Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (6 995)

plakát

Je prostě báječná (2014) 

Tenhle typ komedie mi vyhovuje. I když se to motá kolem prostitutek a nevěr, Bogdanovich se vyhnul přisprostlým vtípkům a trapným sexuálním narážkám a pojal téma "kdy a kde kdo s kým" jako konverzačně situační veselohru, kterou občas proložil pořádnou fackou, která pokaždé sedla. Některé scénky, jako třeba ty v italské restauraci a na jevištii, byly vyloženě lahůdkové. Herecky bez chybičky a asi nebudu jediný, koho hodně překvapila Imogen Poots, ale nezklamala ani osvědčená jména. Třeba Jennifer Aniston je s přibývajícím věkem lepší a lepší. Škoda, že podobných komedií je jako šafránu.85%

plakát

Hra na utrpení (2008) 

Tři povídky, které, kdyby byly jen lehce rozpracovanější, by fungovaly i samostatně a nemusely by se slévat v jednu, což filmu kapánek uškodilo, protože zpětně mi to občas nedávalo smysl. Navíc zápletka, byť vcelku ohraná, tady byla už trošku přes čáru. Ale i tak se na to koukat dalo, protože díky povídkovému formátu se pořád něco dělo a navrch tu učinkovala trojice hezkých holek na čele s Katheryn Winnick a zejména díky ní se občasné scénáristické boty daly skousnout. 55%

plakát

Lost After Dark (2015) 

Snaha o poctu osmdesátkovým slasherům zrovna dvakrát nevyšla, ačkoliv u mě je to způsobené i tím, že tomuhle údobí zrovna dvakrát neholduji. Nevadil mi grindhouse formát, nevadili mi herci, ale co mě strašně vytáčelo bylo to sáhodlouhé představování aktérů, které zabralo takřka polovinu stopáže. Když člověk přihlédne k tomu, že všechny postavy jsou modelové, je půlka filmu naprosto zbytečná. Když to pak vrahoun rozjel, tak to docela šlo, ale té pachuti z první části mě nezbavil ani náhodou. 30%

plakát

Charlieho farma (2014) 

A tohle se mi líbilo. Sun sice zachovává všechna pravidla hixplotationů, ale narozdíl od bratrských projektů dokázal zábavně podat i čas, který předcházel samotnému řádění zdegenerovaného vidláka. Navíc měl k ruce i celkem sympatické osazenstvo, což platí i pro obvykle na dně se plácající Taru Reid. Narozdíl od Daddy's Little Girl to mělo koule i gore, které bylo velmi výživné a povedl se i hlavní záporák Charlie, což byl mazlík k pohledání. A konečně si cením i toho, že se drtivá většina rubaček neodehrávala výhradně ve tmě za asistence splašené kamery. Takhle by to šlo. 80%

plakát

Válečná banda (2015) 

Lundgren, Rourke a Goss vs. náckové. Když si to člověk řekne takhle, tak to společně s námětem vypadá na docela slibnou béčkovou variaci na Špinavce. Ale realita je bohužel někde jinde. War Pigs nemají nic, co by měl válečný film mít. Akce příšerná, postavy absolutně nezajímavé a ta troška umělé krve společně s mizernými efekty to nahoru také dvakrát netáhli. Jediné, co si z toho člověk vezme je zjištění, že z Rourkea je už celkem solidní kreatura, která nemá s homo sapiens už nic moc společného. Za Dolpha 10%.

plakát

White Settlers (2014) 

Ono být Anglán a stěhovat se do Skotska zase nemusí být tak úplně na bednu, jak se zdá. Teda pokud narazíte na fandy Rangers. Jenže místní chlapci evidentně stranili Celticu a podle toho se k docela sympatické manželské dvojici chovali. Mix home invasion a lesních naháněček, který se zarytě drží žánrových pravidel, ale zase ne tak úzkostlivě, aby diváka otrávil. Vedle herců a solidního napětí je příjemná i stopáž, takže i když je White Settlers filmem, na který do zítřka zapomenu, jsem relativně spokojen. 60%

plakát

Poklad kapitána Černovouse (2013) (TV film) 

Moonfleet zahrál na nostalgickou strunu a dal mi vzpomenout na Dva roky prázdnin a další podobná dobrodrůža pro mládež, která se už dnes prakticky netočí. Jen toho tady na dva třičtvrtěhodinové díly bylo trošku moc, takže všechno působilo poněkud překotně a tvůrci se často do deseti minut snažili narvat to, čemu by normálně slušela půlhodina. Ale celkem sympatické obsazení na čele s vrčícím Winstonem a dobová atmosféra staré dobré Anglie tenhle nedostatek v pohodě zakryli, takže jsem se nakonec velmi slušně bavil. 70%

plakát

Avengers: Age of Ultron (2015) 

No dobrý. Oproti jedničce se tu víc lítá, bouchá, mlátí a střílí, až z toho jde člověku hlava kolem. Ale akce je nápaditá, takže jsem neměl pocit, že se dívám dokolečka pořád na to samé. Nicméně nejspíš i Whedon si řekl, že všeho moc škodí a pustil mezi ukázkové marveláky nějaké ty lidské emoce. A to byla chyba. Avengerovské charaktery jsou natolik jednoznačné, že se jim nic jdoucí mimo mantinely nedá věřit a tady toho bylo vedle výseče až moc. Ale výše zmíněná akce to celkem vynahrazuje a povedly se i nové postavy. Nejvíc se mi líbil padouch Ultron, který působil víc než sympaticky a občas jsem měl tendence mu i fandit. Quicksilver sice toho xmenovského nepřekonal, ale Taylor-Johnson ho i tak zvládl dobře. Pro Elizabeth Olsen mám slabost, takže mě její Scarlet Witch bavila a na rudo natřený Paul Bettany měl taky něco do sebe. Příště to zkrátit o zbytečné kecy a vztahové linky a budu ještě spokojenější. 70%

plakát

Šibenice (2015) odpad!

Po každém FF si říkám, že tenhle byl poslední, ale následně vždy podlehnu s nadějí, že konečně zjistím, co se na tom komu líbí. A zase vím houby. Gallows sice má dobrý nápad, který by v normálním formátu nepůsobil zase tak moc okoukaně, ale film je zpracovaný tak sračkovitě, že se ten slušný námět nedá ohodnotit ani minimálně.

plakát

Osvoboditel (2013) 

Historický film se vším co k tomu patří, takže tu najdeme lásku, zradu, masové válečné scény, krásné exteriéry a nezbytný vlastenecký kýč, který ovšem v tomto případě nehrál na nervy a Bolívarova povinná idealizace byla tak akorát. Potěší i mezinárodní obsazení na čele s osvědčeným Ramírezem a samozřejmě nelze zapomenout na odhalenou Maríu Valverde. Na Libertadora se určitě nebude nějak extra vzpomínat, ale i tak patří k tomu lepšímu, co bylo v rámci žánru v posledních deseti patnácti letech natočeno. 70%