Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (2 202)

plakát

Pád do tmy (2005) 

Neil Marshall (pozor do budoucna na tohle jméno!) prodělal nějaký záhadný přerod a po nevýrazných, neřku-li špatných Dog Soldiers natočil malou žánrovou chuťovku, udělanou pro radost hororovým fandům a pro zapocení klaustrofobikům. V první půli precizně, i za pomoci skvělých (!) sympatických neznámých hereček, buduje napětí, vyplývající spíš z nepříjemných klaustrofobických pocitů a tušení něčeho zlého, druhá půle se pak zvrtne v nekompromisní krvavou řežbu. Už v Dog Soldiers v pár místech Marshall ukázal, že lekačky ovládá, ale tady svojí schopnost rozvinul do naprosté do-ko-na-lo-sti. Párkrát jsem sebou opravdu infarktově škubnul. Výsledný dojem přesto dokonalý není. Zamrzí pár fatálních logických lapsusů, jako např. skutečnost, že slepé jeskynní stvůry vůbec nereagují na teplo, i když procházejí pár centimetrů od hořící pochodně. Také přerod jedné z hrdinek do až jakéhosi terminátora se specializací na boj s cepínem :o) není příliš uvěřitelný a pošlapání pozitivní divácké katarze v závěrečných nekolika sekundách je až téměř na facku. Přesto hororovým fandům doporučuju a pozor, je naprostou nezbytností vidět tenhle film v úplné tmě, jinak z filmu nebude mít divák zhola nic.

plakát

Underworld: Evolution (2006) 

Přesně o jednu * lepší, než ´jednička´. Tedy více a lepší akce, lepší kamera a triky, méně nabubřelých a prázdných keců (ale ani zde samozřejmě nechybí), pouze Wisemanova vampírsko-lykanská mytologie zůstává stejně nezáživná a připitomělá. PS: Scotte, ani nevíš, jak ti ohledně té erekce rozumím...

plakát

BloodRayne (2005) odpad!

Nevezu se na vlně dnes tak oblíbeného a profláknutého nadávání na Uweho, když on ten chlap opravdu dělá co může, abych také tak učinil. Scenář a dialogy jsou jak z pera sedmiletého chovance Zvláštní školy. Výprava tak ubohá, že se nabízí otázka, co udělal Uwe s těmi 25 miliony rozpočtu, chudou vizualitu proto Boll zhusta oživuje častým používáním kýčovitých leteckých záběrů na jezdce na koních, na druhou stranu jedinou pozitivní věcí je fakt, že se nebojí ukázat krev. Choreografie soubojů je ale otřesná. Michael Madsen a Ben Kingsley zcela jistě tušili, čemu se to upsali, takže se ani nesnaží hrát, zejména prvně jmenovaný vypadá, jako kdyby si chtěl každou chvíli hodit šlofíka a Ben si svého vampíra Kagana vedle Gándhího a Itzhaka Sterna zcela jistě nezařadí, jeho prezentace je přímo k usedavému zoufalému pláči. Ještěžu tu je Kristanna Loken. Hrát sice umí jen o trošku lépe, než pornoherečky, ale mám pro tuhle kočandu už od trojky Terminátora prostě slabost a de facto jedinou věcí, která mi pomohla překlenout tu hodinu a půl, byl pohled do jejího výstřihu. Výmluvný závěr ukazuje, že se počítalo s pokračováním, což po celosvětové tržbě cca 3 milionů dolarů (Uff!:o)) zcela jistě nehrozí.

plakát

Maximální limit (2005) 

Se sázením jsem před dlouhými léty, v porevoluční době rodící se svůdné sirény jménem Fortuna, trochu koketoval, záhy toho naštěstí nechal, ale kdyby mi dělal poradce a byl tak sugestivní jako McConaughey ve scéně, kdy se poprvé představuje televiznímu publiku (mimochodem nejlepší moment filmu), tak bych snad vsadil i poslední svoje úspory :o). Celkem příjemná konverzačka o tom, že štěstí tu není pro každého na věky a že určit ten správný tip je velká alchymie. Al Pacino tradičně skvělý (viděl někdo tohodle chlapa blbě hrát?), Rene Russo má sice krásné vlasy, ale její postava je tu celkem zbytečná a náhled do charakterů a pocitů hlavních tří postav je nepřesvědčivý. Kdyby zůstalo jenom u sázení a věcí kolem, jako v první svižné hodince, šel bych s hodnocením výše. Takhle jen ideální průměr na zabití jednoho nudného večera.

plakát

Hranice života (2005) 

Forster si hraje na Lynche a postupně gradujícím dějem, zajímavou vizualizací (občas lahůdkové prostřihy mezi jednotlivými lokacemi) a ruku v ruce s narůstajícím zmatkem v divákově hlavě směřuje k vyvrcholení, k velké pointě, která vůbec nic neobjasní a nutí k mnoha výkladům. Těmi jsou: a)pointa je tak triviální, až to bolí...b)je tak sofistikovaná, že jí nikdo nechápe...c)Forster jenom diváka lacině tahá za fusekli. U mě je to za a) a k tomu podotek, že zatímco ´lynchoviny´jsou ve své bizarnosti vzrušující i po opakovaných shlédnutích, STAY je haluzí tak na jedno zkouknutí. A mimochodem, Gosling byl vynikající, Mc Gregor odvedl svůj standart a Watts je tu jen pro okrasu.

plakát

Tři barvy: Modrá (1993) 

Kieslowski dokazuje, že je nejenom vnímavá a citlivá osobnost, ale také tvůrce s výrazným obrazovým cítěním. Spousta scén, které by se klidně daly odvyprávět "obyčejným" způsobem, aniž by utrpěl jejich význam, se pod režiserovýma rukama stávají až uměleckým zážitkem. I kostka cukru rozpouštějící se v kávě může být krásná :o) Ale popravdě řečeno, hlavním tahounem tady není Kieslowski, ale božsky hrající Juliette Binoche, její úsporné herectví, které, ač oproštěno od expresivních výrazů (chce se říci bohudík), přesto sálá emocionalitou a vnitřní silou. Věřil jsem jí všechno. 5* si nechávám, až co ostatní ´barvy´(ještě jsem neviděl). Třeba mě ten pravý vrchol ještě čeká :o)

plakát

Hooligans (2005) 

Poněkud plochý náhled do prostředí, kam se běžný občan nedostane a normálně uvažující člověk snad ani nechce dostat. Mě zkrátka záležitosti kolem fotbalových rowdies ani trochu neoslovují. Nechápu to jejich kastování do klanů, jejich identifikaci s klubem, kterou jsou ochotni hájit i za cenu násilí, nerozumím, proč si tak ochotně dávají do držky, proč si přímo domlouvají bitky s jinými klany a tenhle film mi to určitě neobjasnil, přestože se mi ve slovech jednoho z hlavních protagonistů Peta snažil myšlení těchhle hošanů s přebytkem testosteronu přiblížit. Je to umně a realisticky natočené s působivou atmosférou, je to skvěle zahrané (Charlie Hunnam válí), ale je to plytké. A to Woodovo vyznání a poděkování směrem ke svému rváčskému mentorovi v samotném závěru je až k pláči (tím nemyslím dojemné).

plakát

Noční let (2005) 

Do 4* nechybí mnoho. První hodinu to Craven kočíruje s naprostým přehledem. Celé dění v letadle, podpořené klaustrofobickou atmosférou a zdánlivě beznadějnou situací hlavní hrdinky (velmi půvabná McAdams) je působivé a napínavé, bohužel jakmile se děj přesune na posledních cca 10 minut do Lisiniho domu, napětí se ztrácí, přichází na řadu předvídatelnost a trocha toho žánrového klišé. Škoda i příliš krátké stopáže (bez titulků 73 minut). Ale pozor, když bůh rozdával budoucím hercům padoušské charisma, Cillian Murphy si šel pětkrát. Hlavně kvůli němu stojí tenhle thriller za pozornost. Od ´Batman začíná´ mě tenhle týpek zajímá čím dál tím víc.

plakát

Domino (2005) 

Je to tak 3 a půl*. Bohužel velmi slušný scenář, překvapivě uvěřitelnou Knightley a nadpozemsky drsňáckého Rourkeho zabíjí Scottova onanie nad svými klipovými schopnostmi, nadužíváním barevných fitrů a hyperaktivní střihačova ruka. Dostat to do ruky trošku uměřenější schopný tvůrce, byl by z toho filmeček par excellence.