BloodRayne

O tomto filmu jsem řadu let slyšel samé nepěkné reference a tak jsem se mu záměrně vyhýbal. Pekelné spojení Uwe Boll a jeho díla podle hororových her – o tom již není moc co dodávat, protože jsem od něj již ledasco viděl a udělal si na něj svůj obrázek. Většina z nich patří do toho nejhoršího odpadu co kdy kdo natočil a já jej většinou dost nevybíravě kritizoval. Občas jsem však narazil i na pár vyjímek, ovšem tohle opravdu není ten případ. Při náběhu závěrečných titulek jsem měl sto chutí si nafackovat, že jsem do BloodRayne přece jenom šel. Stejnojmennou hru jsem nikdy nehrál, přesto jsem alespoň trochu v obraze, o čem že v ní šlo. Takže se ani nedivím, že se Uwe dočkal takové divácké nevole. Přitom herecké obsazení nevypadalo vůbec zle. Jenomže v jeho filmech se to k mému údivu často objevují známé tváře, které si zbytečně „poškodily“ svou reputaci. Jelikož však fungují tyto filmy spíš jen jako pračka peněz, nežli by byli stvořené pro obohacení filmového žánru, je lepší se jim skutečně vyhýbat. Slabý scénář se sice snažil vytěžit z oblíbenosti hry co možná nejvíce, jenomže to by se toho musel chopit někdo úplně jiný. Mnohdy splácané scény neměly žádný efekt a divák tak jen sleduje prostoduché bojové scény, které by uspěly snad jen v ochotnickém divadle. Když k tomu navíc připočítám i zcela marnou kameru a střih, bylo vymalováno. 30% (18.03.2016)

Tak dlouho jsem hanobila jména Víta Olmera a Zdeňka Trošky, až jsem viděla Bloodrayne. Předesílám, že jsem do té doby žila v blažené nevědomosti o jménu, pře jehož pouhém vyslovení i otrlí muži blednou a omdlévají a milovníkům filmu celého světa naskakuje vyrážka, zkrátka že jsem při slovech Uwe Boll jen bezelstně pokrčila rameny a zeptala se: "Was?" A dodávám, že mám ráda upíry, Rumunsko a Bena Kingsleyho, takže mládenci v půjčovně nedalo až tak moc práce přesvědčit mě, že Bloodrayne bude ta pravá zábava na deštivý večer. Děkuji mu tímto za umožnění poznání skutečných hlubin filmové stupidity a divákova zoufalství, z kterých nebylo úniku ani pohledem na křivky Kristanny Loken, protože to na mě jako na ženu holt nemá ten správný účinek. Teď abych v potu tváře smolila omluvný dopis pro Olmera a Trošku s čestným prohlášením, že vedle Boodrayne vypadají všichni ti blbci větší, než jsme doufali, a kamenné fóry jako žhaví kandidáti na vítěze Zlaté palmy, a při té příležitosti sepsala i poslední vůli pro případ, že by mé těžce zkoušené oko bylo ještě někdy nějakým sadistickým psychopatem přinuceno vidět další opus maior se signaturou Uwe Boll. Nemám ráda štvanice na neblaze profláklá jména, ale vzhledem k tomu, že lieber Uwe by fakt jednoho donutil probouzet se uprostřed noci zmáčený potem a vykřikovat "Uwe Boll" (a zanechávat partnera v přesvědčení, že má erotické sny o nějakém německém pornoherci), se obávám, že je to v tomhle případě zasloužené. Niemals mehr! (29.11.2007)

Norská modelka pobíhá ve středověkých kulisách a v oblečku sexy dominy se snaží zlikvidovat co nejvíce upírů. To vše pod taktovkou německého štábu s führerem Bollem, jenž se rozhodl, že zničí Hollywood přímo z jeho jádra. Nenápadité, zdlouhavé, neakční a hlavně nudné, protože Boll se nechytá ani v nejzákladnějších filmařských disciplínách, tudíž se těžko dá vyčítat hercům, že toho moc nepředvedli, když evidentně tápou nad tím, o čem daná scéna je. A že si herecké repliky protiřečí s tím, co ve scéně zrovna odehrává (viz. několikrát zmíněné „znásilnění a zavraždění“ matky Rayne, z něhož se v relativně názorném flashbacku vyklube jedno bodnutí dýkou)... No, prostě nevěřím, že tohle bude za 20 let sběratelský kousek pro úchylné fajnšmekry. (29.03.2008)

Již jako malý capart měl Uwe Boll jasno o svém budoucím povolání. V Düsseldorfu na pískovišti vyprávěl všem dětem, že se stane filmovým režisérem a zfilmuje všechny deskové hry (nakonec mu to vyšlo, ale se zaměřením na jinou herní platformu). ,,Ne nebudeš!" vykřikl vždy sousedovic Günter a praštil Uweho hrabičkami přes hlavu. No a na filmu je vidět, že Uwe podobných ran v dětství schytal zřejmě více, ale nebudu předbíhat... Bloodrayne je mé první setkání s panem režisérem. Zatím se mi úspěšně vyhýbal. Nebo já jemu. Těžko říct, kdo byl ve finále zajíc kličkující před tím druhým. Bylo to hlavně tím, že hry které si Uwe vybíral k převodu na filmové plátno, jsem nehrál. Ale pak přišla Bloodrayne, která mě docela bavila, ale dlouho jsem jí nehrál, protože jsem se nedostal přes toho velkého pavouka na začátku:-) Takže volbu, jaký film si od Bolla pustit jako první, jsem měl jasnou. Je pro mě trochu záhadou, jak mohl Uwe na takhle tupý scénář uhnat takové kvalitní obsazení. Představuji si to asi takhle. Kristině Loken nabídl roli s tím, že to bude její první charakterní role, ve které nebude muset běhat v těsném oblečku a ukazovat tělo, ale bude moci předvést svůj herecký talent (schválně hádejte, která scéna se jí jako jediná povedla:-). Michaelu Madsenovi tvrdil, že film produkuje jeho kámoš Tarantino. Kingsleye urval na to, že se chystá točit remake Gándhího a Michelle Rodriguez je na sračky zvyklá. Obsazení je sice dobré, ale herecké výkony jsou rovnocenné kvalitě scénáře. Kingsley zřejmě prokoukl stupiditu celého filmu hned po podepsání smlouvy, takže celý film sedí se strnulým výrazem a s velkou nevolí pronáší své repliky. Každou chvílí jsem čekal, že začne zívat. Kristině Loken by jste za její výkon zřejmě dali 20 korun na lístek směr herecká škola. Jediný kdo mi přišel alespoň trošičku obstojný byl Michael Madsen. Tak co kromě vedení herců a výběru scénáře zbabral Uwe dál? Neustále přehrává různé flashbacky, ale opravdu na každou blbost a nestydí se stejný flashback i několikrát zopakovat. Kamera je taky příšerná. Za nepřehledné souboje bych kameramanovi jeho kameru nejraději rozšlapal. Jediné co se mu alespoň trochu povedlo, jsou některé průlety kamery, které ovšem kompletně vykrádají Pána prstenů. Hudba je také velice slabá. Vlastně nevím o jediné složce filmu, kterou bych mohl pochválit. Není tu atmosféra, napětí ani pořádná akce. Bloodrayne je jako sestava Realu Madrid v nejhorší formě-samá hvězda, ale výkon žádný. Jednu hvězdičku dávám za nahou Kristinu Loken (já odpady prostě nedávám, takže si vždy hledám alespoň nějaký důvod). P.S. Ať si Uwe mrví počítačové hry dál, ale ať mi nešahá na Diablo. (28.09.2007)

Stiahol som to okamžite po dopozeraní House of the Dead a čakal som podobnú halucináciu. A tak ma Bloodrayne sklamala. Síce by som ju tiež ani nenazýval filmom a technická stránka a celkový vizuál sú ešte aspoň dve-tri triedy za Xenou, ale nie je to až taký shit, aby to bola aj sranda. Rovnako ako HotD je Rayne niekde ďaleko za (respektíve pod) hranicou hodnotiteľnosti a tentokrát body za zábavnosť pridávať nebudem, dám ale aspoň po pól bode za gore a za erotickú scénu. Absolútne zbytočnú. Samozrejme nejde o tak silný zážitok ako Seven Seconds z Alone in the Dark, ale uzrel som Kristanninu bradavku! A vôbec, ja tam Uwemu tie nuly dávať nebudem. PS: Môj prvý komentár roku 2013. Som rád, že hneď k tak hodnotnému filmu. :3 (04.01.2013)