Faustka

Terry Gilliam jako novodobý Dante Alighieri využívající moderních prostředků k dosažení obdobných pomyslných úrovní, které s mistrně vystavěnou výrazovou formou dokážou zcela diváka vtáhnout. Věčné téma střetů dobra a zla, neukojitelná lidská zvídavost, objevování zrůdnosti v nás, posléze i nevyhnutelného zabřednutí do chaosu a zmaru. T. Gilliam svým osobitým nonkonformním stylem odstranil pomyslné hranice skutečnosti a fantazie, zdařile vykreslil lačnou temnotu i bizarní grotesknost a nastavil neokázalou tvář přetechnizovanému 21. století. Upřednostnil dávno vytěsněné prožitky, jako.. prach cest, tvrdé pryčny na uléhání, hlad… ten věčný hon za obživou. Ale také naprostou volnost a nesvázanost, svěží vánek ve vlasech a noční nebe poseté hvězd.. S tím jde ruku v ruce neochvějná soudržnost, jako významový článek spolku komediantů (jímž se člověk nestává.. s posláním rozdávat radost se již rodí). Tohle vše zažívají Tony Sheperd, Dr. Parnassus, Percy, Anton, Valentina i Mr. Nick, všichni si svůj úděl nosí v sobě navěky..(jak jim závidím). :-)) Imaginarium nelze naplno vstřebat po prvním zhlédnutí a proto si zatím ponechávám malou rezervu 4,5.

"Dracula = Jidáš Iškariotský"...jasně. Tak trochu mešuge pojetí, ne..?

Náznaky i jen nepatrné s pozvolně vystupňovanou negativní energií jen umocňují evokující představivost... :)))

Poklidně plynoucí koloběh ročních období, propojení člověka s přírodou tolik očišťující, že nepředvídaný zásah zvenčí naruší pouze na okamžik tisíciletou tradici soužití „mistr – žák.“ Tragédie, bol i následné vykoupení, opět nastaví tvář jitřním paprskům slibného „…jara.“ ;))

Poslouchejte pionýři pravdivý příběh na dobrou noc. -- Máma poslala holčičku do nejvzdálenějšího obchodu. Řekla jí, že nesmí nasednout do autobusu s černými záclonkami. Holčičku nebavilo čekat a do autobusu nastoupila. Byl úplně plný. Dlouho a dlouho jeli po neznámé cestě. Vtom se vepředu objevil tmavý tunel. Řidič se otočil a zachechtal. Najednou neměl lidskou, ale koňskou hlavu. Holčička to uviděla první..vykřikla, ale už bylo pozdě. Autobus vjel do tunelu a když vyjeli ven, všichni byli mrtví. A měli useknuté…hlavy. :-)) Příjemné sny...(vy malí parchanti).

Ojedinělá esej z raného Lovecraftova období, příznačně nazvaná..“Za hřbitovní zdí : Vzestupy a pády mizící ghoulí populace, nezvratný to důsledek soužití s lidmi.“ ;)

"Strach porazíme... ale ne sami." -:) Šílená Osmička na scéně..

"Jedno ti řeknu...telku jim nedám !!"

[Pro Moskva 2006] „Světlí a Temní se střetávají.“ Vizuálně i obsahově propracovanější než jednička. T. Bekmambetov v zásadnější míře sází na speciální efekty, kterými se může směle rovnat známějším trhákům. I když v jistém ohledu se poznenáhlu začíná vytrácet ta pověstná ruská mysterioznost, kterou ale zcela vynahrazují, výrazovost postav a barvitost dialogů ;) „Antone jsi Světlý, ale pivo piješ tmavé..“ [Od Plzeň 2010]

Šikanzoidně-manipulatoidní postpubertální heker s pečlivou manikůrou tyranizuje bývalou policistku přes asistenční službu. Horror-teror-serror... vychytávka -)))