenciálně zajímavou a temnější postavu předělat do unylého hrdiny, který vypadá jako relikt minulosti a dovedl by zaujmout možná někdy před dvanácti lety. Vlastně moc nevím, co bych na něm pochválil, i ty nejlepší prvky jsou v něm přinejlepším průměrné.

Ambiciózní projekt o muži, který po druhé světové válce kšeftoval úplně s každým a pomohl ke komunistickému převratu, se bohužel až příliš snaží být věrný realitě na úkor zábavy. Dvě a půl hodiny jsou skutečně moc, zvlášť, když se v nich většinu času nedějí moc zajímavé věci a ještě se pro jistotou opakují. Vynikající závěrečná čtvrtina ukazuje, že to mohl být nejen příběh nepříliš známého, ale důležitého člověka, ale i skutečně dobrý, zábavný a strhující film.

Překvapivě vyzrálá filmařina. Bradley Cooper s naprostým přehledem zvládá prodávat jak velké koncertní scény, tak i ty malé komorní, ve kterých si dva lidé povídají. Sám odvádí dost možná nejlepší herecký výkon své kariéry a Lady Gaga si všechny ty ceny, které pobere, rozhodně zaslouží. I songy dovedou dojmout nebo strhnout a strašně dobře se na to kouká. Jediná výraznější výtka tak může mířit k jisté předvídatelnosti a schematičnosti, na druhou stranu zrovna v tomhle případě by nebylo vůči filmu fér mu to vytýkat. Přesně tohle sliboval a to i dodal. Ve vysoce nadstandardním provedení. Poctivý, fungující a skvěle natočený a zahraný doják.

Damien Chazelle je jeden z nejzajímavějších mladých filmařů současnosti a sám nevím, jestli je lepší jeho Whiplash nebo La La Land. Každopádně díky těmhle dvěma filmům ukázal, že nehodlá být zaseklý u jednoho jediného žánru, takže jsem se na biografii Neila Armstronga a příběh o dobývání Měsíce dost těšil. A částečně jsem dostal přesně to, co jsem čekal a chtěl. Technicky dokonalý film, kterému sluší velké plátno v IMAXu, má skvělou kameru i zvuky a hudbu, díky které není problém bát se při startu Apolla 11 podobně jako u regulérního hororu. Kouká se na to skvěle. Chazelle se ale pokouší vyprávět možná až příliš mnoho věcí, které se okolo celé události odehrály, a těch příběhů pilotů, inženýrů a rodin je tu zkrátka moc. Tak moc, že spousta z nich vyšumí do ztracena a dějově nikam zásadně nevede, nebo nemá takový emocionální dopad, jak by asi tvůrci chtěli. Celkově jde ale pořád o film, který je nutné vidět a pokud možno v co nejlepším a největším kině. V něm se První člověk může srovnávat s Gravitací nebo Intestellarem. Minimálně po té technické stránce.

Flákač Lenny musí dělat společnost umírajícímu Davidovi. Nadšený z toho není, ale brzy zjistí, že mu tenhle kluk přirostl k srdci. A i když se z nich stanou kámoši, zákeřná nemoc číhá za rohem...Spolu to dáme bohužel do žánru dojemných komedií nepřináší nic nového, ale především se bojí být opravdu zábavná a legrační. Takže ve výsledku především nudí. Když to znovu pustíte Nedotknutelné, dá vám to víc.

Pokud čekáte klasického Predátora, tak radši zůstaňte doma, protože Shane Black vám akorát pořádně hne žlučí. Na rozdíl od jedničky a dvojky tu naprosto absentuje nějaký pocit, že by se bojovalo o život, místo toho nastupuje budování mytologie, které není moc zajímavé a působí spíš srandovně. Black navíc úplně nezvládá akční scény a zvlášť ke konci se Predátor: Evoluce mění v regulérní bordel. Ale na druhou stranu nemůžu říct, že bych se nudil. Stopáž je tak akorát, Boyd Holbrook tu hlavní roli víceméně zvládá a ostatní vojáci jsou sympaťáci. Jen bohužel občas hláškují trochu nečekaně a mimo, jako kdyby si střihač úplně nezvládl pohlídat svou práci, a na Arnoldovu partu z jedničky se pochopitelně nechytají. Nový Predátor je vlastně takový divný mix starého filmu, válečné podívané, trochu tupé komedie a něčeho, co má ambice mít dva další díly. Jako béčkové akční sci-fi to jde. Jako Predátor ne.

Mladý pár se nastěhuje do domu budoucnosti, který permanentně sleduje svoje obyvatele a plním jim veškerá přání. Brzy se ale ukáže, že to není zrovna bezpečné zařízení. A půjde o krk. Karel Janák natočil vizuálně zábavný film s hodně fajn Gabrielou Marcinkovou, bohužel mu ale podráží nohy hloupý příběh a neskutečně pitomé a nelogické zvraty.

Libovolná série Ve jménu vlasti je režijně, příběhově a herecky minimálně o úroveň výš. Jako politický thriller je to přinejlepším průměrné. Jako seriál podle Toma Clancyho až absurdně špatné.