Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Sci-Fi

Recenze (525)

plakát

Pán času - Tulák (2024) (epizoda) 

Pánové (a dámy) z BBC mají teda fakt nervy. Tématika LGBT mi nějak nevadí (ostatně v mnoha předchozích epizodách se často objevovala), ale musejí ji cpát do scénáře tak okatě a tlačit na pilu? Nemůžou to vepsat do scénáře jako běžnou věc ze života? Musejí to hned našít přímo Doktorovi do hlavního příběhu, aby to náhodou nevyznělo nepodstatně? Za celou dobu od vzkříšení Dr. Who v roce 2005 se Doktor nikdy na první dobrou nesnažil nikoho "ulovit", vztahy bral s velkou rezervou a i linka Tennantův Doktor - Rose se nikdy nedotáhla do uspokojivého konce. Pán času sic zažil i nějaké ty pletky, ale buď proto, že si nic nepamatoval, nebo byl jeho vztah komplikovaný a rozvíjený napříč několika inkarnacemi. Ale tady bez zaváhání nechá ladem svou společnici a podléhá kouzlu neznámého, jen aby si zas zaplakal nad nemožnou volbou. A hned na první dobrou se dostává na druhou metu. Možná, že tvůrci to odůvodní divokými povahovými rysy bigenerované verze Doktora, ale fakt ne, tohle tlačení na LGBT morální pilu na vrub kvalitního doktorského příběhu mi prostě nesedí.

plakát

Pán času - Tečka a Bublina (2024) (epizoda) 

Jdu zjevně proti proudu, ale RTD mi tímhle dílem doslova mluvil z duše. Krásná, byť teskná metafora současnému povrchnímu světu sociálních sítí, kterému vládnou často ještě povrchnější ovlivňovači (ze slova inluencer je mi dost zle). Skutečné hodnoty tatam, inteligence tatam, širší rozhled o světě a zájem o jeho budoucnost taky tatam. Tenhle díl to krásně shrnul. Černé zrcadlo jsem neviděl. Hodnotím jen jako samostatnou epizodu, ovšem mám tušáka, že můj správný odhad ohledně jedné stále se opakující tváře napříč touto sérií bude i tento díl sázet do většího kontextu. Tak jen hluboce doufám, aby to stálo za to.

plakát

Kaskadér (2024) 

Stylová jízda pro labužníky akčního žánru. David Leitch se neztrácí ani na vlnách lehčí romantiky, ačkoliv v malíku má prostě hlavně akci (s níž se ostatně vrací k žánru, který ho přivedl k řemeslu). Celá kriminální zápletka je tak trošičku odfláknutá, ale to v zásadě nevadí, protože jde od začátku o přiznanou kulisu pro to hlavní, čímž je čistokrevná vizuálně orgastická akční zábava. Vytříbený soundrack spolu s hravou kamerou dělají tohle dílko opravdu nevšedním, a to i navzdory nepříliš silné chemii hlavních protagonistů. Ryan Gosling opět nešlápl vedle a každý jeho groteskní pohled, vztyčený prostředníček (nebo dva), minimalistický pohled v maximalistickém záběru je prostě kostrou celé této nadmíru zdařilé, převážně nevážné jednohubky.

plakát

Imaginární přátelé (2024) 

Pure joy. A Tina Turner. Scéna s přestavbou ÍPáckého centra doslova kouzelná. Objektivně by to bylo za tři hvězdy, ale když ono mi to tak sedlo zrovna do noty. Reynolds ve své klasické póze milého bručouna tentokrát hraje druhé housle přirozené Cailey Flemingové hledající cestu, jak se vypořádat se ztrátou milovaných. V kině lahodila komorní a zároveň nezaměnitelně precizní kamera Janusze Kamińskiho, dvorního Spielbergova kameramana. Randy Newman se tentorkát hudebně moc nepředřel, ale jeho hravé tóny potěšily. A příběh? Tu je samozřejmě otázka, komu byl určen. Dětem fakt ne, na to je to moc utahané a roztomilé postavičky mají málo prostoru. Konzumnímu divákovi, který holduje Reynoldsovu střelenému humoru, tentokrát taky ne. Viděl bych to na cílovku z těch, co se prostě chtěli nechat unést zamyšlením se nad podstatou fantazie v každém věku a trochu té fantazii také podlehnout. Škoda, že ÍPci nedostali víc prostoru při hledání a rozradosňování svých "páníčků". Dva jsou málo a ten zkratkovitě uspěchaný sestřih na konci mi nestačil. Hlavní pointa (a celkový závěr) se trošičku dala vytušit, zahřála však rozhodně na srdci. Celkově se Krasinski určitě nemá za co stydět, je v tom velké srdce a je to znát. Díky za rozpomenutí se na to, jakého jsem vlastně měl jako malý já svého ÍPka :)

plakát

Pán času - 73 yardů (2024) (epizoda) 

Buď je RTD chytrý, a celý ten (ne)dovysvětlený do ztracena jdoucí závěr je součást výstavby mytologie o Ruby, anebo... to prostě odfláknul. Budu doufat v to druhé. Plně souhlasím s komentářem stepankoby1, pročež tak či onak po Chibnalově pohřbívání této seriálové legendy je fakt doposud radost sledovat všechny Gatwovské příhody. Atmosféra podkreslená pěknými reáliemi i zajímavými odkazy na současné společenské dění měla tentokrát fakt něco do sebe.

plakát

Einstein a Eddington (2008) (TV film) 

Realita byla dosti jiná a výrazně dramatičtější, pokud jde o samotné pozorování úkazu, vědu, ale i o společensko-politicko-vědecké poměry. Tohle je vysloveně hallmarkovská limonáda. Na druhou stranu jiný film na téma tohoto významného vědecko-historického milníku není a Tennant v roli precizního Eddingtona byl prostě skvělý. Pokud by vás zajímala realita v poněkud dokumentárnější podobě vyprávění, najdete ji v tomto osvětovém kraťasu, který se zaměřuje i na pozorování samotného legendárního "Einsteinova zatmění" v květnu 1919 jak z Princova ostrova, tak z brazilského Sobralu.

plakát

Zpátky ve hře (2012) 

S takovým obsazením bych čekal úplně jinou ligu. Respektive herecká první liga je vsazena do té scénáristické třetí, čtvrté, páté... Nefunguje ani frfňal Eastwood, který si jinak ve svém věku herectví pořád užívá naplno (a my s ním). Škoda promarněného potenciálu, z tohohle se fakt dalo vyždímat mnohem víc než jen šablonovitý příběh hodný pro neznámé herce někde v produkci Hallmarku.

plakát

Pán času - Seslán z nebe (2015) (epizoda) 

Celá linka o Ashildr a galifrejské pomstě vůči Doktorovi vykonané sprostě na Kláře je jak z jiného vesmíru. Vidíme tu tolik snahy o vyšší dobro, tolik silného smyslu pro sebeobětování, tolik vážných rozhodnutí... a Doktora tak nas*aného jako snad nikdy předtím. Seslán z nebe je přitom z celé té "pentalogie" (Dívka, která zemřela, Žena, která žila, Čelit havranovi, Seslán z nebe a Projít peklem) nejtemnější, odkrývá nejhlubší Doktorovy rány ale i největší sílu jeho ducha. A Capaldi tady mistrovsky dokázal, že je spolu s Tennantem jednoznačně nejlepší Doktor (zdravím fanynky Smithe).

plakát

Pán času - Bum (2024) (epizoda) 

Rukopis Moffata je citit v každém slově, každém záběru, každém atmosférickém momentě. A konečně sledujeme TOHO doktora, ne nějakou jeho karikaturu, lacinou verzi, která má potřebu jen vše ledabyle komentovat slovy "já jsem Doktor". Poprvé jsem ocenil volbu Gatwy do role 15. Doktora, poprvé jsem cítil, že od toho prů*eru, co napáchal Chibnall, jsme zase zpátky v sedle a máme tu zase pěkně zamotanou mytolgii, která fakt bude whoviany zajímat. Nezbývá než doufat, že se vysoko nastavená laťka udrží aspoň po dobu celé této série. Na plnou palbu to ale není, Moffatova vrcholná forma leží v Capaldiho epizodách "Seslán z nebe" a "Projít peklem".

plakát

Cosmos (1980) (seriál) 

Tohle je povinnost pro každého milovníka věd. Sagan obdivuhodně zužitkovává svůj cit pro všeobecné vzdělání, prolíná mezi sebou astronomii, biologii, historii, filozofii, fyziku... i náboženství. Ukazuje, jak smysluplné je mít vědomosti z každého oboru, aby člověku došel celkový kontext života, vesmíru a vůbec. A v té nějčistější formě dokáže motivovat k dychtění po pravdě vlastní existence. Potěší přítomnost českých herců (Kepler v podání Jaromíra Hanzlíka, Tycho s tváří Josefa Vinkláře...). Pokračování od Neila Tysona je sice technicky o dost vypiplanější, ale zcela postrádá původní Saganův cit.