Imaginárium Dr. Parnasse

Dnes již klasicky roztříštěný pozdní Gilliam, hýřící zajímavými nápady ve sférách scénáře (charaktery, snové světy, narace) a vizuální fantazie, bohužel poskládanými bez ladu a skladu. Zmatek a mlha neujasněnosti se vznáší nad podstatou, fungováním i ztvárněním obou předložených světů (Imaginárium a fiktivní Londýn, popřípadě fiktivní Země), nad historií jejich nejstarších obyvatelů, nad motivací postav, nad jejich nejednoznačností (záměrnou či nikoliv?) i nad nastalými zvraty, které děj často zavádí (příjemně i nepříjemně) do nečekaných odboček. Gilliam měl samozřejmě i v tomto případě napůl příslovečnou smůlu - předčasná smrt Heatha Ledgera jej jistě připravila o pár podstatných segmentů, osvětlujících důvody i vývoj Ledgerovy postavy (náhradníci se pochopitelně nedovedou naladit na vlnu post-jokerovského rauše, v kterém viditelně unavený Ledger jede, do čehož je nemile nucen obzvláště zmatený Colin Farrell), která zřejmě měla být klíčem k celému filmu. Jak podotkla Nathalie, Gilliam se po většinu času jen ztrácí ve vrstvách významů a odkazů, které rozhodně nejsou bez zajímavosti či požitku, já však přeci jen raději ty hříčky, které jednotlivé střípky logicky a přitom rafinovaně splétají do umně provázaného, fantaskního celku. (13.04.2010)

Tento snímok je pre filmových fanúšikov zaujímavý najmä kvôli tragickým okolnostiam, ktoré ho sprevádzali pri jeho vzniku. Predstaviteľ hlavnej úlohy, austrálsky herec Heath Ledger, zomrel ešte počas natáčania. Kežde už bola väčšina scén s jeho postavou hotová, režisér Terry Gilliam to vymyslel tak, že prizval Jude Lawa, Colina Farrella a Johnnyho Deppa, s ktorými dotočil zvyšné zábery. Šalamúnsky nápad. No výsledok na mňa vôbec nezapôsobil. Vznikol z toho akýsi rozťahaný zlepenec s podivnými lacne pôsobiacimi filmovými trikmi. Nezaujal ma ani námet. Nie je to ani rozprávka pre deti a ani fantasy pre dospelého diváka. Nudný, zbytočný film, ktorý mal radšej zostať nedotočený. Nevidí sa mi to ako dôstojná rozlúčka s talentovaným Heath Ledgerom. ** (18.01.2012)

Parnassus mě nejprve potěšil, pak zmátl a nakonec vyplivl velice zaraženého a až se to bojím přiznat - zklamaného. Asi už začínám stárnout, ale za celý film jsem nenalezl nic, za co by se dal příběh uchopit - to by však samo o sobě nemuselo vadit, kdyby mě film dokázal absolutně sfouknout silou své fantazie, originality, výjimečnosti... Nic takového se však nekonalo. Herecké výkony herců jsou sice lahůdkové (Ledger, Plummer, Waits...), aranžmá krásné a Gilliamovsky opojné a celé je to stylizováno moc příjemně a vtipně (rozšafnost Waitsova Pana Nicka například), ale jako celek to prostě nedrží, skřípe a zanechává velice nedokončený dojem. 60% (24.01.2010)

Heat Ledger byl přiveden k životu, aby si pro sebe ukradl svůj poslední film. Gilliamovi se podařilo, přes všechny nesnáze, dovést snímek až ke zdárnému konci. Ne úplně prvotřídnímu, ale přesto velice dobrému. Jeho imaginace pracuje naplno a mám pocit, že Parnassus je vlastně personifikací samotného Giliama, který se zas a znovu sází s ďáblem o to jestli dokončí každý svůj další příběh. Trikové sekvence, i když ne úplně dokonalé, jsou rozmáchlé a vyobrazují to co já osobně ve filmech vídám rád (chrám v podobě budhy sedícího na slonech vytesaný do kamene, medůzy létající vesmírem, no tak... koho tohle nedostane?). Ty pěkně kontrastují s celkem realisicky ztvárněným současným Londýnem plným opilců a ruských mafiánů ;-). Náhradníci za Heata jsou do filmu vpracováni opravdu skvěle a nijak nenarušují plynutí příběhu. I když, plynulost není úplně to správné slovo protože se občas Giliamovy rozpadá pod rukama. Kdo ví jestli opravdu s Ledgerem natočil všechny scény, které potřeboval. Nevěřte tomu co píšou v novinách, obzvláště v Mirroru. (02.02.2010)

Překvapivě umírněná Gilliamovina, která se díky Ledgerově skonu krapet zvrhla v něco, co lze vnímat jako poctu jemu jako jednomu z největších herců své generace, blablabla... Osobně to vidím tak, že když měli všichni Tonyové hrát stejnou postavu, tak prostě využili svého umění, aby to tak vypadalo, a ono to tak kupodivu skutečně vypadá;) Jinak je Imaginárium pro Gilliama typicky vizuálně svébytné, má zajímavé herecké obsazení i mimo postavu Tonyho, a správně nadpřirozený příběh, kterému vévodí ďábel Pan Nick a ožralý bůh/prorok Parnassus. Body navíc získává Gilliamově pohádce o síle a moci obrazotvornosti i lolitka Lily Cole (ačkoliv co jsem viděl fotky, je převážná část její přitažlivosti prací maskérů a vizážistů;)), ale postrádal jsem pořád něco, co by mě vtáhlo. Takhle jsem byl celou dobu "venku" a byl si plně vědom toho, že jen sleduju další Gilliamovo dílo - jiné než těch pár, co jsem viděl, zajímavé, ale ve vzájemném srovnání co do významu pro můj život filmového fanouška nejslabší. Dost mi to připomínalo Mirrormask, ale ta mi díky svojí větší vizuální vyhraněnosti přirostla k srdci víc. Takže to bude na nějakých 70%. Jo a kdyby vás zajímalo o čem to je, přečtěte si komentář od Mariuse, napsal to daleko líp než bych to zvládl já. (23.05.2013)