Je prostě báječná

Kdepak, nemůžu to režiséru Bogdanovichovi udělat a hvězdičky tentokrát nenadělím. Byl bych příliš skoupý a Bogdanovich je u mě zapsaný jako režisér výborných společenských dramat, jako bylo Poslední představení nebo Papírový měsíc. Tentokrát jsem ale už po pár minutách cítil, že to skřípe. Natočit konverzační film, kde jsou odbyté dialogy, to je cesta do pekel. Obsazení Owena Wilsona je v mých očích v podstatě diagnóza, protože s filmy, kde získá výraznější part, se pravidelně míjím. Nevím, jestli je to tím, že má smůlu na role, nebo je mi tak protivný jeho kukuč ňoumy, ale chemie mezi mnou a jím prostě není. Zhlédl jsem bez zájmu polovinu snímku a uvědomil si, že mi s největší pravděpodobností nedá druhá půle víc než ta první, a s klidným svědomím jsem se dokoukání vzdal. Tuhle komedii považuju za typický případ snímku, který ve mě vyvolává pocit bezradnosti všech zúčastněných, kteří se podíleli na natáčení. Jak už tady v nějakém komentáři padlo, asi nejzajímavější je změna účesu Jennifer Aniston, kterou jsem v prvním momentě ani nepoznal. Je to od Friends poprvé, kdy jsem cítil, že se od Rachel odpoutala i vizáží. (08.12.2016)

Aplauz vážení! Navonok tuctové koketovanie, ale vo vnútri uragán pozitívnych emócií. Nech si hovorí kto čo chce, mal dočinenia s riadnou fackou umenia a tá múza sršala ako prameň večnej mladosti v predškolskej prípravke. Zo všade kričal rukopis Woodyho Allena, ale tentokrát vytunoval do výšin hodných poklôn jeho režisérsky a scenáristický naoko manuskript herr Bogdanovich. Korene nezaprie divadelná predloha, ale čert to vem, keď herecké kvality otlačil bravúrne na strieborné plátno a pohladil nostalgickými spomienkami s čarokrásnym hudobným doprovodom ruka v ruke s kamerou. Body strhujem za ošúchanú námetovú skulptúru a pomalší rozbeh, inak ma svrbelo odklepnutie plného počtu... A to po ďalšom rande pesimisticky rozhodne nevidím, pretože She's Funny That Way :) Birdman uč sa! (12.05.2015)

No tak tahle "komedie" mě teda minula. Prvních 30minut příšerná nuda. Pak jako mávnutím kouzelného proutku se konečně začalo rozplétat o čem to tedy bude a když Owen Wilson začínal potkávat svoje šlapky, tak najednou vše začalo pomalu dávat smysl. Jenže to vydrželo zase tak 30minut a závěr byl zase příšerný. Ani výběr poměrně známých jmen tomuto zvláštnímu dílku nepomohlo! Za mě fakt za jednu hvězdičku... (30.05.2016)

Fanky bláznivá romanťárna mísící hotelové prostředí s divadelním. Zběsilá vztahová konverzačka, jenž nesundá nohu z plynu, které nechybí nadhled (jest pouze chybou divákovou, že sám jej postrádá). Mezírky ve scénáři jsou, i tak je to ale skvěle upleteno, obsazeno a zahráno, plus s perfektní tečkou na závěr jako bonbónkem. Imogen je po celou dobu úchvatná a spolu s Holly a Vivian představuje další báječnou prostitutku, přičemž lepší citát asi zvolit nemohla. "Věřím v růžovou. Věřím, že smích je nejlepší spalovač kalorií. Věřím v líbání, v hodně líbání. Věřím, že je možné zůstat silnou, i když se vše ostatní kazí. Věřím, že šťastné dívky, jsou ty nejkrásnjší dívky. Věřím, že zítřek je novým začátkem a věřím v zázraky." (02.10.2015)

Nějaká Isabella v pozici prostitutky vypráví novinářce svůj příběh. A my máme možnost, v komediálním ražení, se to dozvědět také. Milostný trojúhelník zase trochu jinak. V bláznivějším a užvaněnějším tempu, než by si kdo myslel. Bohužel, stala se ta věc, že vše patřičné i nepatřičné postrádá lesk a nabízí bídu. Nevraživost, naivita, ponurost a odhodlání. Hodně často se zdá, že mnozí herečtí představitelé v zájmu věci přehrávají. Tah na branku je, ale proč tak rozdivočele? Vlivem toho je dějový vývoj nepřehledný a nijak zvlášť uchopitelný. Co by mělo pobavit, se jeví směšně a ta ponurá rozdivočelost s ženskou hysterickou ukřičeností spíše vyvolává odpor. Ale jo, různé charaktery vyvolávají různé konflikty a zadostiučinění, ale když je kakofonie předností, dost málo diváků dokáže správně pochytit stav věci. Především to, co tím chtěl vlastně básník říci. (26.09.2022)