novoten

Když jsem slyšel sliby epizodických dobrodružství, nevěřil jsem - a dobře jsem udělal. Scénáře sice do určité chvíle plní hlavně dobrodružné sny svých autorů, ale po vánočním speciálu jsme zase tam, kde se Steven z pozice showrunnera cítí nejlépe, tedy v příběhové nitce vetkané do většího celku. Uznávám ale, že tentokrát trochu zakopává. Doctor sice pořád pádí vstříc uchvacujícím světům, ale občas jsem se přistihl, že podle dějové premisy jsem danou epizodu čekal ještě o něco lepší a to ať už jsme u dinosaurů, na divokém západě nebo v šarlatovém horroru. Proč tedy šplhám v hodnocení znovu takhle vysoko? Protože mi nově příchozí dáma ukradla srdce a podzimní finále mi ho naopak zlomilo - a protože ve chvíli, kdy zazní Goldovy fanfáry a odehrává se mi před očima nějaký epický moment, povýšený hulákajícím Smithem, zkrátka nemám obrany. Proto pořád zůstávám oddaným fanouškem a jen volám "Run, you clever boy!" P. S.: Narozeninový i vánoční speciál tentokrát mění hru víc než kdy jindy, takže nechci ani naznačovat.

Nejkomplikovanější příběh, který kdy jeden Pán času prožil. Od kovbojského klobouku k jezeru Silencio, se zastávkami u Ticha nebo v kanceláři Adolfa Hitlera. Moffat si zkrátka usmyslel, že protáhne Matta Smithe všemi hereckými polohami v jednom velkém a řádně nepřehledném dobrodružství. A to se mu mohlo po cestě kdykoli rozsypat a skončit na nejhorším místě, kde si Tardis dokážete představit. Místo toho je tu nejlepší série se stále úžasnější River, nespočtem příjemně mrazivých momentů a tím nejroztomilejším párkem Pondových. Nepopsatelně strhující a co se týče epičnosti i nepřekonatelná sezóna.

Steven Moffat usedá ke kormidlu a do světa Pána času přináší plno změn. Vždyť Doktorem je najednou marnivý dětina, na kterého se po moudrém a melodramatickém Desátém zprvu zvyká docela těžko. Jenže v dlouhodobém příběhu, jehož cípy vyčuhují i v samostatných epizodách, přichází i pohádková Amelia Pond a vrací se River Song nebo parta stvoření, v jejichž přítomnosti neradno mrkat. Nový hlavní scénárista zkrátka vytahuje všechny své staré zbraně, a když jsem se nechal v novém prostředí usadit, byla to nakonec jízda, na kterou se nezapomíná. Tajuplná, dobrodružná, třeskutě vtipná i dojemná.