Faustka

Laciná prasárna s nevyužitým potenciálem, zamořená chlíváckými parchanty (vyjma monsters-sympatiko), scénářem děravým jak řešeto, kokosáci (dutouňáci) z takovýho materiálu mohli vyšroubovat víc chytlavých nechutností. Jenže vidět v tomhle (b)éčkáči nějaký umění, to je přece pitomost, krávo. Takže tahle sračkoidní..chro, chro.. FEASTovka II je pouze nedomrlejším bažantíkem nápaditějšího mazáctva. A díky za tip J*A*S*M, máš to u mě!! Trojka bude jistojistě taky perfekto-poblitio.

"Den zůčtování, den kdy prokletí nabylo na síle v rudé a černé, dvě sestry spojené krevním poutem.. Navždy spolu : Brigitte a Ginger...a vlkodlačí pohádky je "počátek", tak... a zase nazpátek. ;)

Definice nelogičnosti a bezúčelnosti. Byla jsem napružená, jak pérko v hodinkách a ono to celé vyšumělo kamsi do vakuové prázdnoty -))

Nic naplat : „Když dva dělají totéž, není to vždy totéž“. A právě ten, na nějž se nejvíc spoléhalo ve znovu se rodícím žánru „česko-slovenského hor(r)oru“, natolik zklame. Budiž, ovlivněnost již vyzkoušeného je zřejmá(vypíchnutá bulva, L. Fulci se jistě v hrobě blahem tetelí) a se snahou přijít s něčím neotřelým, jen povětšinou bez valného efektu, ale jinak celkově velmi rozporuplné. Reálie, vracející se hluboce v čase, nevlídnost, stísněnost a uzavřenost připomínající pohraničí 50-tých let minulého století, způsobí spíše pocity sklíčenosti a bolení hlavy(kéž se ty doby už nikdy nevrátí). Dějová linie kostrbatě se odvíjející a navalující další a další, někdy nesmyslné, nebo mírně ujíždějící sekvence. Takže jediné, co mi to přivodilo, je stav protřelého alkoholika, zažívajícího(v trpké střízlivosti) své Delirium tremens, což byl jistě záměr a tak je vlastně vše jak má být, že pane Herzi.. :))

Mysteriózní… rozverně-snové, čarokrásně-jímavé a zalité jiskřivou prozářeností. Prostoupené ženským fluidem i nabité energií nastavenou s přesností řízené střely< úhybný manévr..a bum. Příběh s patrnou symbolikou;) „Čarlston za Ognjenku“ mi odhalil doposud nepoznané..

Sam už nikdy nevyjede vstříc zapadajícímu slunci. Jasona čeká bezpočet útrpných hodin ve školní lavici. Injekční stříkačka s dávkou "oměje" zůstává nevyužita...prozatím. Nikdy však nebudete zapomenuty.. :) "Umřít na scéně, ale navždy spolu" : Brigitte :) "Sama v temnotě, sníh přikryje moje stopy" : Ginger

Celý je to takový "naruby". Z protřelý a nespoutaný buřičky se stane poddajná ovce. A z okouzlujícího zachránce se stává zakomplexovanej chudák závislej na svý máti-šťabajzně, gáblíku a ponejvíc uhranutej pořadem "Rady ptáka Loskutáka". Jen fotr(už dost jetej) odbourává všechna dosavadní klišé, jeho morbidními úchylkami...a) štětky-anorektičky, b) řádně nabroušené nože(kdysi známej v cirkusoví branži,pod uměleckým jménem Bennito-vrhač nožů),c) a v neposlední řadě rodina(posvátný svazek,pokud nedojde náhodou k incestu).. Ale na jaký příčce oblíbenosti, to nedám dohromady i kdyby jste mi strčili hubu do rozleželýho kompostu.

Mocná MNU využívající známých praktik z postu silnějšího z rozhodností nařízenou do nejmenších detailů připravenou a hlavně neočekávanou (jen těžko by se tito vesmírní robinsoni infiltrovali mezi agenty) razii do komunity Sektoru 9, připomínající v lecčems zátah na vietnamské tržnice, až s palčivostí reality (ve většině bez výsledného efektu). Kde bral Blomkamp asi inspiraci? „Kreveťáci“ sice neovládají s takovou promyšleností úskoky lidské vychytralosti, ale i tak jejich sounáležitost vynahrazuje tento, tolik důležitý nedostatek. Příště však si jistě nevyberou Johannesburg, kde je pro ně horká půda, ale zakotví nad New Yorkem nebo Washingtonem, D.C. to je tutovka...

Vstoupit společně s H.P. Lovecraftem do spletitých chodeb "Necronomiconu" značí zakusit... rafinované nástrahy, úklady a nebezpečenstva, děsy, přeludy zhmotnělé velice, závanem okultismu dotknut být, tvory dimenzí vzdálených spatřit blíž a blíž. :) Jen návrat, ten je nejistý.. Jak oproti tomu ověřená jedna jistota, že se do upředené sítě pavoučí, kořist třepotající vždy zamotá.

Domnívala jsem se, že nikdo nepředčí slepice[holky.. myslíte, že to těm chlapům už docvakne] klevetíce v jednom chumlu na svém hřadélku o nelehkých složitostech nakupování hadříků, šminek a jiných nezbytností, které našim miláčkům natolik provětrávají peněženky. Nutné návštěvy kadeřnic(ků), kterým se, lze svěřit s mnoha neřešitelnými problémy. Na každém mejdanu holčičí švitoření, třeba o velikostech pindíků, které, nejsou tím nejdůležitějším kritériem, v čemž se upřednostňováním páni tvorstva stále mylně utvrzují.. Tahle konverzačka mi naprosto otevřela oči, kluci nás slabší polovičky v pohodě převýší... a to zaslouží uznání.