Satan

Režisér, scénárista, herec, ale hlavně neuvěřitelně iniciativní hrdý chlápek z New Jersey Kevin Smith skóruje po 12 letech od prvních Clerks, i když své postavy během této mezery neopustil a nikdy na ně nezanevřel (až teď jsem pochopil sílu samostatného snímku o Jayovi a Silent Bobovi). Popkulturní kultovka Clerks nadále pokračuje a je razantnější, humorně barvitější, bližší více divákům a minimálně stejně zábavná, jako jednička. Clerks je zlatým středem mezi přiblblou, zvrácenou a povrchní teen komedií a seriózní humánní sondou o životě pár flákačů s každodenními problémy, starostmi a následnými řešeními. Smith má naštěstí rozum a v hlavě plno scénáristických nápadů, v "Quick Stop" sérii hojně využívaných, kterými obohacuje jeden krámek za druhým, že nouze o dobře vypointované dialogy opravdu není. Suma sumárum: Kevin Smith dokázal to, co málokdo - tedy udělal pokračování ještě lepší než první díl, a to prakticky ve všech směrech (hlavně rozhovory o filmech jsou sestřelující - Pán prstenů, Star Wars, X-Men, Transformers - mj. stránka carstobots.com opravdu existuje...) i včetně vynikající hudební složky. Závěrečná nostalgická tečka s oddalující kamerou a vyblednutím obrazu je úžasná. [Přesná stopáž: 98 min]

Černobílý laciný debut Kevina Smitha, který táhne dvojice prodavačů. Především ale Brian O'Halloran aka Dante "dneska jsem tu vůbec neměl bejt" Hicks a jeho slovní zásoba zaručují, že nuda si dává volno. Když je ale na scéně jedna z holek, spadá snímek do nezáživné slátaniny, ze které ji může vytrhnout maximální první "37" dialog. Jinak všeobecné tlachání o životě (většinou o sexu), různých ptákovinách a nedůležitých věcech je předmětem celé legrace a to je, oč tu běží. Míhající Silent Bob je výborným doplňkem a závěrečný taneček je famózní. [Přesná stopáž: 99 min - First cut]

Velmi surové, brutální, kruté, nemilosrdné, ale také nesmírně citlivé, romantické a svým způsobem "nehollywoodsky" pravdivé. Hilary Swank zde předvádí DOKONALÉ herectví, kdy se musela připravit jak po fyzické, tak hlavně po mentální stránce, a jde jí to sakra dobře. Oscar naprosto zasloužený. Příběh je na motivy skutečných událostí a to trochu svazovalo jinak vcelku povedený scénář a své udělal i řízný soundtrack. Hlavní síla snímku tkví ale v poslední půlhodině, která působí jako velká emotivní deka na diváka a šokuje ho jedním naturalistickým záběrem za druhým. Kluci nepláčou...ale vím minimálně o jednom, který to při titulcích nevydržel.

Nádherně skloubené politické a vězeňské drama s životním výkonem Dana Daye-Lewise. Drsný a pravdivý příběh o tehdejší době, o opovrhování Irů jako národa a o naději, že se někdy dočkáte spravedlnosti. Začátek přitom začíná poměrně nevinně, pár vtípků je opravdu vypečených, ale pak to přijde. Emotivní vlna vězení-soud se náhle rozjede v plné síle a až do konce nepustí. Škoda žádných proměněných Oscarových nominací, přeci jen Schidler's List byl nejspíš tvrdým oříškem. Každopádně Daniel Day-Lewis, výrazný hudební motiv Trevora Jonese a hlavně perfektně vystavený scénář měli k ocenění nejblíže a právě tyto složky pozdvihly film tam, kde si ho každý divák přeje mít - v srdci. Chvilková projekce Godfathera pak byla sladkou třešničkou. [Přesná stopáž: 133 min]

Mr. Pink, Mr. Orange, Mr. Blue, Mr. Blonde, Mr. Brown and Mr. White. Tento kousek mi ve filmografii Tarantina chyběl dost dlouho a nyní to beru jako satisfakci. Rozbor textu "Like a Virgin", dialog na téma "proč dávat dýška", flashbacky (filmu vévodí především retrospektivní vyprávění), prakticky celé dění ve starém skladišti (Madsen je cool), přidělování přezdívek chlápkům ve stylových oblečcích a nezapomenutelná závěrečná desetiminutovka. TOHLE je kult pánové. [Přesná stopáž: 95 min]

Tim Burton nás opět zavedl do jednoho ze svých fantasktních světů a doslova na diváka hrne jeden balzám za druhým. Nádherná kamera s překrásnými detaily, všemožnými barvami a působivou Elfmanovou hudbou je přesně ten svět, který tu mnohokrát v kinematografii chybí. Snít o takovém místě určitě není hanba ani pro ty největší, natož pro malé caparty, jejichž oči se rozsvítí při pohledu na různé pamlsky a věřte, je na co se koukat. Tak jako Burton si svou mozaiku skvěle načrtnul a dotáhnul do konce, největší díl nese na zádech opět bezchybný Johnny Depp, který svými hláškami a nevinnou tváříčkou nemůže nenudit. Ani nestačí, protože celý film uběhne jako vodopád čokolády zalitý tou nejlepší polevou pod sluncem. Nikdy by mě nenapadlo, že budu tak okouzlen při pouhém rozbalování čokolády.

Pohádkové, ale přeci pravdivé. Snové, ale přeci realizovatelné. Forrest Gump v Burtonových očích. Kontrast reality s fantasktním světem, potažmo otce fantasty se synem skeptikem. Nádherné zakončení, spousta milých postaviček (DeVito, Buscemi) a v neposlední řadě i skvostný hudební doprovod podpořený uměleckou stylizací. Jedno z nejkrásnějších dobrodružství filmového plátna. [Přesná stopáž: 120 min]

Na tento film jsem narazil pouhou náhodou, ale o to víc jsem byl (převážně mile) překvapen. Do řekněme takové 105. minuty považuji tento thriller za geniální a dokonalý v každičkém detailu. Pak se to ale zlomí, přichází ucházející pointa a lehké vtípky, které ač byly i v první polovině, nepůsobily tak lacině a vykalkulovaně, jako v poslední půlhodině. A to mě vadilo nejvíc. Z thrilleru tvářící se, jakoby šlo o něco víc, se vyklubou další Dannyho parťáci a tuto nechutně hořkou pilulku jsem nespolknul doteď. Ovšem zatracovat vynikající scénář, dobře napsané i zahrané postavy s hvězdným hereckým obsazením, napínavé pasáže a některé logické vychytávky by bylo nefér a Spikeymu protentokrát tu konečnou minelu odpouštím. [Přesná stopáž: 123 min]

Jestli by ke mně přišel nějaký neznalec filmu a požádal mě, abych mu popsal Al Pacina, pravda, váhal bych, ale nakonec bych mu pustil Scarface. Tady coby Tony Montana naprosto exceluje jak v hlase, tak slovech, projevem, či pouhým pohledem a protože je Al Pacino v každém záběru, Scarface mě tak upoutalo k židli, že prostě žádnou scénu jsem nebyl schopen vynechat či zanedbat. Svůj podíl má jistojistě i zajímavá kamera, dobře odvedená režie, trefný scénář a v neposlední řadě i zatraceně našlapaná poslední půlhodina s ďábelsky narvanou poslední desetiminutovkou. Netradiční gangsterka, která je ovšem tak přesně a trefně podaná, že fanoušci klasičtějších mafiánských snímků nemohou namítat ani půl slova. [Přesná stopáž: 170 min]

Kam se vytratil ten šmrnc, vtip, akce a humor z jedničky? Kam se poděl ten šáhlý humor a nápaditá akce ze dvojky? Trojka JE nejslabší. Celá první polovina by potřebovala prostříhat nejméně na půlku a jelikož by byl děj košatý i pouze s hlavní linií, která navazuje na dvojku, scénáristé na sebe upletli zatraceně velký bič v podobě rozvětvení každé postavy do nebývalých rozměrů, a pro jistotu přidání ještě pár nových. Druhá polovina je značně o něčem jiném a zvlášť poslední půlhodina, která je strhující a do celého příběhu vnese pár vyřešených odpovědí. Tím ale logicky vyvstává pár dalších otázek a znovu je to ten začarovaný kruh. Každopádně jsem od trojky čekal právě ten "drajv", který je cítit z druhé poloviny. Více prostoru dostávají vedlejší postavy a trochu ušlapaný je zhulený zombie Jack Sparrow, který ovšem zase hláškuje a předvádí svůj standard. Triky super, Depp dobrý, Nighy skvělý, Chow vynikající, i když trochu zbytečný, Zimmer nezklamal. A Verbinski? Verbinski by se měl na čtyřku vykašlat a točit zase něco pořádného. Už jsem se toho pirátského dobrodružství nějak přejedl a to umělé nastavování mytologie jsem trojce nežral ani vteřinu. [Přesná stopáž: 166 min]