motyka52

Ta hravost, ouvolněnost, houmor a nekounečná fantazía, pane hrábě. Lipský, Brdečka, Švankmajer a první herecká liga ve skvělé formě. "Je to dokonalá observatoř .... ále, na to si snad doudem do lesa, pane hrábě".

Nikdo nemůže Momoovi upřít ten skoro až dětsky nadšený upřímný zápal, ale to nic nemění na tom, že tohle je show natočená o kamarádech, pro kamarády a hlavně pro sebe. Je to šíleně přeromantizované, chlapi jako hora se tady neustále dojímají sami nad sebou, o řemesle nebo starých motorkách či kytarách se toho zase tolik nedozvíte, zato uvidíte stovky zbytečně zpomalených záběrů, až by Zack Snyder zaplesal. Je hezké, když za doprovodu tklivé muziky kamera snímá kýčovitou krajinu při zápasu slunce, do kterého odjíždí chlapi na mašinách, které byly desítky let zaprášené. Ale ono se to rychle přejí a osm dílů s tím nevystačíš. Pozitivem je pátá epizoda se Slashem a úvodní song od Metallicy.

Skvělá ústřední dvojka, výborná chemie mezi nima, skvostné obsazení vedlejších rolí a velká porce druhoplánového humoru. Romance poněkud netradiční, ale o to milejší. Samozřejmě bych ještě víc chtěl sequel, jenž by nutně musel být geniálním psychothrillerem ve stylu války Roseových, který by přiznal, jak toxický by v reálném světe tenhle vztah nepochybně byl. Ale to už je jiná story, milé děti.

Film se zvláštní atmosférou, který vypadá, že by se mohl divákovi dostat pod kůži ... a stejně se mu to v mém případě nepovedlo. Možná jsem necitlivé hovado, nebo jsem prostě jen byl dost unavený a tak jsem usínal z jiného důvodu.

Hezká trojka. Typické francouzské historické drama, kde jsou pěkné kostýmy, Paříž a Vincent Cassell.  Strhující bitky se skoro johnwickovským feelingem, sympatické postavy a k zulíbání Lina Khoudri. Bohužel mě to ale i přes tyhle propriety úplně nevtáhlo, takže to spíš zůstává v kategorii "dobrý film jako kulisa k jiné činnosti".

Zajímavý dokument (až na poslední přidaný a víceméně zbytečný díl) z opravdu zajímavého a nevšedního prostředí. Jen je s ním ten problém, že trochu hází do jednoho pytle opravdové hajzly a úchyláky s lidmi (respektive jedním člověkem), který sice evidentně byl svině, trochu podivín a hodně egomaniak, ale pokud bych měl soudit jen podle tohoho dokumentu, tak nikdy neudělal nic protizákonného (navíc, jak už zjistil internet, některé věci tam chybí).

"Preferuji krátký intenzivní život před dlouhým monotónním" - Maurice Kraft. Příběh o dvou bláznech (tady se to nedá říct jinak), kteří jdou na místa, od kterých všichni ostatní co nejrychleji utíkají. Dělají to proto, že přesně tam je táhne jejich srdce. Je to příběh o sopkách, o vědě, o dobrodružství, o zážitcích, které nikdo z nás nezažije, o tancování na okraji vybuchujícího kráteru. A je to hlavně příběh o lásce. O lásce Katie a Maurice, a rovněž o jejich lásce k sopkám. Jestli opravdu existuje nějaký příklad dvou lidí, kteří se "hledali, až se našli", tak jsou to tihle dva. A je také symbolické, že jejich konec byl, jaký byl. Po té hodině a půl je vám stejně jasné, že oni sami věděli, že takový konec jednou přijde, ba co víc, zřejmě si takový i přáli. Tohle všechno je vtěsnáno do krásného dokumentu, který dokazuje, že ke strhujícímu zážitku nejsou potřeba 4K záběry z obletu dronů. Úžasný mix filmů Karla Zemana, Wese Andersona, němých grotesek a National Geographic.

"Have a blast". Devadesátkové akční béčko meets svět superhrdinů. A je to docela snesitelné. Ničím nekomplikovaný příběh, kde jsou hranice mezi "těmi dobrými" a "těmi zlými" jasně nalajnované, s vysvětlováním motivací nikdo neztrácí zbytečně čas, Sly pořád nakládá, je tam jeden jakože twist aby se neřeklo a za 90 minut to skončí. A taky v tom uvidíte nejhorší omlazení obličeje, které kdy spatřilo světlo filmového světa.

V polovině 80. let to sice muselo mít úplně jiný dopad, ale i teď je z toho cítit ta syrovost (a surovost).

Pátý a osmý díl jsou špičková televizní zábava, zejména prvních 15 minut epizody 5 je přesně tím, co bych od toho chtěl. Ve zbytku druhé série se ale Euforie až příliš opájí sama sebou, je neúměrně psychedelická a nabízí spoustu scén na pomezí snu a reality, které sice možná krásně vypadají, ale děj vůbec nikam neposouvají. Jednoduše řečeno - je plná samoúčelné vaty. A zmizela většina cool muziky.